Menu
e-shop
Českomoravská myslivecká jednota rozeslala začátkem roku prostřednictvím svých okresních mysliveckých spolků dopisy se zajímavou přílohou. Je to žádost ČMMJ podepsaná jejím předsedou Jaroslavem Palasem a tajemníkem Jaroslavem Kostečkou o podpis pod přiložený protestní dopis premiérovi a ministru zemědělství ČR, potažmo předsedovi ČMMJ Palasovi proti otevření zákona 449/2001Sb. (o myslivosti). Jak z průvodního dopisu vyplývá, myslivci Palas a Kostečka se polekali názoru našich předních odborníků soustředěných v Koordinační radě Národního lesnického programu II, který byl přijat českou vládou na podzim 2008 jako základní směrnice pro udržení a tvorbu kvalitních lesních porostů. Ti se totiž shodli na tom, že přemnožená spárkatá zvěř je největším škůdcem našich lesů. Ročně v nich napáchá za půldruhé miliardy škod. Škodí víc než kůrovec, který se prakticky týká jen smrků, a to převážně v lokalitách, kde je smrk už po tři generace uměle vysazován. Koordinační rada proto doporučila vládě změnu zákona o myslivosti.
Palas s Kostečkou chtějí po myslivcích, vlastnících honebních pozemků, písemný nesouhlas se změnou zákona 449/01Sb. a zdůvodňují to:
1) Finanční a byrokratickou zátěží mysliveckých sdružení při případném novém uznávání honiteb.
2) Možným systémově neopodstatněním snížením výměry minimálních honiteb.
3) Ztrátou možnosti pronajmout honitbu běžným občanům.
4) Nálezy Ústavního soudu ČR, který shledal zákon o myslivosti za ústavně správný.
Pokud se týká prvního bodu, nešlo by v žádném případě o náklady mysliveckých sdružení, ale o náklady majitelů honiteb, tedy vlastníků honebních pozemků, případně Honebních společenstev. Pokud jde o snížení honitby, návrh novely zákona č.449/01Sb., který v době ministrování Petra Gandaloviče vypracovali v jeho sekretariátu spolu s předními odborníky na zvěř, ekologii a právníky zástupci všech nevládních organizací majitelů pozemků v ČR, neobsahuje ani náznakem systémově nepodložené snížení výměry. Naopak se zabývá daleko důležitějšími a podstatnějšími změnami. O nemožnosti pronájmu běžnému či neběžnému občanovi nikdy nešlo a nejde; mimochodem, jak se pozná běžný občan od neběžného? A pokud se týká nálezů Ústavního soudu – copak ty zákony, které se donekonečna novelizují, jako je například zákon o silničním provozu, zákony o daních apod. jsou neústavní ? Zákony se mění, jestliže nevyhovují, i když jsou ústavně v pořádku. A jestliže máme zákon, který prokázal za sedm let svého trvání svou nefunkčnost a přináší rok co rok miliardové škody našim lesům a polím, musí být změněn.
Návrhy na změnu zákona 449/01Sb. ( o myslivosti ) (Hlava I ) zákona
§ 2 definovat zvěř jako nedomestikované druhy a poddruhy ptáků a savců žijících v přírodě a vypustit dlouhý seznam zvěře, kterou nelze lovit a jejíž seznam se může měnit a proto je lepší vyjmenovávat je ve vyhlášce.
§ 3 zavazuje uživatele honitby i k tomu, že nesmí docházet k nadměrnému poškozování lesních ekosystému a polních kultur, aby stromky mohly odrůstat bez nutnosti jejich ochrany před působením zvěře a ukládá státní správě určit ve vyhlášce způsob stanovení nadměrného poškozování lesních ekosystémů a polních kultur zvěří.
§ 9 ruší se právo státní správy povolit umístění slaniska, napajedla nebo zařízení pro přikrmování zvěře proti rozhodnutí vlastníka pozemku a naopak se vyžaduje souhlas i vlastníka sousedního pozemku.
§ 11 ruší se povinnost uživatele honitby provozovat krmelce, zásypy apod., ale dává se mu možnost po předchozím souhlasu vlastníka pozemku tuto činnost dělat. Ruší se i možnost státní správy uživateli honitby tuto činnost nařídit, případně ji na jeho náklady dělat.
