V medu jsme ztratili soběstačnost

Až do roku 2009 byla Česká republika jako jedna z mála zemí Evropské unie soběstačná v produkci medu. V loňském roce nastal zvrat a dovoz medu byl poprvé v historii našeho včelařství vyšší než vývoz. Zároveň ale v loňském roce meziročně přibylo na území naší republiky včelstev a vzrostla i produkce medu a výnos medu na včelstvo. Uvádí se to ve zprávě ministerstva zemědělství o stavu českého zemědělství v loňském roce.

Saldo zahraničního obchodu s medem tedy bylo podle ministerstva vloni záporné, a to ve výši přesahující 65 milionů korun, což představovalo více než 836 tun medu. Ve srovnání s předcházejícím rokem se tak bilance zahraničního obchodu s medem zhoršila v objemovém vyjádření o 1371 tun a v hodnotovém vyjádření o 68,1 milionu korun. Hlavní příčinu tohoto vývoje lze podle zprávy spatřovat jednak ve stále se zvyšujícím dovozu medu do maloobchodních řetězců, ale současně také ve zvýšené domácí spotřebě medu, kterou tuzemská produkce nestačila pokrýt.
Do České republiky byl dovážen med za průměrnou cenu 64,21 Kč/kg, ale exportován byl za 57,06 Kč/kg, tedy o jedenáct procent levněji. Dovoz medu vloni meziročně vzrostl o devět procent na 2463 tun, přičemž členské země EU se na něm podílely ze 46 procent, zatímco zbytek pocházel ze třetích zemí. Hlavními dovozci byly Bulharsko, Německo, Čína, Uruguay a Ukrajina, odkud bylo nakoupeno 56 procent celkového objemu importu.
Naopak loňský vývoz medu dosáhl objemu 1626 tun v hodnotě téměř 93 milionu korun a téměř 99,9 procenta tohoto medu se uplatnilo na trhu Evropské unie. Meziročně však export medu klesl o téměř 34 procent. Nejvýznamnějšími odběrateli českého medu byly především Slovensko, dále pak Rumunsko, Švédsko a Polsko. Do těchto čtyř zemí bylo vloni prodáno 83 procent českého vývozu medu. Spotřeba medu EU 27 je daleko vyšší než jeho produkce, takže téměř polovinu objemu pro její pokrytí musí unie dovážet ze třetích zemí.

Nadprůměrná produkce 

Vývoj snůšky medu byl loni v rámci celého území naší republiky nevyrovnaný, neboť v některých oblastech byla produkce silně podprůměrná, jinde naopak převyšovala úroveň předchozích let. Celkově však lze tento rok hodnotit jako mírně nadprůměrný.
Tuzemská produkce medu dosáhla 7500 tun a byla ve srovnání s předcházejícím rokem o 8,2 procenta, tedy 564 tun vyšší. K nárůstu produkce přispěly podle zprávy vyšší počet včelstev i příznivější povětrnostní podmínky. Průměrný výnos medu na včelstvo se meziročně zvýšil o dvě procenta na 14,11 kg a celková produkce vosku dosáhla 240 tun, což v průměru představovalo 0,45 kg na včelstvo.
Většinu tuzemského medu u nás prodají včelaři přímo koncovému spotřebiteli formou tzv. prodeje ze dvora, který umožnila novela veterinárního zákona. Na základě ní také mohou prodávat med přímému spotřebiteli v prodejní síti na území celého kraje, ve kterém má ten který včelař bydliště nebo stanoviště včelstev. Včelaři tak mohou prodávat med v celém regionu, nikoliv jen v místě bydliště.
Počet chovatelů včel se zde v roce 2010 poprvé po několika letech meziročně zvýšil o více než jedno procento a počet včelstev vzrostl o 6,1 procenta, tedy o 30,2 tisíce. Na jednoho včelaře tak loni připadlo v průměru 11,34 včelstva, což představovalo v meziročním srovnání zvýšení o 4,8 procenta. Podle zprávy je rozložením včelstev Česká republika celoplošně relativně dobře pokryta. Z hlediska počtu včelstev připadajícího na jednoho včelaře však výrazně převažují zájmoví chovatelé, tedy malovčelaři.
Ke konci loňského roku bylo podle údajů Českého svazu včelařů evidováno 46,6 tisíce chovatelů s 528,2 tisíce včelstev, přičemž 97,3 procenta jich bylo členy svazu.
Podle ministerstva zemědělství u nás dochází v posledních letech k rostoucí koncentraci chovu včel u větších chovatelů. Za profesionální chovatele je podle unijních pravidel možno považovat včelaře vlastnícího 150 a více včelstev. V roce 2010 bylo v České republice registrována stovka těchto chovatelů s počtem zazimovaných včelstev kolem 25,7 tisíce. Počet profesionálních včelařů se meziročně zvýšil o 3,1 procenta a zároveň vzrostl také průměrný počet včelstev připadajících na chovatele o 88.
Ministerstvo zemědělství také loni evidovalo na území ČR celkem 91 aktivních šlechtitelských chovů u nás obvyklé včely kraňské, ve kterých bylo odchováno celkem 41,5 tisíce matek.

Podpora se vyplácí

Zpráva konstatuje, že zvýšit počet chovatelů i včelstev se podařilo především díky podporám chovu včel. V České republice je včelařství podporováno jak formou národních dotací, tak i ze zdrojů unijních formou tříletých včelařských programů. V roce 2010 byla chovatelům včel znovu poskytnuta národní dotace směřovaná na zabezpečení opylování zemědělských hmyzosnubných rostlin. Celkem bylo na téměř 526 tisíc včelstev vyplaceno bez mála 70 milionů korun, což představovalo skutečně vyplacenou subvenci na včelstvo v hodnotě 133 korun.
Loňský rok byl také posledním rokem realizace tříletého včelařského programu na období 2008 až 2010, podporovaného Evropskou unií. Tato dotace byla směrována na zlepšení podmínek pro produkci včelařských produktů a jejich uvádění na trh. Míra spolufinancování ze strany unie pro ČR činila v průběhu zmíněných tří let více než tři miliony eur. V dubnu 2010 pak Česká republika předložila unii ke schválení již třetí Český včelařský program na období 2011 až 2013. Mezi jeho hlavní cíle patří zajištění stavů včelstev pro dostatečné opylení zemědělských kulturních a planě rostoucích rostlin, získání nových včelařů, ale i zvýšení počtů včelstev stávajících chovatelů jako součást rozvoje venkova a multifunkčního zemědělství. Dalším cílem zmíněného programu je zvýšení počtu větších včelařských provozů s více než dvaceti včelstvy a především posílení počtů profesionálních včelařů chovajících více než 150 včelstev.