V Kladrubech sázejí na budoucnost

Velké plány do budoucna má vedení Národního hřebčína Kladruby nad Labem, s. p. Známá národní kulturní památka, kterou areál včetně stáda starokladrubských koní je od roku 2002, by se měla mnohem více otevřít návštěvníkům i obdivovatelům koní. Zkvalitnit by se mělo ale také samo stádo tohoto našeho jedinečného plemene.

Podnik má za sebou zatím první etapu rekonstrukce tzv. poštovního dvora. V opraveném areálu by měl v budoucnu vzniknout přednáškový a výstavní sál, zázemí pro turisty a ubytovací kapacity. Ty se hřebčínu v současné době nedostávají, ačkoliv by mohly být jedním z významných zdrojů financování podniku.
„Denně k nám přijíždí i devět autobusů, v červnu hřebčín navštívilo kolem 2500 lidí a v červenci odhadem 4000. Bohužel, přinášejí nám vlastně jenom vstupné, které je poměrně nízké. Všude v Evropě stojí provoz hřebčínů na cestovním ruchu, nám bohužel chybějí potřebné kapacity. Je to škoda, protože mnoho návštěvníků by v areálu chtělo strávit několik dní,“ lituje ředitel hřebčína Milan Vítek. Stojí před ním teď nelehké rozhodnutí, jakým směrem se vydat, tím spíš že v příštím roce hřebčín oslaví 425 let od svého vzniku. Jednou z možností je využít stávající, několik staletí starý areál, druhou pak stavba nového ubytovacího zařízení. „Areál je ale natolik specifický a starý, že se na hotel nedá přebudovat. Zámek sice původně sloužil k ubytování hostů, ale na současné poměry je zařízení poměrně spartanské, například jedna toaleta je společná pro celou chodbu. Navíc by potřeboval asanovat, zdi jsou vlhké, objevuje se plíseň,“ konstatuje ředitel. Jak dodává, oprava poloviny střechy poštovního dvora včetně krovů přišla na čtyři miliony, celkem by oprava stála 30 milionů.
Podrobnější pohled objeví v areálu i další nedostatky. Vedle „map“ prakticky po celém obvodu jinak udržovaného zámku jsou vidět velké kusy odpadávající omítky na stájích na malém nádvoří, (oprava by podle rozpočtu stála 2,5 milionu) a hroutící se komíny na obytných budovách. „Mrzí mě, že národní kulturní památka trpí takovým nedostatkem peněz, že nemůžeme dělat ani nejnutnější opravy. Přitom je to naše povinnost,“ konstatuje ředitel s tím, že částka 500 000 korun, kterou letos přispělo ministerstvo kultury, nebude stačit na likvidaci dlouho neřešených problémů
Optimální by podle Vítka bylo postavit hotel na střední evropské úrovni, který by architektonicky zapadl do okolí. Věří přitom, že vstupní investice by se velice rychle vrátila. Nicméně dodává, že nejdřív je nutné obě varianty odborně zhodnotit. Ať ale nakonec padne jakékoliv rozhodnutí, areál je třeba uvést do takového stavu, který přečká další století.
„Doufali jsme, že až budeme v Evropské unii, tak se pro nás najdou nějaké dotace. Bohužel, státní podniky si takřka na žádné peníze v unii nesáhnou. Například v Německu může poskytovat peníze stát, zemská vláda, nadace či sbírky,“ konstatuje ředitel.
Vše pro veřejnost
Pro návštěvníky se v hřebčíně snaží dělat maximum. Připraven je pro ně průvodce, který je za provozu provede stájemi, mají-li zájem, předvedou jim i hřebce. Kdo si chce užít jízdy v kočáře, může. Pro méně zkušené jezdce jsou připraveny hodiny na jízdárně s výukou, zkušenější si pak mohou vyrazit v sedle sami.
Minulý měsíc hřebčín uspořádal významné setkání chovatelů ze soukromých chovů, jehož součástí bylo i předvedení všeho, co starokladrubští koně dokáží. Akci navštívilo přibližně 3500 lidí a další akce se připravují. V září proběhne den otevřených dveří, na říjen jsou naplánovány zkoušky výkonnosti a podzimní třídění. Poslední říjnovou sobotu pak uzavře sezónu slavnostní Hubertova jízda.
V hřebčíně ale nezapomínají ani na odbornou veřejnost. Připravují se školení a přednášky pro zaměstnance, školu i zájemce. V příštím roce by kurzy měli vést i někteří světově uznávaní odborníci ze zahraničí. Hřebčín také na svých nových internetových stránkách zveřejnil plemennou knihu starokladrubského koně.
