Ještě nedávno v důsledku zástavby ubývalo v České republice denně 13 až 15 hektarů zemědělské půdy. Zabíraly se přitom nejkvalitnější půdy v rovinách v okolí měst, příkladem může být automobilka v Ovčárech u Kolína či obrovské plochy fotovoltaických panelů na jižní Moravě. Tento nepříznivý jev mělo omezit právě zvýšení poplatků za zábor zemědělské půdy, které se po poměrně dlouhém vyjednávání podařilo prosadit.
Výsledek přinesl své ovoce, zábory půdy se snížily zhruba na polovinu. Přišly však i problémy. Někteří developeři si museli hodně rozmýšlet, zda se pustí do projektu, vyžadujícího mnohem více finančních prostředků než před několika lety. V důsledku platnosti nového zákona se tak snížil příjem státní kasy. Také mnohé obce měly složitější pozici v rozhodování o dalším rozvoji. Proto netrvalo dlouho a objevila se další novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, tentokrát z podnětu některých senátorů. Ti navrhli opět snížit poplatky za vynětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu u některých staveb. Fotovoltaika se vyřešila jiným právním předpisem, tak proč ještě podle nich výstavbu omezovat. Zvláště stavby dopravní infrastruktury, elektrických rozvodů, distribuční soustavu, stavby v oblasti teplárenství a v určité míře i budování průmyslových zón, které zaměstnávají stovky lidí. Tento problém není určitě černobílý. Podle názoru odborníků to však jsou dnes již privátní firmy, kterým uvolňujeme ruce. Takže může dojít k tomu, že místo toho, aby zákon chránil půdu před zbytečnými zábory, chrání je před účinností původního zákona. Pokud novela tohoto zákona bude schválena bez patřičných jasných vymezení, zábory půdy znovu naberou na rychlosti. Měli bychom si ale uvědomit, že zemědělská půda je klíčový přírodní zdroj, bez kterého se žádná země neobejde.