Dlouhotrvající horké počasí letos zřejmě sníží výnosy obilí, brambor i řepky. Vedra mají také negativní vliv na živočišnou produkci, protože kvůli nim klesá užitkovost a naopak se zvyšují náklady.
Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Veleby horka zrychlují dozrávání obilí a zrna se pak plně nevyvinou, což se projeví na produkci z hektaru. Také brambory mají v extrémních teplotách problém dorůst do správné velikosti, navíc rostou nerovnoměrně, takže výnos může být i podstatně nižší, než slibovaly první odhady. Negativní vliv bude mít nynější počasí i na produkci řepky, doplnil předseda Zemědělského svazu Miroslav Jirovský. Zrna podle něj zasychají a nevyvíjejí se dostatečně dlouho. Pěstitelé podotýkají, že vegetační období plodin již zkrátila dlouhá zima, po níž navíc některé porosty byly poškozeny a byly například u řepky řidší. Ve spojení s nynějšími horky tak může být pokles výnosů této plodiny markantní, soudí Jirovský.
V živočišné produkci vysoké teploty snižují užitkovost, tedy dojivost krav, i hmotnostní přírůsty prasat či skotu, uvedl Veleba. „U prasat jsou navíc problémy s reprodukcí, takže v dalším období zřejmě klesnou počty narozených selat,“ řekl. S horkem roste i spotřeba vody na napojení zvířat a zvlhčování vzduchu a je také nutná intenzivnější ventilace v kravínech, vepřínech či chovech drůbeže. "Zvířata bojují s teplotami stejně jako člověk. V kravínech máme větrání nebo mlžení, takže je ochlazujeme kapénkami vody a v těchto parných dnech mlžíme po celý den. I přesto nám dojivost poklesla o několik stovek litrů," uvedl například zootechnik Zemědělského družstva v Unčovicích na Olomoucku Vladimír Vrbka.
Tropické teploty posledních dní působí značné problémy také v uzavřených chovech drůbeže. Například Agrodružstvo vlastníků v Libštátu na Semilsku bude muset své brojlery dodat ke zpracování při nižší váze než jindy. Dvě velké haly, ve kterých chová podnik po 25 tisících kusech kuřat, podle předsedy družstva Jaroslava Podzimka nestačí ventilátory ochlazovat, a zvyšuje se tak úhyn zvířat. Jak řekl, mnohem lépe snáší vysoké teploty dobytek ve chlévech. "Nejlépe jsou na tom krávy v rekonstruovaných chlévech s vysokými stropy, ve starých kravínech je proudění mnohem menší, i když jsou vrata na obou stranách dokořán a otevřená jsou i okna," poznamenal.
Snad nejlépe se přizpůsobují tropickým teplotám zvířata ve volných chovech a na pastvinách. "Naše ovce tráví většinu dne v leže ve stínu, a tak jen musíme vozit více vody," řekl místopředseda Svazu chovatelů ovcí a koz ČR Pavel Mach, který u Frýdlantu na Liberecku chová kolem 150 ovcí.
S vysokými teplotami bojují i rybáři. Horko totiž napomáhá rychlejšímu růstu sinic a řas, které rybám spotřebovávají kyslík.Rybáři proto častěji objíždějí rybníky a kontrolují jejich obsádku a obsah kyslíku ve vodě.
