Geneticky modifikovaná kukuřice MON 88017 je prý neškodná. Tvrdí to vědci z Biologického centra Akademie věd. Nemají vliv na druhovou rozmanitost, ani na množství organismů, které na poli žijí. Nepodařilo se prokázat ani žádné zdravotní riziko pro lidi a zvířata, uvedla vedoucí výzkumného týmu Oxana Habuštová. Závěry výzkumníků podle ní prokázaly tisíce sebraných údajů při pokusu na poli Zemědělské společnosti Dubné na jihu Čech. Ani jinou hrozbu GM plodin, na které poukazují řadu let ekologové, se nepodařilo prokázat, dodala.
Habuštová informovala, že tříletý pokus byl jedinečný a evropsky velmi významný. V pokuse byla použita kukuřice MON 88017, která je nejen odolná vůči škůdci bázlivci kukuřičnému, ale současně snáší použití herbicidů. Je nadějí pro stále se zvětšující část Evropy napadenou bázlivcem kukuřičným. Asi pět milimetrů velký brouček zavlečený z USA, žere květenství a jeho larvy napadají kořeny kukuřice, uvedla. Určitou ochranu proti němu poskytuje střídání plodin, většinou je ale nutné masivní použití insekticidů, jak je tomu například v Rakousku a Maďarsku.
Vědci vliv modifikované kukuřice zkoumali na 25 parcelách, z nichž každá měřila půl hektaru. Během celé sezóny sledovali výskyt asi 200 druhů bezobratlých živočichů.
Proti pěstování geneticky modifikovaných plodin se dlouhodobě staví ekologické organizace. Obávají se zejména nekontrolovaného šíření upravených plodin mezi původní druhy, úhynu larev motýlů a jiného užitečného hmyzu či vzniku "super plevelů", které přinutí zemědělce používat chemické ochranné postřiky mnohem víc než dosud. Za další rizika GM plodin považují jejich možné toxické vlastnosti a možné alergenní reakce, zvýšení spotřeby pesticidů nebo vznik odolných škůdců či virových chorob.
Evropský úřad pro bezpečnost potravin námitky proti používání GM plodin nemá. Používání geneticky modifikovaných surovin je v EU možné, ale jen v případech, kdy jde o modifikaci schválenou Evropskou komisí. V unii je nyní povoleno 35 genetických modifikací pro různé druhy plodin.