Až čtvrtina veškeré zemědělské půdy v členských státech by měla být do roku 2030 podle rozhodnutí Evropské komise obhospodařována ekologicky. Vedle toho by se měla posílit poptávka po biopotravinách například prostřednictvím odbytu ve veřejném stravování. Oba cíle jsou součástí schválené strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ (Farm to Fork), která je součástí Zelené dohody pro Evropu (European Green Deal). Odborníci i ekologičtí zemědělci toto rozhodnutí uvítali.
Podle Evropské komise společnost aktuálně čelí bezprecedentní klimaticko-environmentální krizi. Pomoci by přitom měl přechod evropského zemědělství na takzvanou agroekologii. A právě ekologické zemědělství je důležitý nástroj, jak tohoto přechodu dosáhnout. „Cíle nových evropských strategií Biodiversity a Farm to Fork, které jsou součástí komplexního balíku opatření zvaného European Green Deal, vítáme. Jak téma biodiverzity, tak i způsob produkce potravin jsou zcela klíčové pro transformaci zemědělského sektoru a posílení odolnosti krajiny, obojí nyní stojí na pomyslné křižovatce,“ uvedl předseda České technologické platformy pro ekologické zemědělství a viceprezident evropské organizace pro ekologické zemědělství a biopotraviny (IFOAM EU) Jiří Lehejček. Podle IFOAM je možné dosáhnout do roku 2030 pětadvaceti procentního podílu ekologicky obhospodařované půdy v EU jen tehdy, bude-li společná zemědělská politika (SZP) účinným nástrojem motivace a pomoci farmářům s přechodem na agroekologické a udržitelnější způsoby hospodaření a bude je odměňovat za jejich příspěvek k veřejným statkům, jako je například ochrana přírodních zdrojů. To potvrdil i předseda Pro-Bio Svazu ekologických zemědělců Zdeněk Perlinger. Cíl pro další rozvoj ekologického zemědělství v České republice vidí v prvé řadě potřebu přesvědčit sedláky v produkčních oblastech, aby ekologicky hospodařili na orné půdě, na trvalých kulturách a podobně. A hlavně produkovali. „Bude klíčové, aby na produkci navázal zpracovatelský průmysl a aby se bio prodávalo jako běžné, nikoli luxusní zboží. A také to, jak se k ekologickému hospodaření postaví stát a to, zda dotačně nebo jinak podpoří tento dražší, ale udržitelnější způsob produkce potravin a stravování,” dodal.
Nové ekorežimy nabídnou podle něj velký objem finančních prostředků na podporu udržitelných postupů, jako je precizní zemědělství, agroekologie, včetně ekologického zemědělství, nízkouhlíkové zemědělství a agrolesnictví. Členské státy a Evropská komise budou pak muset zajistit, aby byly odpovídajícím způsobem financovány a prováděny ve strategických plánech. Evropská komise podpoří zavedení minimálního rozpočtu vyčleněného na ekorežimy.
Farmy uspoří náklady
V době, kdy je pro EU zásadní snížit svou závislost na hnojivech z geopolitických, environmentálních a ekonomických důvodů, údaje z účetní datové sítě EU pro zemědělství (FADN) ukazují, že ekologické zemědělské podniky vynakládají na tyto produkty a pesticidy mnohem méně než konvenční zemědělské podniky. Ekologické farmy s plodinami na orné půdě ušetří 75 až sto procent nákladů na přípravky na ochranu rostlin na hektar a 45 až 90 procent nákladů na hnojiva na hektar ve srovnání s konvenčními farmami. Ekologické zemědělské podniky mají však v průměru nižší výnosy plodin, a to o pět až 30 procent. V některých odvětvích mají pak větší potřebu pracovní síly, aby produkovaly stejnou výstupní hodnotu jako konvenční zemědělské podniky. Stále vytvářejí podobný nebo vyšší příjem na pracovníka díky vyšším cenám a vyšší úrovni podpory EU, která vyplývá především ze společné zemědělské politiky.
