Vyhlídky našeho zemědělství po vstupu do Evropské unie ekonomové v černých barvách rozhodně nemalují. Nevylučují však, že rozložení přímých plateb může vyvolat další restrukturalizaci našeho zemědělství. Navíc se může stát, že ne na všechny peníze vyjednané v Kodani se nám skutečně podaří dosáhnout.
Záruky, nejlépe v podobě zákonných ustanovení, že naši zemědělci budou po vstupu do unie opravdu dostávat 55, 60 a 65 procent přímých plateb, které budou brát jejich kolegové z dnešních členských států, požadoval tento týden na semináři pořádaném Agrární komorou v Jesenici u Prahy, nejen prezident AK Václav Hlaváček, ale objevovaly se i v dotazech směřovaných na ministra zemědělství Jaroslava Palase. „Premiér a já jsme slíbili, že převedeme české zemědělství do Evropské unie bez významných otřesů,“ odmítl tento požadavek ministr. Jak poznamenal, ve vztahu k samotné unii bude mnoho samozřejmě záviset na tom, jak „budeme umět finanční prostředky administrovat. Pokud to nedokážeme, nedosáhneme na všechny peníze,“ upozornil s tím, že ministerstvo pracuje na systému platebních agentur. Velkou naději podle něj dává skutečnost, že všechny prostředky určené pro program Sapard se nám podaří patrně beze zbytku využít, zatímco na Slovensku přijali zatím jen 60 projektů a Maďaři nevyplatili vůbec nic. Na námitky, že vstupu do EU se naše zemědělství, které se podle Hlaváčka i účastníků semináře potýká s největšími problémy od počátku transformace, nemusí vůbec dočkat, ministr vysvětlil, že jeho úřad se snaží pomoci dvěma způsoby. Jedním je částečné přilití prostředků do dotačního systému, druhým odpuštění některých závazků, zejména povodňových půjček. „Vyvedení z krize vychází z finančních možností státu,“ upozornil a dodal: „Propad zemědělství budeme řešit, ne ale v intencích sucha z roku 2000.“
O tom, nakolik opravdu dosáhneme na peníze unie, bude také rozhodovat, jak se nám podaří dokončit zapracování a převzetí její legislativy do našich zákonů. Vydaný zákon sám však nestačí. Je také nutné, aby se jeho ustanovení opravdu beze zbytku plnila. Na tuto skutečnost shodně upozornili jak František Barták ze Státní rostlinolékařské správy, tak zejména ústřední ředitel Státní veterinární správy Josef Holejšovský. Ten apeloval na řádné vedení evidence chovaných zvířat i hlášení jejich přesunů. Upozornil, že Evropská unie sleduje naši legislativu a její inspektoři si při kontrolách na farmách ověřují, nakolik ji zemědělci znají a dodržují.
V Kodani dosáhli naši vyjednavači podle Palase i Hlaváčka maximum možného. „Chtěl bych zdůraznit, že se nám podařilo udržet rozměr zemědělství,“ uvedl Palas a tolik diskutovanou kvótu na krávy bez tržní produkce mléka na 90 300 kusů doporučil porovnat s číslem 80 107, což je počet přiznaných dotací v loňském roce. „Některé pozice se podařilo vyjednat natolik výhodně, že vyvstává obava, aby námi vyjednané podpory dokázali zemědělci plně využít,“ prohlásil ministr, který jako příklad uvedl porážkové prémie a zvláštní prémie u skotu. S celým systémem podpor je podle něj nutné se pečlivě seznámit. „Po vstupu do EU budeme moci využít jednak nárokové dotace a jednak projektové investiční podpory,“ vysvětlil ministr s tím, že nárokovými dotacemi jsou platby v rostlinné a živočišné výrobě a v rámci hlavních a podružných opatření v Horizontálním plánu rozvoje venkova. „Prostřednictvím těchto nástrojů budete mít ročně k dispozici 15 až 18 miliard korun, což bude asi 80 až 90 procent všech dotací do zemědělství. K dosažení těchto finančních prostředků nejsou třeba žádné projekty. Každý zemědělec, který splní podmínku pro danou podporu, si podá klasickou žádost a obdrží fixní, dopředu známou dotaci,“ vysvětlil ministr (část jeho projevu věnovanou systému plateb, uveřejníme v příštím čísle našeho týdeníku).
Optimismus, pokud jde o vyjednané podmínky, sdílí i Tomáš Doucha, ředitel Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky. Ekonomická situace se podle něj může ihned po vstupu do unie v průměru zlepšit. Z komoditního pohledu vidí dobré podmínky pro rostlinnou produkci a také pro chov skotu na trvalých travních porostech a v LFA. „Chov jatečného skotu na orné půdě nebyl ziskový, po vstupu do unie by měl být mírně ziskový, ale v LFA by měl být výrazně rentabilní,“ upozornil ředitel, podle něhož by se měla zlepšit rentabilita pšenice, cukrovky, naopak její snížení zaznamenají chovatelé prasat a výrazný propad je pravděpodobný u drůbeže. Pokud by se zemědělství táhlo za podporami, jako tomu bylo v bývalé NDR, které se v unii ocitlo po sjednocení Německa, mohlo by u nás dojít k další restrukturalizaci zemědělství. Při ní by se chov skotu postupně přesunul do horských a podhorských oblastí a v nížinách by zůstala hlavně rostlinná výroba. Podle Douchy bude nutné vyvážit podpory, které půjdou do nížin a do LFA a zároveň pečlivě sledovat snahy unie o reformu společné zemědělské politiky a připravit se i na to, co by pro nás znamenalo zrušení vazby přímých plateb na komodity. Zemědělci by pak podle něj mohli reagovat na signály trhu a svou výrobu neorientovat pouze na to, co jim přinese nejvíce peněz. To by zmírnilo mnohé neduhy, které s sebou nese společná zemědělská politika.
