V EU se předpokládá hospodářské oživení

Jarní prognóza Evropské komise potvrzuje hospodářské oživení v Evropské unii. Poté, co hospodářství EU prošlo nejhlubší recesí ve svých dějinách, mělo by podle předpovědí začít znovu růst, a to o jeden procentní bod v roce 2010 a o 1,7 % v roce 2011. To znamená, že ve srovnání s prognózou z podzimu je růst v tomto roce vyšší o čtvrtinu procentního bodu, neboť země EU mohou těžit ze silnější vnější pozice. V České republice by hospodářský růst v roce 2010 měl činit 1,6 % a v roce 2011 2,4 %. Informoval o tom mluvčí Zastoupení Evropské komise v České republice Martin Stašek.

Slabá domácí poptávka v EU nicméně i nadále brzdí další oživení. Rychlost oživení se v jednotlivých státech liší v závislosti na tom, v jaké situaci se státy nacházejí a jaké politiky uplatňují.
Podmínky na pracovním trhu v poslední době vykazují známky stabilizace – podle prognóz dosáhne maximální míra nezaměstnanosti v tomto roce nižší úrovně, než se původně předpokládalo. Přesto se však v celé EU bude pohybovat kolem 10 % (v ČR v roce 2010 10,3 %, v roce 2011 10,4 %). Dočasná fiskální opatření, která byla přijata, měla klíčový význam pro obrat v hospodářství EU, přispěla však také ke schodku veřejných financí, který podle prognóz v roce 2010 vzroste na 7,2 % HDP (v ČR 5,7 %), než se v roce 2011 mírně sníží (v ČR má podle prognózy zůstat na stejné úrovni).
„Lepší vyhlídky hospodářského růstu v tomto roce jsou pro Evropu dobrou zprávou. Nyní musíme zajistit, aby růst nebyl nepříznivě ovlivněn riziky spojenými s finanční stabilitou. Udržitelný růst vyžaduje rozhodné snahy o fiskální konsolidaci a reformy, které podpoří produktivitu a zaměstnanost,“ řekl komisař EU pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn.
Hospodářská recese v EU dospěla ke svému konci ve třetí čtvrtině roku 2009, z velké části díky mimořádným krizovým opatřením, která byla zavedena v rámci Plánu evropské hospodářské obnovy, avšak rovněž v důsledku některých dalších dočasných faktorů. I přes počáteční rychlý nástup probíhá oživení ve srovnání s podobnými situacemi v minulosti pozvolněji. To však není vzhledem k mimořádné povaze nedávné krize překvapující. Cyklická oživení následující po finančních krizích bývají tlumenější, než za jiných okolností. Stejně jako ostatní rozvinuté země se EU bude s důsledky krize ještě nějakou dobu potýkat.
Ačkoli krátkodobé perspektivy růstu zůstávají celkově spíše skromné, ve srovnání s podzimní prognózou se očekává mírné zlepšení v důsledku silnějšího růstu aktivit a obchodu na globální úrovni na konci loňského roku, jakož i lepších vnějších výhledů. Dále se očekává, že hospodářství EU bude muset čelit problémům na několika frontách, což pravděpodobně sníží poptávku. Profil tohoto oživení bude zřejmě do jisté míry ovlivněn řadou dočasných faktorů souvisejících s klimatickými, cyklickými nebo politickými podmínkami.
Poté, co tyto účinky pominou, bude růst HDP podle prognóz znovu stabilnější až ke konci roku 2010. To vyplývá ze stále nízké úrovně využívání kapacit, omezení využití pákového efektu a větší nechuti riskovat, která brzdí investice, a z pomalého růstu soukromé spotřeby. Růst spotřeby je rovněž omezen slabým růstem mezd a zaměstnanosti a v řadě zemí rovněž korekčními opatřeními na trhu s nemovitostmi.
Přestože dopad hospodářské krize na trh práce EU je značný, zdá se, že oproti původním očekáváním je spíše slabší. To lze vysvětlit uplatňováním krátkodobých opatření a hromaděním pracovních sil v některých členských státech, je to však i důsledek reforem provedených v minulosti. V nedávné době se začaly objevovat známky stabilizace a vyhlídky jsou nyní ve srovnání s podzimní prognózou optimističtější. Míra zaměstnanosti se nicméně v důsledku obvyklé prodlevy mezi vývojem reálné ekonomiky a vývojem na pracovním trhu i tento rok pravděpodobně sníží asi o 1 % a znovu začne narůstat až v průběhu roku 2011. Míra nezaměstnanosti v EU se podle prognóz stabilizuje na hodnotě kolem 10 % (neboli o půl procentního bodu níže, než se předpokládalo na podzim minulého roku), ačkoliv situace se v různých členských státech může výrazně lišit.
Recese má největší dopad na veřejné finance. Působením automatických stabilizátorů a diskrečních opatření přijatých na podporu hospodářství v rámci Plánu evropské hospodářské obnovy se schodek veřejných financí od roku 2008 ztrojnásobil. Očekává se, že v tomto roce dosáhne v EU maxima (7,2 % HDP) a v roce 2011 se mírně sníží (na hodnotu přibližně 6,5 %). Tato situace je způsobena ukončením dočasných podpůrných opatření a oživením činností. Míra zadlužení zřejmě i nadále poroste. Obecně vysoká a dále narůstající míra veřejného zadlužení je nejdéle trvajícím dědictvím krize; hospodářství jím bude ovlivněno ještě dlouho za horizontem nynější předpovědi.
Inflace ve spotřebitelských cenách se poněkud odrazila od velmi nízkých úrovní zaznamenaných v loňském roce. Přetrvávající útlum ekonomické aktivity nicméně zřejmě udrží nárůst mezd i inflaci v přijatelných mezích a částečně vyváží předpokládaný nárůst cen komodit a slabší euro v zemích eurozóny. Inflace HISC v EU pravděpodobně dosáhne v průměru zhruba 1,8 % jak v tomto, tak i v příštím roce (v eurozóně to bude o 1,5 % v roce 2010 a 1,7 % v roce 2011; v ČR 1 % v roce 2010 a 1,3 % v roce 2011).
V otázce obnovy v EU stále panuje velká nejistota, což dokládá například nedávné napětí na trzích se státními dluhopisy. Rovněž v prognózách se projevuje nejistota spolu s víceméně vyváženými riziky. Zatímco hospodářství se vzpamatovává z recese provázené finanční krizí, oživení závisí především na dobré situaci na finančních trzích, jež musí být znovu pevně nastolena.
Perspektivy růstu v Evropě by rovněž mohl ovlivnit obnovený nárůst globální nerovnováhy. Navzdory zjevným známkám stabilizace se zdá, že situace na pracovním trhu zůstane i nadále křehká. Další vývoj v této oblasti bude mít klíčový význam pro proces oživení v EU a mohl by být potenciálním zdrojem rizik poklesu i nárůstu, a to rovněž v závislosti na účinnosti politických opatření. Nárůst na rozvíjejících se trzích a z toho vyplývající oživení obchodu by na druhé straně mohlo hospodářství EU dále posílit, a to ještě více, než se v současné době očekává. Náhlý nárůst důvěry v nedávné době (zejména v oblasti výroby) poukazuje na některá rizika nárůstu v krátkodobém horizontu. Po úspěšném ukončení finanční podpory Řecku se dá očekávat zvýšení důvěry investorů a spotřebitelů. Rizika pro inflační výhled jsou rovněž v podstatě vyvážená.