Vadí nedořešená legislativa

Českému venkovu nejvíce schází uzákonění statusu rodinných farem. „V zemědělství nikdo nic všestrannějšího nevymyslel, společná zemědělská politika byla a bude na tento páteřní model přímo konstruovaná,“ uvedl předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek, který byl minulý týden na 27. valné hromadě této organizace opět zvolen do jejího čela na další tři roky. Opakovaně byli zvoleni také oba místopředsedové Jan Staněk a Jan Štefl, předsednictvo prošlo částečnou obměnou.

Nedokončená novela mysliveckého zákona

Šebek ve svém projevu poukázal také na nedořešenou novelu mysliveckého zákona. „Pod stůl tak spadlo několik let poctivé odborné práce s mnoha partnery a vyjednávání, ve kterém byla naše asociace lídrem. Vznikl velmi kompromisní návrh, který mohl přinést potřebnou evoluci zejména do vymírající skupiny lidových myslivců, kteří ve skutečnosti jen utrpěli Pyrrhovo vítězství,“ prohlásil s tím, že jednu chvíli již vypadalo nadějně, že se půjde po podstatě miliardových škod a že i menší vlastníci půdy získají svá práva. Za další zásadní téma, ve kterém nedošlo k posunu Šebek považuje zastropování přímých plateb. Předsedkyně zemědělského výboru Evropského parlamentu Veronika Vrecionová ve svém videopříspěvku řekla, že na evropské půdě bude usilovat o zastropování přímých plateb. Podle ní se počítá na příští období se snížením rozpočtu pro oblast zemědělství. Určitou formu zastropování podporuje i ministr zemědělství Marek Výborný, který se valné hromady také zúčastnil.  

Šebek upozornil také na sledování majetkové propojenosti příjemců dotací. Podle něj místo očekávaného hledání řešení u majetkové propojenosti se začala řešit otázka personální propojenosti. Za propojený podnik by se tak podle Šebka považovalo i společné vlastnictví či pouze spolupráce rodinných příslušníků, a to i napříč jednotlivými generacemi, a dokonce společné i oddělené domácnosti. Šebek zároveň vyzval zástupce koalice, aby podpořili ještě v této vládě účast ASZ ČR při jednání tripartity, protože i asociace také zastupuje zaměstnavatele. Zatím totiž není její přímou součástí. Předseda ASZ také kritizoval systém distribuce investičních dotací. „Dřívější limit 150 milionů celkem na všechny investiční podpory na sedmileté období pro jeden propojený podnik postupně narostl až na 200 milionů na jednotlivý investiční titul, u prasat a drůbeže dokonce bez omezení, což bylo vydáváno za ten kýžený strop. Požadovali jsme systém plošnější a jednodušší pomoci nejčastější skupině menších a skutečně středně velkých zemědělců, na které by měla být přednostně konstruována preferenční kritéria. Mnozí z nich si totiž za celý život nesáhli na jedinou dotaci z Programu rozvoje venkova a musí fungovat i bez nich. Proto podle nás nebylo správné, aby v některých kolech uspělo jen 17 procent malých projektů nebo aby skoro polovina mladých začínajících odešla s prázdnou,“ konstatoval. Ministr poznamenal, že v podzimním kole příjmů žádostí v rámci titulu rozvoje venkova se sníží maximální částka na jeden podnik z 30 na 20 milionů korun, čímž se rozšíří počet úspěšných žadatelů. Na druhou stranu za výrazný posun, který pomohl většině farem, Šebek považuje redistributivní platbu na úrovni 23 procent. Ocenil rovněž navýšení prostředků na mladé začínající zemědělce, schválení lesního zákona a tzv. antibyrokratického balíčku, přepracování systému v oblasti krajinných prvků a protierozních opatření, nebo zvládnutí hrozby zavlečení slintavky a kulhavky.  

Valná hromada ASZ ČR schválila také vstup nového člena, kterým je Český svaz chovatelů masného skotu Jeho předseda Milan Novotný uvedl, že vidí smysl ve členství v ASZ ČR nejen díky konkrétním společným zájmům, ale také díky obdobnému celkovému přístupu ke krajině.

Asociace soukromého zemědělství sdružuje celkem asi 40 regionů a desítku zájmových sdružení. Celkem má zhruba 7500 členů.