Veleba: S lobováním musíme začít hned

Letošní rok 2011 bude pro naše zemědělství zásadní. V Bruselu se rozjedou naplno jednání o podobě společné unijní zemědělské politice po roce 2013. Na domácí scéně pak půjde mimo jiné především o to, zda se podaří zastavit propad živočišné produkce, a zda ministerstvo zemědělství dokáže v průběhu roku najít peníze na doplňkové přímé platby. Těmto i dalším tématům se věnoval v ropzhovoru pro týdeník Zemědělec prezident Agrární komory ČR Jan Veleba.

Jaké perspektivy vidíte pro naše zemědělství v tomto roce z pohledu domácí agrární politiky? Dělat v současné turbulentní situaci jakékoliv predikce je velmi ošidné. Nicméně pokusím se o dílčí závěry. Pokud se týká pozitiv, pak je třeba konstatovat, že je zde příznivější situace v úrovni farmářských cen některých komodit. Mám na mysli řepku, obilí, kukuřici, brambory, hovězí maso, mléko a třeba i ovoce. Zde je situace příznivější, než tomu bylo v úvodu roku minulého, a zdá se, že start rostlinné produkce do nového roku je relativně příznivý. Současné ceny obilí ovšem přináší velké problémy chovům monogastrů. Pokračuje krajně nepříznivý vývoj v sektoru chovu prasat, značně kolísavá a nejistá je situace u drůbeže. Situace dospěla do stadia, kdy vlivem trvalých a dlouholetých poklesů stavů hospodářských zvířat začíná nedostatek suroviny pro zpracovatelský průmysl a jeho část se ocitá ve stavu přímého ohrožení. Ve stavu, který mnoho prvovýrobců zná už dlouho. Rozevírání nůžek mezi produkčním potenciálem živočišné výroby a potřebami zpracovatelů bude pokračovat. Rostou totiž dramaticky ceny krmiv, což bude mít vliv na další redukci stavů. Pro ilustraci uvedu meziroční navýšení některých druhů krmných směsí monogastrů – leden 2011 / leden 2010. u nosnic o 22 procent, u brojlerů o 18 procent a u prasat ve výkrmu o 26 procent. Zvláště u prasat je situace v podstatě smrtící, nárůst ceny krmných směsí znamená zvýšení nákladů na kilo masa 3,33 koruny. Co říci závěrem? Živočišné výrobě, zvláště pak monogastrům je třeba pomoct.
Kam bude podle vašeho názoru směřovat letos evropská zemědělská politika a jak se budou vyvíjet jednání o její reformě po roce 2013? Alfou a omegou bude příprava reformy společné zemědělské politiky evropské unie(SZP), její konečné podoby. Tomu se musí podřídit vše. Zatím panuje z představ Evropské komise mezi nevládními agrárními organizacemi EU sdruženými v COPA-COGECA rozčarování. V dokumentu je věnováno příliš málo místa výrobě a tržním opatřením, důraz je zato kladen na zelené, environmentální požadavky. Je zde málo prvovýrobních opatření. Speciálně pro nás jsou nepřijatelné úvahy o zastropování plateb pro velké podniky a pro všechny nové země samozřejmě požadavek na další přechodné období. Na druhé straně si musíme ještě měsíc dva počkat až komisař pro zemědělství a rybolov Dacian Ciolos teze ze 17. listopadu minulého roku zpřesní. Měl jsem možnost den nato slyšet jeho dvouhodinový výklad tohoto materiálu a musím říct, že mnoho jeho názorů lze hodnotit pozitivně. Například, že nesmí klesnout rozpočet na SZP, že je třeba podporovat výrobu a utlumit podpory na „nevýrobu“. Dále, že u velkých podniků bude rozhodovat zaměstnanost, čili podpora nebude těm, kteří nevyrábí. Ale jak říkám, na konečné hodnocení dokumentu Evropské komise si musíme počkat. Například v této době ještě není vůbec jasná agenda oblastí LFA. Na co ale čekat nemůžeme a s čím musíme začít hned, je lobování a práce v Bruselu, zejména s poslanci Evropského parlamentu. Po podpisu Lisabonské smlouvy se Evropskému parlamenmtu dostalo mnohem větších pravomocí a právě v této instituci se bude rozhodovat o konečné podobě SZP v novém rozpočtovém období. To je třeba mít na paměti a tomu je potřeba podřídit vyjednávací strategii.
