Rozpoznat druh vín, odrůdy a místo původu by měl systém, který nyní vyvíjejí odborníci chemické fakulty Vysokého učení technického v Brně. Jejich snaha přichází v době, kdy stát začal bojovat s pančováním a falšováním vína. VUT informace o svém záměru zveřejnila na novém webu.
Konečným cílem chemiků z VUT je vytvořit matematicko-statistický model ke klasifikaci českých a moravských vín, podle něhož by je bylo možné zařadit do skupin podle geografického původu, odrůdy a typu agrotechniky použité při pěstování révy vinné.
"Zjednodušeně řečeno, je třeba najít společné znaky vzorků vín patřících do stejné skupiny," uvedl vědec Jaromír Pořízka. Model je mimo jiné založený na kombinaci parametrů, kterou odborníci získali prvkovou analýzou vzorků vín známého původu pomocí hmotnostního a optického emisního spektrometru. Vyhodnocení dat ze všech analýz je možné jen s využitím pokročilých statistických technik vícerozměrné analýzy.
Brněnský tým připravuje také studii zabývající se vlivem použití pesticidů na koncentraci vybraných prvkových parametrů vína, jako jsou mangan, měď a zinek. Klasický systém pěstování révy je úzce spojený s využitím pesticidů a bylo experimentálně potvrzeno, že tato vína vykazovala vyšší absolutní koncentrace uvedených prvků.
Řada vinařů od používání pesticidů ustupuje. Zatímco před rokem 2006 se produkcí biovín zabývala čtyři vinařství, nyní je jich už kolem stovky. Zvýšila se i plocha z deseti na 1000 hektarů.
Falšování biovín je opravdu snadné, stačí vyměnit etiketu a víno v lahvi vydávat za bioprodukt. "Na základě chemického složení je však možné poctivě vyráběná biovína odlišit od vín vyráběných konvenčním způsobem," uvedl Pořízka. Kromě prvkového složení se biovína liší v obsahu organických látek. V ekologickém vinohradnictví přísun živin do půdy zajišťuje využití kompostů a chlévské mrvy. Jde o živiny v organické formě. Klasický systém používá hnojiva obsahující dusík a další výživné látky v rozpuštěné anorganické formě, rychleji a snáze dostupné kořenovému systému rostliny.
Další oblastí, do níž směrují brněnští vědci výzkum, je rozlišení a potvrzení geografické autenticity vín, tedy místa, kde byly hrozny použité při výrobě daného vína vypěstovány. Fyzikální a chemické vlastnosti půd mají hlavní podíl na výsledné podobě vín a stanovení prvkového profilu vína je vysoce efektivní pro určení geografického původu díky přímé spojitosti se složením půdy ve vinohradu.*