§ 12 ruší se povinnost mít na každých 500 ha mysliveckou stráž a zákon se přizpůsobuje zákonu 289/95Sb o lesích. Uživatel honitby by směl, po dohodě s držitelem honitby, navrhnout orgánu státní správy ustanovení myslivecké stráže. Jinak řečeno: ustanovení myslivecké stráže je možnost, ne povinnost.
§ 17 dává se vlastníku honebního pozemku možnost nevyslovit souhlas s přičleněním pozemku k honitbě a tím by se pozemek automaticky stal nehonebním. Dále se uvažuje o snížení výměry minimální honitby. Návrhy: 115 ha , 250 ha, 360 ha, 500 ha a to podle toho, zda jde o honitbu polní nebo lesní, případně smíšenou, o honitbu vlastní nebo společenstevní apod. Je zapotřebí nejen přihlížet k velikosti, ale také ke vhodnosti ( aby měla zvěř dostatek vody, potravy, zabezpečený úkryt apod. ). Je zapotřebí vzít v úvahu, že k tomu, aby např. spárkatá zvěř nevyhynula, je zapotřebí chovat 50 kusů zvěře srnčí na 2000 ha, zvěře jelení na 4000 ha a zvěře černé na 10000 ha. Přepočteno na dnešní minimální výměru 500 ha by mělo být v honitbě minimálně 12 kusů srnčího, 6 kusů jelení zvěře a 2 kusy zvěře černé. Chceme-li však mít revír dobře zazvěřený, mělo by se tam pohybovat cca oněch 50 kusů srnčího. Ale to už by záleželo opravdu, ale opravdu na domluvě mezi vlastníkem a nájemcem. Proto – čím menší honitba, tím lepší může být zazvěřenost, tím lepší domluva a tím lepší podmínky je možné vytvořit pro zvěř. A nejde jen o zvěř spárkatou, ale i o zvěř polní, která by se měla vrátit do naší krajiny a stát se zdrojem obživy našeho venkova.
§ 18 se rozšiřuje o nutnost souhlasu vlastníka pozemku s přičleněním do již vymezené honitby. Dosud stačil souhlas držitele ( tj. např. Honebního společenstva ) a samotný vlastník pozemku nemusel ani o ničem vědět.
( Hlava II-IV ) zákona
§ 21 volby na valné hromadě Honebního společenstva se rozšiřují o volbu , případně o odvolání členů revizní komise. Podle stávajícího zákona HS nemělo mít revizní komisi, ačkoliv mohlo jít o hospodaření se statisícovými i miliónovými položkami. Návrh novely proto vkládá za § 24 § 24a který má 6 odstavců, v nichž se např. určuje, že člen revizní komise nesmí být současně honebním starostou, že jejich funkční období nesmí přesáhnou pět let apod.
V § 21 se zrušuje ustanovení, že valná hromada může přenést rozhodování o způsobu využití společenstevní honitby, uzavírání nájemních smluv apod. na honební výbor.
§ 22 se vrací do původního znění před novelou z roku 2002. Valná hromada se podle tohoto musí scházet „nejméně“ jednou za rok ( dnes je „zpravidla“, takže se většinou neschází vůbec ) a stejně tak, jako v původně platném zákonu, musí honební starosta každého člena pozvat, při čemž člen HS může písemně určit, jakým způsobem ( přes internet apod.). Součástí pozvánky musí být, tak jak to v původním zákonu bylo, zpráva o finančním hospodaření, návrh na hospodaření v příštím roce, který by měl být na valné hromadě schválen, návrh na uzavření, vypovězení apod. nájemní smlouvy a další. Zdůrazňuje se, že právo hlasovat na valné hromadě má jen člen HS a že za každý 1 ha honebního pozemku ve společenstevní honitbě náleží jeho členu 1 hlas. Aby se zabránilo majorizaci a dodržely se pravidla demokracie, vrací se návrh novely k zákonům před rokem 1948 a určuje, že v případě majoritního vlastníka měl by tento pouze 50 % hlasů; o zbývajících 50 % by se podělili zbývající vlastníci podle velikosti svých pozemků. Valné hromady se smějí konat buď v katastrálním území obce, v níž je honitba, nebo v katastrálních územích sousedních.
