Za prvořadý úkol považuje nově zvolený předseda Ćeskomoravského svazu zemědělských podnikatelů Jan Veleba propagaci tuzemských potravin. Říká to mimo jiné v rozhovoru pro poslední číslo týdeníku Zemědělec.
Rozhovor týdne s Janem Velebou, předsedou Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů:
Nedávno jste byl volen předsedou Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů, co to bude znamenat pro svaz i pro vás osobně?
Znamená to především povinnosti a závazky. Zvolení v tajných volbách považuji za úspěch ale také za velkou odpovědnost. Zvlášť po bývalém předsedovi Jaroslavu Bromovi, který tuto funkci vykonával dvanáct let a svaz pod jeho vedením docílil některých skutečně významných úspěchů, například zreálnění ceny privatizovaného majetku, či současnou podobu zákona o prodeji zemědělské půdy. Rád bych na toto pojetí navázal. Svaz ale nezměnil jen předsedu ale podstatně se obměnilo i představenstvo, kde z 21 členů je deset nových a jsou to vesměs úspěšní renomovaní podnikatelé.
Moje vize jsou takové, že vedle svých tradičních problémů, které svaz řeší a které se týkají především těch, co zprivatizovali státní statky, bychom se měli více věnovat i dalším problémům a rozšířit pole své působnosti. Mám na mysli zejména přípravu na vstup do Evropské unie, což považuji v současné době za klíčový problém. Vedle toho bychom měli participovat na řešení současných ekonomických problémů našeho zemědělství, protože když ty se nepodaří uspokojivě vyřešit. Budeme do unie vstupovat kapitálově zesláblí, což bude v době vstupu okamžitý handicap. Nikdo se s námi totiž mazlit nebude a v době vstupu docela jistě nastane prudký příliv zahraničních potravin na náš trh a bude třeba obstát.
V současné době máme asi 270 subjektů, většinou právnických osob, a průměrným členem našeho svazu je relativně velká firma, takže naši členové obhospodařují dohromady něco kolem 500 tisíc hektarů půdy. Úkolem představenstva bude také tuto členskou základnu zaktivizovat a více ji zapojit do činnosti svazu, chceme vydávat svazové periodikum pro členy a také chceme přilákat nové členy. A k tomu vede jediná cesta - přesvědčit je, že jsme pro ně schopni něco udělat.
Řešení jakých problémů tedy považujete před vstupem České republiky do EU za nezbytné, co se dá v té relativně krátké době ještě udělat?
Je jistě otázka co se skutečně podaří udělat, ale nesporně je třeba, a včera už bylo pozdě, začít okamžitou propagaci českých potravin, protože naše spotřebitele je třeba nějakým způsobem na české potraviny navyknout. Například Rakousko dělalo podobnou propagační akci na domácí výrobky po dobu dvou let, a přesto se nevyhnulo na počátku velikým problémům, když tam nastal přetlak potravin ze států unie. Musíme tedy propagovat vlastní zemědělství a vlastních potraviny. A takovou propagací pomůžeme výrazně zemědělství i bez ohledu na vstup do unie. To je první věc, kterou je třeba udělat.
Druhou věcí, a to je problém přetrvávající už deset let, je najít společný jazyk. Mám na mysli společný jazyk mezi agrárními nevládními organizacemi. Pokud ho nenajdeme, tak nezískáme nikdy tolik zdrojů, kolik bychom mohli získat pokud budeme jednotní. Doposud ale jednotní nejsme. A tím třetím nezbytným krokem, je narovnat farmářské ceny. Současná špatná ekonomická situace v zemědělství je výsledkem právě nízkých farmářských cen minulého roku a letošní rok tento stav pokračuje. Prognózy hovoří o propadu 15 až 20 miliard korun a to je kapitál, který bude někde chybět. Jednou z mála možností, jak tento stav napravit je vytvořit konečně silné odbytové organizace, které by částečně eliminovaly atomizaci zemědělských prvovýrobců. Doposud se to nepodařilo, silná odbytová družstva jako jsou například v Dánsku tady nemáme, ale této snaze musí jít trochu naproti i resort, který by měl v dotacích na podporu odbytových center vypsat takové podmínky, které jejich vznik opravdu umožní. Za důležité také považuji, abychom získali jednoznačný závazek, že vláda dofinancuje zemědělství tak, jak bylo dojednáno v Kodani.
