Správa Krkonošského národního parku se stará o 585 kilometrů drobných vodních toků na území Krkonoš. Z pohledu ochrany krkonošské přírody jsou také velice důležitá managementová opatření, jejichž účelem je zadržet vodu v horách co nejdéle. Výsledkem bude vyrovnanější vodní režim krajiny. Uvedl to mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.
Správa KRNAP pečuje o potoky, potůčky a říčky. „Jedná se zejména o různé opravy po přívalových deštích, o budování hrazenářských děl a také o vysazování břehových porostů,“ řekl ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka. Hrazenářská díla již mnohokrát osvědčila svou funkčnost. Prakticky každoročně při přívalových deštích výrazně sníží riziko škod na majetku státu, obcí a měst i soukromých osob. „I přesto Správa KRNAP musí každý rok investovat nemalé finanční prostředky do oprav škod po povodních. V loňském roce se jednalo o částku 1,5 milionu korun,“ doplnil Hřebačka.
S pomocí projektu Stabilizace významných lesních ekosystémů likviduje Správa KRNAP v minulosti vytvořené meliorační kanály. Jejich účelem bylo odvádět vodu z krajiny, aby na původně podmáčených stanovištích a rašeliništích, která byla vysušena, mohl být vysazen les. Lidé ale až po dlouhé době zjistili, jak důležitá je ochrana ekologických funkcí mokřadů a rašelinišť jako regulátorů vodního režimu v krajině a stanovišť typických organismů (zejména vodního ptactva a specifických společenstev rostlin). Proto dnes se musí řada chybných kroků z dřívějších desetiletí napravovat. Není náhodou, že právě krkonošská rašeliniště (na české i polské straně) jsou chráněna Ramsarskou úmluvou, která chrání významná světová rašeliniště.
Důležitou aktivitou Správy KRNAP je environmentální vzdělávání. Pro školy realizuje projektové vyučování Voda v Krkonoších, které dětem přibližuje hlavní toky Krkonoš, vodopády, rašeliniště a ledovcová jezera. Děti se seznámí s hlavními zástupci květeny rostoucí podél potoků, rašelinišť a na vlhkých loukách, s vodní faunou a hlavně s významem vody v krajině.
