V Česku začala sklizeň raných brambor, díky příznivým podmínkám oproti loňsku zhruba o dva týdny dříve. Výnosy brambor zemědělci očekávají meziročně podobné, rozhodnou ale letní měsíce. Letos by se po letech zmenšování mohly bramborářské plochy v Česku o několik procent zvětšit. Novinářům to na tiskové konferenci řekli předseda Českého bramborářského svazu (ČBS) Josef Králíček a místopředseda Vlastimil Rasocha.
"Výsadba v ranobramborářských oblastech začala velmi brzy, porosty celkem dobře vzcházely a teď díky tomu začínáme sklizeň už fakticky na konci měsíce května," řekl Králíček. Škody, které způsobil dubnový mráz, podle něj nebyly dramatické, zasáhly pěstitele spíše lokálně.
Loni čeští zemědělci sklízeli brambory z 20 947 hektarů ploch, z toho konzumní brambory zabíraly 13 281 hektarů. Vedle toho je ještě produkce malých pěstitelů na zhruba 6000 hektarů. Celkem se plochy, kde se pěstují brambory, snížily o 2,3 procenta. Průměrný výnos činil 26 tun na hektar, sklidilo se 703 000 tun brambor. Trend snižování ploch by se měl podle Králíčka letos obrátit. "Jsme větší optimisté a předpokládáme, že ta plocha by mohla v malých jednotkách procent vzrůst," řekl Králíček. Důvod je podle něj zejména ekonomický. "Po několika letech konečně pěstitelé dopadli dobře, pokryli si svoje náklady a měli k tomu přiměřený zisk," podotkl předseda svazu.
Brambory letos meziročně výrazně zdražovaly, podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) stály v květnu průměrně 28,02 koruny za kilogram. Za zvyšováním cen brambor stojí mimo jiné dlouhodobé sucho a špatná úroda v zemích, které patří k největším pěstitelům. V Evropě tak letos na jaře došly pozdní brambory velmi brzy. Rasocha upozornil, že letos v největších bramborářských zemích, Nizozemsku, Belgii a na severu Francie, nebylo minulý týden ještě osázeno 50 procent ploch brambor. "V těch zemích se rozhoduje, kolik brambor v Evropě bude," řekl.
Prezident Agrární komory Jan Doležal upozornil na faktory, které mohou být pro pěstitele brambor do budoucna komplikací a zvyšovat jim náklady. "Je to redefinice erozní ohroženosti, kterou se nám podařilo nějakým způsobem posunout už od roku 2023 do roku 2024, teď se nám podařilo ji posunout o další rok. Nicméně já se stále nemůžu smířit s tím, že Česká republika má chránit 65 procent orné půdy proti erozi," řekl Doležal. V dalších státech Evropské unie podle něj stačí deset až 12 procent. Podle nařízení společné zemědělské politiky, které má omezit půdní erozi, musí zemědělci omezit pěstování některých plodin a volit šetrnější metody hospodaření, jinak jim hrozí zkrácení dotací.*
