Vědci zkoumají využití lupiny

Vědci z brněnské Veterinární a farmaceutické univerzity (VFU), kteří hledají alternativy pro živočišnou produkci potravin, zkoumají možnosti většího zařazení bobů lupiny na jídelníček zvířat, ale i lidí. Pro zkušenosti jeli do Austrálie, která je největším exportérem lupiny. Luštěnina, která se pěstovala už před staletími, má podobné vlastnosti jako sója, v mnohém ji dokonce předčí. Lupina může zaujmout své stálé místo i ve zdravém a nutričně vyváženém jídelníčku člověka, uvedla to mluvčí VFU Lucie Stejskalová.

Ve světě rostou asi tři stovky druhů lupiny, jež se často pěstuje také jako krmivo. Cílem práce brněnských výzkumníků je stanovit výživovou hodnotu jednotlivých druhů, a tak zjistit případný dopad jejich zařazení do výživy zvířat a lidí. "Naše dosavadní výsledky ukazují jednoznačně na řadu pozitivních vlastností," uvedl profesor Ústavu výživy, zootechniky a zoohygieny VFU Pavel Suchý. Podle dalšího pracovníka ústavu Ivana Herziga může lupina ve stravě lidí například příznivě zapůsobit na pocit sytosti, a tak potlačit apetit. Dokáže zřejmě také ovlivnit hodnoty krevního cukru, hladinu krevních tuků a zlepšit vyprazdňování střev. "Farmaceutické a nutraceutické společnosti považují některé složky lupiny za strategické při prevenci a dokonce i terapii takzvaných civilizačních nemocí," řekl Herzig.
Lupina se v Česku nyní pěstuje asi na 7000 hektarech. Vědci z Brna věří, že v případě potvrzení příznivých efektů se lupina dále rozšíří jako jedna z alternativ sóji. "Domníváme se, že s vyšlechtěním nových odrůd takzvané 'sladké lupiny' s nízkým obsahem alkaloidů (hořkých látek) a s vysokým obsahem bílkovin by byl spojen velký zájem o její pěstování a využití," uvedla přednostka ústavu Eva Straková. Řada druhů lupiny se po staletí pěstovala v oblasti Středomoří jako potrava pro lidi i krmivo pro zvířata. V poslední době, především v Evropě, dochází podle Stejskalové k expanzi lupiny jako potravinového doplňku. Lupinová semena některých odrůd mají oproti sóji vyšší obsah proteinů a nižší obsah hrubého tuku. Ve srovnání s ostatními luštěninami obsahují semena lupiny více dieteticky prospěšnější hrubé vlákniny. Lupina je také bohatá na minerály a vitamíny.
Až 85 světové produkce lupiny pochází z Austrálie, pěstuje se například také ve Francii, Německu, Španělsku a Polsku. Producenti lupiny jsou i v Česku. Potravinářskému průmyslu dodávají třeba mouku z lupiny, jež má vysoký obsah vlákniny, bílkovin a dalších látek. "Právě pro uvedené složení nám mouka z lupiny výborně doplní stávající nabídku potravinářských surovin. Zanedbatelný není ani její ekonomický efekt při zavedení do jednotlivého složení receptur výrobků," uvedla na svých webových stránkách pěstitelka Alena Půlpánová z Olomouce.