Česko-polský tým vědců pomocí počítačových simulací popsal zvláštní vlastnosti bílkoviny důležité pro růst rostlinných buněk. Navázal tak na starší výzkum, v němž tuzemští výzkumníci jako první prokázali existenci bílkovinového komplexu exocyst v rostlinách. O výsledcích výzkumu informovala Akademie věd ČR (AV) v tiskové zprávě. Studii zveřejnil časopis Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS).
Pro růst, komunikaci či obranu buněk proti chorobám je klíčové, aby z nitra dopravily rozmanité látky na přesně určená místa na svém povrchu. Materiál zpravidla putuje ve váčcích. Ty se na konkrétní adrese připojí k plazmatické mebráně, která ohraničuje povrch buněk. S touto membránou transportní váčky nakonec splynou, čímž zásilku vyloží. Doručení na správnou adresu přitom buňka zajistí právě díky bílkovinnovému komplexu exocyst, který váčky k plazmatické membráně ukotví. Tento komplex odborníci objevili v roce 1996 u kvasinek a brzy nato u živočichů. V roce 2008 pak popsali výskyt exocistu u rostlin vědci z Laboratoře buněčné biologie Ústavu experimentální botaniky AV a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy pod vedením Viktora Žárského.
Vědci už také dříve zjistili, že rostlinný exocyst získal během evoluce některé vlastnosti, které ho odlišují od exocystu hub a živočichů, ačkoliv je podoba komplexu podobná. A přišli také na to, že zatímco u hub a živočichů vazbu na membránu řídí dvě podjednotky exocystu, u rostlin je dominantní jedna. Na tuto proteinovou molekulu, takzvanou EXO70A1, se badatelé zaměřili v současném projektu.*
