19.03.2008 | 02:03
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Velikonoce – symbol života a jara

Velikonoční svátky jsou předzvěstí přicházejícího jara a probouzející se přírody. Jejich původ sahá daleko do historie a tradice jejich oslav je rozšířena po celém světě. V současné době, kdy jsou tyto svátky spojeny především s malovanými vajíčky, pomlázkou nebo pečenými beránky, se jejich skutečný smysl poněkud vytrácí.

Velikonoční svátky mají dlouholetou tradici a slaví se první neděli a pondělí po jarním slunovratu a následujícím úplňku, což může být v rozmezí od 22. března do 25. dubna. Oslavy Velikonoc sahají do doby předkřesťanské a byly uctívány pohany. Navazovaly pravděpodobně na židovský svátek pesach (odtud latinské označení pascha), jenž byl památkou vysvobození Židů z egyptského zajetí.
S příchodem a rozšíření křesťanství se Velikonoce začaly slavit jako jeden nejvýznamnější svátek této víry po celém světě. Jsou spojovány s zmrtvýchvstání Ježíše Krista po jeho ukřižování.
Právě symbolika věcí, které dnes spojujeme s Velikonocemi, jako jsou například vajíčka, pomlázka, mazanec, beránek, kočičky, pramení z tohoto období. Připomeňme si některé pojmy, výrazy a symboliku věcí, které se uvádí na internetové adrese: www. české-tradice.cz.
● Samotné slovo Velikonoce pochází od názvu noci ze soboty na neděli takzvané Velké noci, kdy se odehrál zázrak a ukřižovaný Ježíš Kristus vstal z mrtvých.
● Popeleční středa je začátkem čtyřicetidenního postního období a její datum zjistíme, když od pondělka toho týdne, ve kterém jsou Velikonoce, odečteme čtyřicet dní. V tomto období se světí popel z ratolestí, které byly posvěceny minulý rok na Květnovou neděli. Na Popeleční středu se nesmělo příst a šít. Lidé věřili, že by slepice nenesly vajíčka, podebíraly by se prsty, kulhaly by krávy a žáby by žraly na poli len. Nesmělo se ani drát peří, aby neštípaly blechy.
● Květná neděle je poslední nedělí před Velikonocemi, říká se jí také Beránková nebo Palmová. Je oslavou památky vjezdu Krista do Jeruzaléma. V evropské kultuře nahradily palmové ratolesti větvičky jívy (kočičky), kterými byl Ježíš při svém příjezdu do Jeruzaléma vítán. Lidé od pradávna věřili, že kočičky posvěcené na Květnou neděli mají magickou moc. Tři kočičky z posvěcené snítky bývaly prý lékem proti bolesti v krku a zimnici. Přidávaly se také kravám do krmení, aby dobře dojily. Hospodář kladl větvičky jívy za krov a zapíchával je na kraj pole. Věřil, že stavení bude ochráněno před bleskem, a že úrodu nepomlátí kroupy.
● Název Zelený čtvrtek je doložen již ve 12. století v Německu. Je odvozen snad od zeleného mešního roucha, jež se toho dne užívalo. Toho dne se měla jíst zelená strava (špenát, různé druhy zelí, ale i kopřivy), aby byl člověk celý rok zdráv. Také se zvonilo paličkou o hmoždíř, aby stavení opustil hmyz a myši. Smetí se na Zelený čtvrtek odnášelo za humna či na křižovatku cest, aby se v domě nedržely blechy. Kdo prý snědl před východem slunce pečivo nebo chléb pomazané medem, bude ochráněn před uštknutím hadů a žihadly vos a sršňů.
● Velký pátek – V noci ze čtvrtka na pátek je Ježíš vyslýchán, v pátek pak odsouzen ke smrti na kříži a ukřižován. Tento den se nesmělo prát, neboť pradleny říkaly, že by namáčely prádlo do Kristovy krve – velký pátek je svátkem vody. Nesmělo se hýbat zemí, proto se nepracovalo na poli ani v sadu. Podle lidové víry se země otevírala, aby odhalila na krátkou dobu ukryté poklady.
● Bílá sobota je dnem, kdy bylo Ježíšovo tělo sejmuto z kříže a uloženo do skalního hrobu. Na Bílou sobotu se světil oheň před vchodem kostela. Z ohořelých dřev se zhotovovaly křížky, které věřící nosili na pole, aby dobře rodilo, popelem z posvěceného ohně se sypaly louky. Někde bylo zvykem dávat uhlíky za trám domu na ochranu před požárem.
● Bílá neděle (Boží Hod Velikonočn) – se považuje za den vzkříšení Ježíše Krista. V rámci svátku se provádělo okázalé svěcení velikonočních pokrmů – beránka, mazance, ale také vajec, chleba a vína. Toto svěcení mělo kromě symbolického významu i praktický podtext. Po období dlouhého půstu by mohl náhlý přechod k tučné stravě přivodit obtíže.
● Červené pondělí – tento dne je pomlázka, velikonoční hodování. Chlapci šlehají dívky a vinšují, za to dostanou malovaná vajíčka. Tento prastarý zvyk šlehání děvčat má zajistit, aby byly zdravé, pilné a veselé celý rok. Šleháním se předávala svěžest, mladost a zdraví mladého proutku. V dávných dobách vyšlehal hospodář i čeládku, aby nebyla líná. Zašel i do chléva, kde vyšlehal krávu, aby se brzy otelila. Šviháním ovocných stromů se měl ovocný sad probudit ze zimního spánku k další úrodě.
● Velikonoční beránek – který se peče dodnes, znamená obnovu života a jeho vítězství nad smrtí. Symbolizuje památku Krista.
● Mazanec – je symbolem slunce, zadělává se na Bílou neděli, dělá se ze stejného těsta jako vánočka. Dříve to však bývalo pečivo nesladké.
●Velikonoční zajíček – v mytologii řecké, egyptské, čínské symbolizuje zajíc štěstí, plynoucí čas, krátkost života. V Bibli je zajíc řazen mezi stvoření symbolizující chudé, skromné a pokorné.
● Vajíčko – bylo již od pohanských dob symbolem plodnosti, úrodnosti, života a vzkříšení, životní síly, narození, nesmrtelnosti, návratu jara. V předkřesťanských dobách bylo někde dokonce dáváno do hrobu k mrtvému. Zvyk konzumovat vejce v době svátků souvisel pravděpodobně i s postem, který Velikonocím předcházel, a při kterém se vejce jíst nesměla. Ve spojení s lidovou tradicí vznikl zvyk zdobení vajíček doprovázený řadou obřadů a pověr.

