V unii vede zemědělství

Lesy a ostatními stromy porostlé plochy zaujímají téměř 40 procent celkového území Evropské unie. Na další skoro čtvrtině její plochy se pěstují plodiny, pětinu pokrývají travnaté porosty, zejména louky a pastviny. Zastavěná místa a dopravní cesty obsadily pouhá čtyři procenta celkové výměry společenství. Území unie nejvíce využívá zemědělství.

Uvedené informace vyplývají z první zprávy o výsledcích využití půdy v EU, kterou v uplynulých dnech zveřejnil Eurostat. Data vycházejí z průzkumu, který proběhl v loňském roce. Nutno ovšem dodat, že v připojených tabulkách chybí údaje pro Kypr a Maltu, což by vzhledem k jejich rozloze tolik nevadilo. Prázdné jsou však i kolonky vyhrazené Rumunsku a Bulharsku. Lze však předpokládat, že ani jejich výsledky by celkové rozvržené využití půdy v unii příliš neovlivnily.
Některé státy mají lesů více Podle zprávy Eurostatu pokrývají území unie téměř ze 40 procent lesy a jiné porosty stromů. Nejlesnatější zemí unie je Finsko, kde lesy rostou na 68 procentech území státu, v těsném závěsu je Švédsko s 66 procenty a Slovinsko se 63 procenty. Naopak nejméně lesů mají Nizozemsko a Irsko (po 12 procentech), dále Velká Británie (15 procent) a Dánsko (18 procent). Česká republika přehledu vykázala 38 procent území pokrytého lesy a ostatními stromy.
Na porosty křovin je nejbohatší Řecko (21 procent), Španělsko (14 procent) a Portugalsko (11 procent). Česká republika je v početné skupině států, které pokrývá pouze jedno procento křovin.
Pět procent rozlohy unie pokrývají vodní plochy a mokřady. Na ně je nejbohatší Finsko a Švédsko (shodně po 16 procentech), Estonsko a Nizozemsko (po 11 procentech). Naopak nejmenší oddíl vodních a podobných ploch vykázalo Slovensko, Slovinsko a Lucembursko, u nichž zaujímají shodně jen jedno procento (ČR má v přehledu dvě procenta).
Zemědělská půda Nejvíce orné půdy má Dánsko (48 procent), Maďarsko (47 procent) a Polsko (36 procent). Je zajímavé, že na čtvrtém místě v těsném závěsu za Polskem je Česká republika s 35 procenty plochy státu. Na druhé straně na nejmenším podílu země rostou plodiny ve Švédsku (čtyři procenta), v Irsku (pět procent) a ve Finsku (šest procent).
Irsko je rekordmanem v travních porostech. Louky a pastviny i přírodní travnaté plochy zaujímají téměř dvě třetiny jeho území. Druhá Velká Británie vykázala jen 42 procent a třetí Nizozemsko 38 procent travnatých ploch. Naopak nejméně travnatých ploch má Finsko (jen tři procenta) a Švédsko (čtyři procenta). Na třetí příčce od konce je Řecko se 13 procenty.
Místa, kde se nedá nic pěstovat
Zastavěných a ostatních ploch s „umělými“ povrchy (i dopravní cesty apod.) má unie celkem čtyři procenta. Největší podíl - 13 procent – najdeme v Nizozemsku, o něco méně – deset procent v Belgii, shodně po sedmi procentech mají o třetí místo se dělící Velká Británie, Německo a Itálie.
Na území bez jakéhokoliv pokryvu či užití, kam spadají i skaliska a vrcholky velehor, připadají dvě procenta rozlohy celé unie. Nejvíce, a to pět procent těchto míst vykázalo Španělsko, čtyři procenta Portugalsko a po třech procentech mají Řecko a Rakousko. ČR je opět v početné skupině států, kde na tato území připadá jen jedno procento.
Není zemědělství jako zemědělství Zpráva Eurostatu se věnuje nejen faktickému pokryvu území unie či jednotlivých členských států, ale také způsobu jeho využití. To si mezi sebe dělí zemědělství, lesnictví, lov, rybaření a další ne na první pohled patrné činnosti, dále obchod, služby a sídla lidí a v poslední skupince jsou průmysl, doprava a těžba nerostů. Ve využití své plochy pro zemědělství vede Irsko, kde tato činnost probíhá na 73 procentech území, za ním se drží Velká Británie se 66 procenty a na třetím místě stojí Dánsko s 64 procenty poměrně těsně sledované Maďarskem (62 procent). Přihlédneme-li k předchozímu textu, je zřejmé, že zaměření zemědělství ve zmíněných státech nebude stejné. Zatímco v Irsku naprosto převládají travní porosty a většinu zemědělské půdy pokrývají i ve Velké Británii, v Dánsku a Maďarsku jde hlavně o ornou půdu.
Lesnictví vede ve Finsku Lesnictví převládá hlavně v zemích s vysokým podílem lesů. Ve Finsku se provozuje na 62 procentech, ve Švédsku na 54 a ve Slovinsku na 51 procentech území. Naopak nejméně prostoru pro svou existenci má lesnictví v Nizozemsku, kde má k dispozici jen tři procenta rozlohy, a dále ve Velké Británii, Řecku a Irsku – shodně po devíti procentech plochy. (V ČR má k dispozici 34 procent území.) Lov, rybolov a podobné činnosti mají nejvíce možností v Řecku, kde využívají dokonce 49 procent rozlohy. Již výrazně méně vykázalo druhé Španělsko (27 procent) a třetí Švédsko jen 23 procent.
Více než deset procent území unie slouží k potřebám lidských sídel, služeb, obchodu, průmyslu či těžební činnosti. Je třeba vzít v úvahu, že zejména do lidských sídel spadají nejen zastavěné plochy, ale i území pokrytá vegetací či do určité míry i vodní plochy. Proto se poměrně značně liší údaj o podílu zastavěné (či jinak uměle pokryté) plochy a podílu území vyhrazeného pro sídla, služby, obchodní, průmyslovou a těžební činnost. Největší podíl součtu těchto ploch má Nizozemsko, a to až 37 procent. Druhá je Belgie s 25 procenty a třetí Dánsko a Velká Británie, které mají po 16procentech. Na dalším místě je Švédsko s 15 procenty. V ČR zaujímají tyto prostory jen deset procent území.