V Senátu šlo o peníze

Rekord vytvořili minulé úterý zemědělci v Senátu. Na veřejné slyšení věnované zemědělským otázkám se jich sjelo z celé republiky tolik, že místa v jednacím sále Valdštejnského paláce nestačila. S důrazností, která stoupá úměrně s narůstajícími potížemi, zopakovali argumenty pro akutní finanční výpomoc od státu. Požadavek na dorovnání přímých plateb na vyjednaných 55 procent postavila většina vystupujících ultimativně: nezaváže-li se stát k jejich doplacení, vysloví se v referendu proti vstupu do Evropské unie.

Potřebnou rychlou pomoc vyčíslil prezident Agrární komory ČR Václav Hlaváček na 7,35 miliardy korun. Z toho 4,3 miliardy korun, určené na plošnou platbu 1200 korun na hektar, by podle něho mělo vyvést zemědělce z hluboké finanční krize. „Dalších 1,2 miliardy korun by částečně nahradilo zaorávky ozimů. Na každý z 300 tisíc zaoraných hektarů by se mělo vyplatit 4000 korun,“ uvedl Hlaváček. Zbylých 1,85 miliardy korun žádá pro Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) na subvencování vývozu mléka a pokrytí ztrát z intervenčního nákupu pšenice.
Pořadí, v jakém chce tyto problémy řešit ministerstvo zemědělství, představil náměstek Karel Mach. „Nejdříve je nutné uhradit dluh ve výši jedné miliardy korun, který vznikl SZIF tím, že loni nakupoval pšenici za vyšší ceny, než ji prodával. Dále musíme zvládnout regulaci trhu s mlékem. Nemůžeme si dovolit vstoupit do EU s výrobou nižší, než je vyjednaná kvóta,“ řekl Mach. Pak přijdou na řadu kompenzace za zaorávky. Ve scénáři ministerstva jsou také plošné náhrady na hektar, nepočítá se však s úrovní 1200 korun, přiznal. „Situaci známe a velmi usilujeme o to, s ní něco udělat. Vše je ale otázka zdrojů a ty musí resortu přidělit jedině vláda, popřípadě parlament,“ zdůraznil Mach.
Od náměstka ministra financí Pavla Šafaříka se však zemědělská veřejnost nedočkala ani náznaku slibu, že státní pokladna nějaké mimořádné finance poskytne. Konkrétněji se nevyjádřil ani k požadovanému dorovnání přímých plateb po vstupu do unie. „Míra uspokojení požadavků je věc budoucnosti. V tomto státě není žádná skupina, která by se v nárocích na státní rozpočet našla stoprocentně,“ předeslal Šafařík a připomněl chystanou reformu veřejných financí.
„Současnost nedává velké perspektivy, že letošní žně naše rány zacelí,“ přimlouval se za finanční podporu za nepříznivý loňský a letošní rok Josef Stehlík z vedení Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ). Pokud stát nějaké peníze uvolní, měly by se podle něho použít na posílení existujících dotačních titulů, především na platbu na hektar půdy zapojené v programu uvádění do klidu. „Zemědělci se úspěšně přizpůsobují dotační politice státu, který je za to ale na druhé straně trestá. Přímá platba na hektar půdy nahlášené v tomto programu se od hospodářského roku 2000/01 do letoška snížila o 350 korun,“ poukázal Stehlík.
Předseda Zemědělského svazu ČR Miroslav Jirovský a šéf zemědělských odborů Bohumír Dufek kritizovali vládu za neplnění programového prohlášení. „Rezervy z let 2000 a 2001 už nemáme a propad v odvětví pokračuje i letos. Venkov nezadržitelně chudne,“ prohlásil Jirovský a posteskl si, že zemědělci nemají ve společnosti zastání. „Když loňský rok byl špatný, letošek bude ještě horší,“ obává se předseda Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů Jan Veleba. Stav na polích označil za nejhorší v našich moderních dějinách. „Dejme o sobě řádně vědět,“ pobízel zemědělce Severin Božík z jižní Moravy, kterého rokování v Senátu rozhodně neuspokojilo. Postrádal hlavně ministry Jaroslava Palase a Bohuslava Sobotku, jejichž účast program sliboval.
Kategorická vyjádření zazněla v Senátu k otázce dorovnání přímých plateb a s tím spojeného hlasování v červnovém referendu. „Pro vstup do unie budu pouze za předpokladu, že rozhodnutí vyrovnávat platby do úrovně vyjednané v Kodani bude mít závaznou formu a bez využití prostředků z horizontálního plánu rozvoje venkova,“ prohlásil senátor Jan Fencl. Jak také řekl, doufá, že jeho doporučení přijme i většina zemědělců. „Máme-li být pro vstup do unie, musí být jednoznačně jasné, že nás vláda nehodí přes palubu,“ připojil se Hlaváček. Podle Jirovského je dnes čas hodnotit, zda to, co se v Kodani vyjednalo, bude také skutečně naplněno. „Rovněž chceme po vládě, aby naplnila slib dorovnání plateb. Pokud se tak ale do referenda nestane, v žádném případě nebudeme naše členy nabádat, aby hlasovali proti vstupu,“ vyslovil se za ASZ Josef Stehlík. „Kdybychom říkali ne, zároveň bychom museli připojit informace o tom, co by znamenalo nevstoupit do unie,“ vysvětlil. Jeho kolega Michal Pospíšil věří, že členství v EU přinese soukromý sedlákům rozhodně zlepšení.