V roce 2020 získalo 61,6 procenta půdy v EU využívané k ekologickému zemědělství zvláštní platby podpory z ekologické produkce ze SZP, přičemž v průměru 144 eur na hektar činily podpory SZP a 79 eur na hektar vnitrostátní spolufinancování. Další opatření pro rozvoj venkova rovněž podpořila rozvoj ekologické produkce, včetně investic do postupů ekologického zemědělství a podpory na uvádění ekologických produktů na trh a jejich propagaci. V nové SZP je podíl využívané zemědělské půdy, která obdrží podporu SZP pro ekologické zemědělství, vyšší.
Podíl ekologického zemědělství roste
Podle zprávy o ekologickém zemědělství, kterou zveřejnila Evropská komise, trh s biopotravinami a dalšími produkty od roku 1990 rychle roste, v roce 2020 dosáhl celosvětové tržby 121 miliard euro. Tato poptávka způsobila podobný nárůst ekologicky obhospodařované zemědělské půdy, která například od roku 2001 do roku 2020 rostla ročním tempem asi osm procent. V roce 2020 tak bylo na celém světě ekologicky obhospodařováno přibližně 75 milionů hektarů půdy, což představuje přibližně 1,6 procenta celkové světové zemědělské půdy.
V Evropské unii bylo podle statistik organizace FiBl v roce 2020 ekologicky obhospodařováno 17,1 milionu hektarů půdy, meziročně to bylo o 3,7 procenta více. Podíl ekologicky obhospodařované půdy na celkové ploše představoval 3,4 procenta. K zemím s největší plochou ekologického zemědělství v Evropské unii se řadí Francie s 2,5 milionu hektarů, Španělsko s 2,4 miliony hektarů a Itálie s 2,1 milionu hektarů půdy v ekologickém zemědělství. Její výměra v těchto státech společně s Německem v roce 2012 představovala 52 procent celkové výměry a v roce 2020 to bylo 59 procent. Česká republika patří s aktuálním podílem asi 15 procent celkové zemědělské půdy v ekologickém zemědělství mezi patnáct zemí světa s nejvyšším podílem ekologicky obhospodařovaných ploch na celkové zemědělské půdě.
Podle posledních dostupných informací v EU v roce 2020 hospodařilo ekologicky téměř 417 977 farem. Podle údajů z Registru ekologických podnikatelů (REP) ke konci roku 2020 hospodařilo ekologicky 4665 ekofarem, a to na celkové výměře 543 252 hektaru, což představuje podíl 15,28 procenta z celkové výměry zemědělského půdního fondu v ČR evidovaného v LPIS.
Největší podíl plochy využívané ekologickým zemědělstvím v EU byl věnován trvalým travním porostům, zeleným krmivům, obilninám a trvalým kulturám, jako je ovoce, olivy a vinice. Navzdory významnému růstu představuje ekologická živočišná výroba stále malý podíl celkové živočišné produkce v EU, a to mezi jedním a sedmi procenty v závislosti na odvětví.
V roce 2020 tržby za biopotraviny v Evropě představovaly 52 miliard eur. Meziročně stouply o 14,9 procenta. Na trhu působilo 84 799 výrobců biopotravin. Podle zprávy o trhu s biopotravinami v ČR, kterou vypracoval Ústav zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI), celkový obrat výrobců biopotravin v roce 2020 v České republice dosáhl 5,249 miliardy korun, což představuje meziroční nárůst o 17,2 procenta. Podle ÚZEI v tomto obratu jsou však zahrnuty i obraty společností, které nakoupené bioprodukty přebalují do spotřebitelského balení a celkové obraty „mix“ subjektů, které kromě vlastní výroby biopotravin distribuují i výrobky jiných dodavatelů. Podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů byl na úrovni 1,77 procenta. Na konci roku 2020 bylo v ČR registrováno 865 výrobců biopotravin, což oproti roku 2019 představuje nárůst o 4,7 procenta.
Rychlý nárůst prodeje ekologických produktů ukazuje na růst poptávky spotřebitelů a úspěšnost opatření na udržení poptávky. Růst prodeje biopotravin byl obzvláště silný během pandemie covid-19, což je chápáno jako důsledek toho, že spotřebitelé věnují větší pozornost zdravotním problémům, vyšší spotřebě potravin doma, nebo nedostatku konvenčních potravin. Současný hospodářský vývoj, jako je inflace potravin, však podle odborníků ovlivňuje kupní sílu spotřebitelů v EU a má vliv na poptávku po ekologických produktech.
