V Evropě ubývá farem i skotu

Klesající počet zemědělských farem, v mnoha zemích i mizející využívaná zemědělská půda a snižující se stavy skotu – to mimo jiné ukazují první provizorní výsledky zemědělského sčítání v Evropské unii za loňský rok.

Provizorní výsledky zemědělského sčítání (cenzusu) za loňský rok vydaného statistickým úřadem Evropské unie Eurostatem v uplynulém týdnu vycházejí z údajů statistických úřadů jednotlivých členských zemí. Nutno podotknout, že u mnoha členských zemí v tabulkách chybí právě kolonky za loňský rok. Dále je třeba vzít v úvahu, že jde o srovnávání výsledků zemědělských cenzů, kdy například pro české šetření platí, že bere v úvahu usedlosti s výměrou od pěti hektarů obhospodařované zemědělské půdy, či jednoho hektaru sadů nebo 3,5 tisíce čtverečních metrů vinic nebo celkové plochy pro zeleninu, jahody a květiny od 2,5 tisíce metrů čtverečních. Pro chovatele je prahovou hodnotou pro vstup do našeho šetření pět kusů skotu nebo deset prasat nebo deset ovcí či koz, popřípadě 100 kusů drůbeže. České šetření tedy nezahrnuje malé zemědělské subjekty, a to nejen v počtu farem, ale i pokud jde o půdu, kterou obhospodařují, zvířata, jež chovají apod. Údaje v kolonkách za rok 2010 pro Řecko, Portugalsko a Španělsko jsou za rok 2009.
Počet zemědělských subjektů v celé unii se mezi lety 2003 a 2010 (2007) snížil. Pokles nebyl ve všech členských státech stejně prudký. Výjimkou bylo Portugalsko a Malta, které naopak uvádějí nárůst počtu usedlostí. Nejvýraznější pokles v počtu farem – téměř o polovinu mezi roky 2003 a 2010 - vykázalo Estonsko (z 36 900 v roce 2003 na loňských 19 700), podstatně se omezilo množství hospodářství i v Lotyšsku (ze 140 800 v roce 2000 spadlo na loňských 83 000). Od roku 2003 do roku 2007 ukončilo svou činnost přes milion usedlostí v Rumunsku (ze zhruba 4 484 900 jich v roce 2007 zůstalo jen 3 391 400). Česká republika hlásí snížení ze zhruba 45 800 v roce 2003 na 39 400 v roce 2007, Slovensko ve stejném období ze 71 700 na 69 000.
Vývoj výměry využité zemědělské půdy již není tak jednoznačný. Obecně v souhrnu evropská patnáctky klesá, zatímco v evropské dvanáctce nových členských států spíše roste. Podstatný růst rozlohy využívané zemědělské půdy zaznamenalo zejména Estonsko, Litva či Lotyšsko a také Velká Británie, Finsko, Švédsko a Lucembursko. Po počátečním poklesu začala výměra růst i v Maďarsku a Portugalsku. Na Slovensku výměra klesala od roku 2000 do roku 2005, mezi lety 2007 a 2005 se opět mírně zvedla. Naproti tomu Česká republika vykazuje trvalý pokles – z 3631,6 tisíce ha v roce 2003 na 3518,1 tisíce ha v roce 2007.
Další údaj Eurostatu se zaměřil na stavy skotu. Ty klesaly v evropské sedmadvsacítce jako celku, podobný průběh byl i v původní evropské patnáctce starých zemí unie. V evropské dvanáctce nováčků se po poklesu patrném mezi roky 2003 a 2005 projevil v dalším dvouletém období nárůst. Skotu přibylo v Řecku, Polsku, Lotyšsku a Itálii. Po počátečním snížení se stavy skotu začaly zvyšovat v Nizozemsku, Portugalsku a Lucembursku. V České republice se podle cenzusu dostaly ze zhruba 1 504 800 v roce 2003 na 1 419 000 v roce 2007. Pokles hlásí i Slovensko, a to z 625,2 tisíce v roce 2000 na 501,7 tisíce v roce 2007.