O pár desítek miliónů eur pro první necelé tři roky po vstupu (2004 až 2006) jde České republice v poslední technické fázi vstupních rozhovorů, které mají skončit zasedáním ministrů zahraničí členských a kandidátských zemí 9. a 10. prosince. Vyjednávači v čele a Pavlem Teličkou budou v příštích dnech usilovat o vylepšení některých finančních podmínek v úzkém prostoru, který zbyl pro jednání po předložení posledních návrhů Dánskem a Evropskou komisí začátkem týdne.
K dispozici pro rozdání všem deseti kandidátům je 1,3 miliardy eur, které mají být přidány do obálky s 37,5 miliardy. Z úterního jednání vyplynulo, že protistrana je ochotna ještě mluvit o výši příspěvku, který ČR dostane v roce 2004 na dodatečné zemědělské podpory ze zhruba miliardy eur vyčleněných navíc pro deset kandidátů. Podle dobrých zdrojů se nabídka pohybuje kdesi mezi 150 a 200 milióny; není vyloučeno, že by se mohla přiblížit horní hranici tohoto rozpětí. Takové oslazení konečného obchodu by pomohlo české vládě při jeho prezentaci veřejnosti. Podle stále ještě nepublikovaných propočtů EU totiž nemá Česká republika na členství v letech 2004 až 2006 vydělat víc, než kolik dostávala z Bruselu před vstupem v roce 2003; znamená to roční kladné saldo ve výši 170 miliónů eur. Obdobně si stojí i Slovinsko, Kypr a Malta, tedy bohatší z kandidátské "desítky"; i tyto země by se měly tedy na poslední chvíli dočkat dílčích vylepšení. Česká situace se zhoršila kvůli metodologickým kejklím Evropské komise při výpočtu kompenzací z rozpočtu EU a také kvůli posunu data vstupu z 1. ledna na 1. květen 2004. Na kompenzacích má ČR tratit za tři roky ve srovnání s původním návrhem 180 miliónů eur. Odtud snaha nabídnout nějaké vyrovnání. Jeho další formou jsou nepochybně výrobní kvóty, z nichž se budou vypočítávat přímé zemědělské platby. Poslední "balík" Praze nepochybně vyšel vstříc - mléko, obilniny, býci, hovězí maso, prémie za porážky, ovce již víceméně odpovídají představám. Úsilí se proto soustřeďuje na bramborový škrob, na cukr, ale hlavně na masné krávy; ČR by chtěla dosáhnout kvóty 130.000, místo nabízených 90.300. Pro představu - kvóta 100.000 krav představuje dotaci od EU ve výši 20 miliónů eur. Potěšení vyvolalo na české straně gesto při rozdělování pětiprocentní rezervy v obálce určené na venkovský rozvoj - dostala z ní hned 100 miliónů eur, což je mimo jiné odměna za dobré fungování agentury Sapard a odhad slušné schopnosti vstřebávat prostředky EU na vlastní projekty. Mezi ČR, Slovinsko a Slovensko bylo rozděleno 340 miliónů. Jen málo - 30 z 900 miliónů - naopak získala ČR z měšce určeného na posílení ostrahy vnějších hranic EU (Schengenská hranice), protože žádnou takovou hranici nemá. Nemá ani jaderné elektrárny určené k odstavení, na něž bude EU přispívat Slovensku a Litvě. Argumentuje tedy, že by měla dostat přidáno jinde. Celkově si Praha za poslední měsíc v propočtech EU polepšila zhruba o 60 miliónů eur. Nyní si představuje, že by mohlo "kápnout" ještě víc, aby se aspoň trochu srovnal dosti výrazný rozdíl v "oslazování" finanční situace chudším a bohatším kandidátským zemím. Jakékoli gesto bude vítané jako ukázka fair play a nástroj pro přesvědčování veřejnosti. Stejným směrem jde také návrh srovnat počet křesel v budoucím Evropském parlamentu pro srovnatelně lidnaté členy EU - ČR bude mít 24 poslanců, stejně jako Belgie, Portugalsko, Řecko a Maďarsko. Bylo toho dosaženo sice dočasným rozdělením mandátů určených pro Bulharsko a Rumunsko, které zatím nevstupují; paritu však bude v budoucnu už sotva možné opět porušit. V posledním týdnu jednání tedy Čechům - a všem ostatním - jde jen o to, kolik miliónů se kde najde pro vylepšení jejich situace, jak přesvědčivě prosadí své argumenty. Na straně EU bude snaha vyvažovat tak dlouho, až se bude zdát, že všichni něco dostali, nikdo nebyl hrubě poškozen. Případné další, nečekané dárky budou rozdány jedině na nejvyšší politické úrovni. Předsedající Dánsko musí jedná s kandidáty, aniž má zelenou ostatních členských zemí. Jejich souhlas je klíčovou podmínkou úspěchu. Pro Prahu to znamená, že nemůže vybočit z nastavených mantinelů. Chtít něco jiného by znamenalo kompromisní návrh odmítnout - s důsledkem odkladu ukončení rozhovorů a zřejmě i vstupu do Evropské unie.
