Nepříznivé počasí v letošní pěstitelské sezóně se negativně podepsalo na úrodě obilí na celém evropském kontinentě ale zejména v jeho střední a východní části. Nedostatek obilovin budou muset státy v této oblasti nahradit dovozem, a to i přesto, že některé z nich ještě loni obilí vyvážely. Analytici soudí, že dovoz do regionu by mohl dosáhnout až sedmi milionů tun obilí.
Podle analytika přední ukrajinské zemědělské konzultační společnosti UkrAgroConsult Serhije Feofilova budou pro svoji zemi schopny zabezpečit dostatečné množství obilí z vlastní sklizně kromě Evropské unie pouze Rusko, Maďarsko, Česká republika, Slovensko a Bulharsko. Naproti tomu Ukrajina, Polsko a Rumunsko se pravděpodobně zařadí mezi dovozce. Protože sucho postihlo i sklizeň v Evropské unii, která byla spolu s Ukrajinou a Ruskem tradičním evropským exportérem obilí, stanou se hlavními vývozci v letošním roce zřejmě USA, Kanada, případně některé asijské země.
Úroda obilí v Evropské unii se sníží letos asi o šest procent, z toho ve Francii o plných 13 procent. Celková produkce unie by měla podle posledních odhadů klesnout zhruba na 197 milionu tun z loňských 209 milionů tun, jak uvedlo koncem července farmářské sdružení COPA-COGECA. Nejvíce bude suchem postižena úroda ve Francii, kde se celková produkce obilí meziročně spadne o plných devět milionů tun na 60,52 milionu. Sklizeň obilí v Německu má být asi o 11,5 procenta nižší a první oficiální odhady tamnějšího federálního statistického úřadu očekávají, že její výše mírně přesáhne 35 milionu tun. Což je to o 16,7 procenta méně, než byla průměrná sklizeň v letech 1996 až 2001. Nepříznivý vývoj počasí snížil úrodu obilí také v Rakousku, která podle odhadu zemědělské agentury Agrarmarkt Austria klesla proti loňskému roku o 8,45 procenta asi na čtyři miliony tun.
Polský statistický úřad očekává, že letošní produkce obilí v zemi klesne na 21,7 až 22,7 milionu tun z loňských 25 milionů tun. Dovoz obilí do Polska se tak má z loňského půl milionu tun vyšplhat letos až na dva miliony tun. Podle analytiků poputuje do Polska obilí hlavně z EU, se kterou má dohodu o bezcelním dovozu 520 tisíc tun obilí. V Rumunsku vláda uvalila zákaz na vývoz pšenice. Kvůli suchu se tam v letošním roce úroda sníží na 2,6 milionu tun z loňských 4,4 milionu tun. Země ročně spotřebuje 3,6 milionu tun pšenice. Vláda již schválila bezcelní dovoz milionu tun pšenice. Obchodníci dodávají, že Rumunsko nakupuje hlavně v Rusku a Maďarsku, ale plánuje dovézt obilí také z Francie a Kanady. V Bulharsku podobně jako u nás bude sklizeň pravděpodobně dostatečná, aby uspokojila poptávku v zemi.
Úroda na Ukrajině letos podle pozorovatelů nepřekročí 27 milionů tun ve srovnání s loňskými 38,8 milionu tun. Produkce pšenice klesne na pouhých pět milionů tun z 11 milionů tun. Ve sklizňovém roce 2002/2003 vyvezla tato země rekordních 10,4 milionu tun obilí, dnes bude muset naopak dovézt 3,5 milionu tun potravinářské pšenice, především z Ruska a z Kazachstánu. V Rusku se sklizeň obilí podle oficiálních odhadů sníží na 70 milionů tun z loňských 86,6 milionu tun. Země však bude i nadále vyvážet, protože ceny v Evropě jsou vysoké a Rusko si chce upevnit svůj podíl na trhu. Analytici nicméně mají pochybnosti, zda je vládní odhad správný a domnívají se, že Rusko nakonec bude muset podobně jako Ukrajina letos také dovážet. Podle nich se bude letošní sklizeň pohybovat v rozmezí 62 až 70 milionů tun.
Podle informací Ministerstva zemědělství USA v uplynulé sezóně dosáhla globální produkce pšenice necelých 563 miliónů tun, ale spotřeba byla o 33 miliónů vyšší. Obdobný vývoj lze podle ministerstva čekat i v sezóně nadcházející, takže světové zásoby klesnou a ceny pšenice postupně vzrostou. Podle analytiků lze tento nárůst cen pozorovat již na hlavních světových burzách. Například ještě v červnu stála na chicagské burze tuna pšenice v přepočtu kolem 3200 korun, v prvních srpnových dnech už cena převyšovala 3600 korun. Odborníci na vývoj trhu předpokládají, že ceny porostou i v budoucnu. Zpráva amerického ministerstva totiž předpokládá, že v nadcházející sezóně dosáhne světová produkce této komodity jen 560 milionů tun, ale její spotřeba až 585 milionů tun.