Chov je třeba zkvalitnit
Ani kladrubskému hřebčínu se nevyhýbají veterinární problémy. Připravuje se ozdravění chovu od tzv. letní vyrážky. Z chovu se vyřadí klisny, které s ní mají největší problémy, a podnik hledá optimální řešení spolu s tuzemskými i zahraničními univerzitami. Vyrážka je pravděpodobně následek alergie na pobodání hmyzem. „Stává se, že když se kůň dostane do jiné oblasti, problémy zmizí,“ konstatuje vedoucí kladrubského hřebčína Lenka Gotthardová. Vyrážku původně přenášeli hřebec a tři klisny, ale nevhodným připařováním se v chovu rozšířila.
Členy veterinární, genetické i chovatelské komise čekají i další problémy. Z celkového stavu památkově chráněných 130 bílých a černých klisen základního stáda bylo připuštěno 77 a narodilo se 35 hříbat, což je žalostně málo. „Některé klisny jsou přestárlé, jiné mají zdravotní problémy,“ poukazuje na hlavní problémy Vítek. Hřebčín má v současné době k dispozici 19 plemenných hřebců, tj. 11 běloušů a 8 vraníků. Celkem se stav koní pohybuje kolem 550 jedinců, přibližně polovina je mladších 3,5 roku. Na světě je přitom asi jen tisícovka koní tohoto plemene. Nedostatek odchovaných hříbat představuje problém i pro další rozvoj chovu. Bez dostatečného množství potomků lze totiž těžko ohodnotit kvalitu hřebců. Ředitel se nebrání ani užší spolupráci se zemskými chovy. „Najde li se vynikající jedinec, nevidím důvod proč se s nimi nedohodnout. Jejich plemeník může stát tady, zatímco u nás postradatelní příslušníci některých linií by mohli obohatit zemský chov. Je ale potřeba zachovávat co nejlepší genofond a přísně selektovat,“ konstatuje s tím, že separace by neprospěla ani jedné straně. „Jde o zkvalitnění celého kladrubského chovu. To je krédo naší práce,“ shrnul Vítek.
Při letošním jarním třídění prodal hřebčín hodně koní, kteří nebyli zařazeni do chovu a měli i určité vady. „Laťka je vysoko a museli pryč, protože jsme jen zbytečně prokrmovali,“ krčí rameny ředitel. Momentálně se koně prodávají jen výjimečně. Zájemci o „kladrubáky“ budou mít proto další šanci až v říjnu, kdy je plánováno další třídění.
Služby jsou levnější
Národní hřebčín Kladruby má dva závody. Jeden přímo v Kladrubech a druhý ve Slatiňanech. Celkem podnik hospodaří na 740 hektarech zemědělské půdy, 275 z nich je orná, a to převážně ve Slatiňanech. Zatímco seno si podnik zajišťuje z vlastních zdrojů, oves pro koně nakupuje. Podle ředitele by se totiž nutná investice do strojů nevyplatila. Obhospodařování orné půdy zajišťují služby, což podle kalkulací vyjde levněji. U některých ploch se objevují problémy se zamokřením, protože se zanáší systém příkopů a kanálů. V minulém roce také vichřice zničily část lesa a stromořadí na pastvinách, což přineslo další ekonomické problémy.
Polomové dřevo je těžko prodejné, úklid pastvin i lesa a nová výsadba vyžaduje značné náklady.
Většina z roční dotace od ministerstva zemědělství se ale rozpustí převážně ve mzdách, krmivu a léčivech pro koně. Hřebčín Kladruby momentálně zaměstnává celkem 181 lidí a v letech 1992 až 2002 trpěl značnou fluktuací. „Za tuto dobu odešlo 708 zaměstnanců, mnohdy profesně velmi zdatných,“ uvádí Vítek. Mnozí z nich se letos opět vrátili.
Také pro národní hřebčín platí obecné pravidlo, a sice, že na chovu koní se nedá vydělat. „Na koních vydělávají obchodníci, to je známá věc,“ říká Vítek s tím, že když se chovateli podaří prodat jednou za čas špičkového jedince, měl by alespoň zaplatit ty, kteří se prodávají pod cenou. Hodně si ředitel slibuje od prezentace ve sportu, do které se Kladruby po určité přestávce pustily. Čím více má totiž chov sportovních úspěchů, tím větší je o něj zájem a pochopitelně rostou i ceny. Pokud se totiž něco skutečně nevyplatí, tak je to prodej „syrových“ nepřipravených koní. Dosavadní výsledky jsou povzbuzující. První místo v Mistrovství republiky ve čtyřspřeží putovalo letos do Kladrub, závodníci se ale výborně umístili i v dalších soutěžích.