Co čeká v roce 2011 Agrární komoru ČR, s jakými plány do něj jde a jak bude ve spolupráci s partnerskými nevládními agrárními organizacemi v Evropské unii? Čeká nás velmi náročný rok. Volební sněm, rozhodující debata o konečné podobě reformy SZP a mnoho důležitých domácích aktuálních témat. 3. března se uskuteční v Olomouci XIX. sněm AK ČR. Zde se bude rozhodovat o dalším směřování komory a o její strategii. Zde také proběhnou volby představenstva, viceprezidentů, prezidenta a dozorčí rady na další tříleté období. Pokud se týká vrcholového vedení, budeme se v současném složení znovu ucházet o přízeň členské základny. Ve vedení komory vládnou dobré vztahy, jsme dobrý tým. Vše ovšem záleží na členské základně.
Za klíčovou záležitost, která rozhodne o další budoucnosti českého zemědělství, považuji vyjednání dobrých podmínek reformy SZP od roku 2014. Na konferenci 2. a 3. prosince 2010 se nám podařilo názorově sjednotit rozhodující nevládní agrární organizace nových zemí. Podařilo se sjednotit i pozici domácích nevládních organizací. Je však před námi nejdůležitější fáze, prosadit naše požadavky do konečné dikce reformy. S tím vším se ale nespokojujeme a abychom zvýšili svoji vyjednávací sílu, tak právě v této době sestavujeme vyjednávací tým pro Brusel napříč spektrem domácích nevládních organizací. Ono spojení a sjednocení při tvorbě pozičního dokumentu ČR je třeba dotáhnout až do jednání a lobování v Bruselu. Jde o mnoho a je třeba zapomenout na názorové rozdíly, které nás občas rozdělují.
Z domácích aktuálních témat pokládám za důležité zejména rozpočet, zastavení propadu živočišné výroby, přibrzdění dovozů potravin a mediální práci k vysvětlení a prosazení našich pozic a potřeb. Pokud se týká rozpočtu, tak trváme na alespoň padesáti procentech top-up. Nemá-li se urychlit propad stavů hospodářských zvířat a výměry citlivých komodit rostlinné výroby, musí být bezpodmínečně pokryty platby na citlivé komodity. Tento požadavek je pro nás nepřekročitelný a na jeho splnění budeme čekat do 18. února. Je to také požadavek oprávněný. Třeba brambory. Čísla Ústředního bramborářského svazu říkají, že za posledních 20 let se pěstební plochy snížily na jednu čtvrtinu. Po termínu 18. únoru se podle naplnění našich požadavků rozhodneme co dál.
Vedle rozpočtu je mnoho dalších témat, které jsou v celkových souvislostech pro další vývoj našeho zemědělství klíčové a kterým budeme věnovat náležitou pozornost. Mám na mysli brzdění dovozů nekvalitních potravin. Začali jsme s kuřaty, nyní máme v laboratořích VŠCHT další zboží. Prioritní pozornost budeme věnovat jednáním o konečné dikci vyhlášení opatření pro mírně erozně ohrožené pozemky GAEC 2. Samozřejmě budeme i nadále věnovat pozornost realizaci národního plánu rozvoje obnovitelných zdrojů energie, přičemž klíčové jsou pro nás bioplynové stanice a jejich připojování na rozvodnou síť. Tento segment zemědělské produkce je jediná možnost návratu rovnováhy mezi rostlinnou a živočišnou výrobou. V letošním roce je třeba už konečně pohnout se založením Fondu nepojistitelných rizik. Pokládám to po dvou letech jednání pracovní skupiny, která vznikla ještě za ministra Gandaloviče za reálné. Uzavřel bych tím, za velmi prioritní úkol pro komoru považuji další zintenzívnění naší práce v médiích, která už teď je úspěšná, a opakovaně lidem vysvětlovat naši práci, naše požadavky a získávat veřejné mínění. Logika je velmi jednoduchá. Když přesvědčíme občany této země o potřebnosti a užitečnosti českého zemědělství, tak nás tady budou chtít. Když nás zde budou chtít lidé, tedy voliči, bude to mít vliv i na postoje politiků. Sečteno a podtrženo, čeká nás letos velké množství práce. Mohu slíbit, Agrární komora ČR udělá pro tyto a další potřeby své rozsáhlé členské základny maximum.