Vědci z Mendelovy univerzity v Brně se podíleli na vyšlechtění pšenice s purpurovým zrnem. Odrůda je vhodná pro potravinářské i krmné účely. Podle Tomáše Vyhnánka z Ústavu biologie rostlin mají barvy u rostlin adaptační význam. Obiloviny jsou díky barevnému zrnu odolnější vůči extrémním teplotám, suchu či zasolení, lépe také odolávají houbovým onemocněním, uvedl.
Šlechtění, které povede právě k větší toleranci vůči stresovým faktorům, je čím dál žádanější vzhledem ke změně klimatu. Obvykle trvá deset let a stojí miliony korun. Purpurovou pšenici lze zpracovat klasicky na mouku, ale lze z ní dobře vyrábět i vločky či těstoviny. Aktuálně se zkoumá, jak je vhodná pro výrobu nealkoholických nápojů a speciálních piv. "Nová odrůda dává produktům charakteristické zbarvení, které například u vloček připomíná cereálie máčené v čokoládě," uvedl Vyhnánek.
Při šlechtění pšenic s barevným zrnem spolupracují na vývoji vědci z několika institucí. Jde zejména o firmu Agrotest fyto, ČZU Praha i olomouckou lékařskou fakultu. "U nás se věnujeme také krmným testům. Ty jsou velmi důležité pro zjištění efektu přírodních barviv v pšenicích na zdravotní stav laboratorních zvířat. Na základě pokusů na zvířatech se pokusíme odvodit možný zdravotní přínos pro člověka," řekl Vyhnánek.
Vědci kromě purpurové pšenice vyšlechtili také odrůdu s modrým zrnem, testují pšenici s černým a žlutým zrnem. Purpurové zabarvení se nachází v nejsvrchnější části obilky, takzvaném perikarpu, modré zabarvení je pak o něco hlouběji v aleuronové vrstvě. Purpurové a modré zabarvení je způsobeno barevnými látkami anthokyany. Vědci navazují na předchozí úspěchy s testováním a zpracováním barevných pšenic určených pro vývoj pekařských receptur. Příkladem je chleba Karkulka, univerzitní vločky nebo pivo a nealkoholické nápoje.
V Česku je aktuálně registrováno 130 odrůd ozimé pšenice. Seznam doporučených odrůd pro tradiční zemědělství obsahuje kolem 25 odrůd ozimé pšenice seté. Kromě ozimých pšenic je registrováno 34 odrůd jarní pšenice.*
