12.05.2009 | 03:05
Autor:
Kategorie:
Štítky:

V unii jsme již plných pět let

Letos prvního května uplynulo pět let od historického rozšíření Evropského společenství o deset nových států. Jedním z nich byla i Česká republika. Počátkem ledna 2007 se Evropská unie rozrostla o další dvě země – Bulharsko a Rumunsko. Špičky členských států i Evropská komise shodně konstatují, že rozšíření přineslo prospěch všem, evropské patnáctce starých zemí i nováčkům. Proto se ozývají hlasy, že dělení na staré a nové země již není aktuální. V praxi však stále existuje, a to třeba v podobě rozdílné úrovně zemědělských dotací, uzavřeného přístupu občanů zemí nováčků na pracovní trhy některých zemí patnáctky či ve stále ještě neúplném jednotném trhu služeb.

Ekonomické dopady rozšíření Evropské unie, snižování nadbytečné administrativní zátěže pro podnikatele i budoucnost vnitřního trhu a nebezpečí, která se mu mohou klást do cesty v době hospodářské krize mělo na programu jednání neformální rady pro konkurenceschopnost, které hostila Praha v uplynulém týdnu. Ministrům odpovědným za průmysl a obchod naposled velel český šéf tohoto resortu ministr v demisi Martin Říman.
Ekonomická krize s rozšířením nesouvisí
„Staré i nové členské státy profitovaly z rozšíření unie především díky odbourání bariér na vnitřním trhu,“ konstatoval Říman a varoval, že probíhající krize se nesmí stát omluvou pro protekcionistická opatření, která by mohla volný obchod narušit. Jednotný vnitřní trh je podle něj motorem hospodářského růstu unie, což se ukazuje i v dnešní nelehké situaci.
„Neexistuje vztah mezi rozšířením unie v roce 2004 a 2007 a současnou krizí,“ prohlásil komisař pro podniky a průmysl a místopředseda Evropské komise Günter Verheugen. Jak dodal, naopak je evropské prostředí lépe vybavené čelit krizi, jak po ekonomické, tak po politické stránce. Poukázal přitom na růst průměrného příjmu zejména v nových členských zemích i na až do krize se zvyšující tempo růstu hrubého domácího produktu. Vzájemný obchod mezi evropskou patnáctkou a dvanáctkou neustále roste a pro nováčky představuje 80 procent výměny zboží.
Podle stejných pravidel
Na tom, že i v době krize musí hrát všichni hráči podle stejných pravidel, se shodl i s ostatními ministry. Rada také podpořila stanovisko českého předsednictví, že pro dokončení vnitřního trhu unie je klíčové zejména propojení síťových odvětví, zrychlení přípravy patentového práva a zavedení směrnice o službách. Propojení síťové infrastruktury totiž zlepší volný trh i v oblasti energetiky, dopravy a telekomunikací. Společné patentové právo by mělo podnikatelům zajistit jednotný a finančně dostupný systém ochrany průmyslového vlastnictví.
Důležitou roli hrají  malé a střední podniky
České předsednictví klade velký důraz také na malé a střední podniky, které si podle něj vedou lépe i v době krize než velké společnosti a vytvářejí většinu pracovních míst v unii. Nicméně vlády věnují v době krize velkou pozornost pouze mamutím nadnárodním firmám. Proto je třeba zlepšovat podmínky pro činnost právě malých a středních podniků a zjednodušovat zejména administrativní zátěž, která na ně dopadá. Pomoci některým z nich by jim měla i plná implementace směrnice o službách, která by měla být hotova do konce letošního roku.
Odbourat administrativu
Právě snižování administrativní zátěže je podle Římana evergreenem na unijní i národní scéně. K výzvě k jejímu odstraňování se přihlásilo 24 z 27 členských zemí. Jak vysvětlil komisař Verheugen, cílem komise již před dvěma lety bylo snížit do roku 2012 administrativní zátěž o čtvrtinu. Komisař konstatoval, že již první opatření by měla podnikatelům omezením administrativy přinést úsporu až 30 miliard eur. Snížení administrativy je jedním z pilířů pomoci podnikatelům. Dalšími dvěma jsou podle Verheugena zlepšení a zkvalitnění legislativy a její zjednodušení. Upozornil také, že kromě vlastní evropské legislativy znesnadňují život podnikatelům i národní předpisy. Jejich text je totiž mnohdy ambicióznější než původní bruselské směrnice.
Pohled manažera Několik věcí považuje na cestě k úspěchu unie za důležité Jan Mühlfeit, ředitel Microsoft Corporation pro Evropu a jeden z českých manažerů roku. Prvním je konkurenceschopnost. Ale, jak upozornil, zatímco v době vyhlašování Lisabonské strategie, jejímž cílem je dostat ekonomiku unie na přední místo ve světě, byly hlavními konkurenty USA a Japonsko, dnes se objevili další silní hráči, zejména Čína. Další věcí, s níž se unie bude muset vypořádat, je stárnutí jejího obyvatelstva a malý počet dětí na rodinu. I v tom má Asie proti Evropě velkou demografickou výhodu. Má-li si Evropa udržet současný standard, musí také zvýšit produktivitu práce. A co by podle něj potřebovaly malé a střední evropské podniky? Zejména zaměření na rozvíjení dovedností. Cíl pracovní místa a růst by se měl změnit na dovednosti a růst. V souvislosti s tím by bylo třeba reformovat školství, které by mělo více motivovat k tomu, aby se lidé naučili riskovat. Podnikům také chybí finanční kapitál, potřebovaly by i flexibilnější pracovní zákoník. „Každá krize je unikátní příležitostí pro dělání reforem,“ prohlásil Mühlfeit, podle něhož je třeba investovat zejména do školství a do vzdělávání.

 

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down