§ 23 zrušuje se možnost, aby mohl být honebním starostou nečlen HS.
§ 26 přidává se odst 7) který určuje, že vlastník honebních pozemků, které jsou součástí společenstevní honitby se stává od 1. ledna následujícího roku členem HS pokud se o to písemně přihlásí
§ 27 zrušuje se možnost uzavírat půjčky a úvěry, ale počítá se s příjmem za nájem honitby. Zde je nutné podotknout, že, pokud vlastníci pozemků vytvoří funkční a dobře zazvěřenou honitbu - a to jde v případě polní honitby ruku v ruce s obnovou krajiny (možnost dotací EU i po roce 2013 ) a tam je lépe začít na menší ploše, tedy zmenšit minimální výměru honitby pokud to jen půjde, aby nic nepřekáželo. Čím méně bude mít Honební společenstvo členů, tím se lépe domluví. Až budeme mít vytvořené malé funkční a dobře zazvěřené honitby, může se přejít k jejich slučování. Kdyby chom takto začali hned po roce 1990, mohli jsme už ve stadiu slučování dávno být.
§ 31 se obohacuje o další odstavec, který umožňuje vlastníkům pozemků zakládat nové honitby podle tohoto zákona , aniž by držitelé dosavadní honitby o to požádali.
§ 32 Společenstevní honitba by měla být vždy pronajatá, přičemž přednost musí mít členové HS mající právo myslivosti. Dále se zrušuje výlučné postavení držitelů českých loveckých lístků a českých právnických osob, protože je to nepřípustna diskriminace občanů členských zemí EU.
§ 36 při vypracování plánu vychází uživatel honitby z celkového stavu ekosystému, z výše škod způsobených zvěří na polních i lesních porostech, ze stavu zvěře stanoveného zpětným propočtem, ze stanovených minimálních a normovaných stavů, poměru pohlaví a koeficientů očekávané produkce a ze záměrů, uvedených v návrhu na uznání honitby. Uvádí se zamýšlené zazvěřování, výstavba mysliveckých zařízení a v oblasti chovu zvěře se vychází z doporučení státní správy. Plán musí být předložen držiteli honitby, který se k němu musí do 15 dní vyjádřit. Pokud nedojde ke shodě o plánu, určí jej státní správa rozhodnutím. Státní správa musí upravit plán, pokud dochází k nadměrnému poškozování zemědělských a lesních kultur. Orgán státní správy je oprávněn kontrolovat plnění plánu. V honitbách, kde pro některé druhy spárkaté zvěře nejsou stanoveny minimální a normované stavy, lze tuto zvěř lovit ve stanovené době lovu bez omezení. Vyhláška stanoví bližší pokyny.
§ 39 ukládá se státní správě zkontrolovat a písemně zhodnotit splnění rozhodnutí o snížení stavu zvěře.
§ 45 povoluje se noční lov i jelenů, daňků a muflonů, vzdálenost na čekanou a myslivecká zařízení od hranic se zkracuje na 100 m a vypouští zákaz přikrmování zvěře v této vzdálenosti. Ruší se zákaz společného lovu spárkaté zvěře ( písmeno „u“)
§ 55 nároky škod na zemědělských plodinách a kulturách se musí uplatnit do tří dnů ode dne, kdy se poškozený o škodě dozvěděl a v téže době podá kopii uplatnění nároku pověřenému obecnímu úřadu. U škody na lesních porostech platí dosavadní termín. Poškozený a uživatel honitby se mají na náhradě škod dohodnout a o dohodě vyrozumějí příslušný obecní úřad a to do pěti dnů ode dne uplatnění nároku na náhradu. V případě, že k dohodě nedojde, svolá pověřený úřad do 5 dnů místní šetření, o němž vyrozumí písemně uživatele honitby i poškozeného. Pokud se ani pak nepodaří uzavřít dohodu, může poškozený do 2 měsíců uplatnit nárok u soudu.
§ 64 upřesňuje se pokuta až do výše 200 000 Kč v případě, že dojde k opakovanému nepřiměřenému poškozování lesních ekosystémů a polních kultur zvěří a je-li zjištěno překročení normovaného stavu zvěře.