Jarní barvy

Sváteční jarní atmosféru jistě navodí květinové dekorace v podobě naaranžovaných misek, košíčků, sesazovaných nádob, nebo pouze volně vázaných kytic do váz. Pro jejich zhotovení je možné použít a kombinovat nejrůznější květiny, materiály a pracovní techniky.
Velikonoční a jarní dekorace by měly vyjadřovat radostné očekávání přicházejícího jara. Při tvorbě aranžmá je třeba především vycházet z pestrých barev probouzející se přírody. K barvám tohoto období patří šest barev.
Zelená – je symbolem jara a rašící přírody a také barvou navozující klid. Dobře se kombinuje s ostatními barvami. V aranžmá může být zastoupena větvičkami stálezelených keřů, jako jsou buxus, janovec, bobkovišeň, nebo rychlené březové větvičky.
Oranžová – patří k nejteplejším barvám. Dekoraci dodá měkkost, teplo a oživení. Z květin v této barvě lze využít narcisy, tulipány, pryskyřníky, hyacinty.
Žlutá – symbolizuje hřejivé paprsky slunce. Především květy narcisů, tulipánů a krokusů v této barvě vnesou do kompozice teplo a jas.
Červená – je velice důležitou barvou pro velikonoční období. Je barvou krve, symbolizující život. Květy tulipánů, sasanek a ostatních cibulovin v této barvě jsou běžně k dostání.
Bílá – je barvou čistoty a nedotknutelnosti, působí zářivě a klidně, navozuje vznešenou a duchovní atmosféru. Kombinujeme ji s ostatními barvami, aby nepůsobila studeně. V bílé barvě jsou k dostání všechny jarní cibuloviny.
Hnědá – je barvou země a dodává pocit stability, působí rustikálně. Používáme ji jako barvu doplňkovou, která napomáhá zvýraznit ostatní barvy. V aranžmá je často zastoupena různými druhy proutí a větviček.

Rostlinný materiál
Mezi prvními kvetoucími rostlinami v jarních měsících jsou cibulnaté a hlíznaté květiny, které můžeme koupit jako řezané nebo jako hrnkové květiny. K těm nejběžnějším patří tulipán, kosatec, frézie, narcis, modřenec, sasanka, pryskyřník, hyacint, snědek, pomněnky, petrklíče a jiné. Důležité jsou také na jaře kvetoucí dřeviny, které se dají přirychlit. Ze širokého sortimentu jmenujme zlatici, kalinu, střemchu, ale i magnólii nebo jírovec, trnku a šeřík.
Na českém trhu se stále více setkáváme s rychlenými kvetoucími jarními květinami v kontejnerech. Jejich výhodou je na rozdíl od řezaných květin delší trvanlivost a možnost jejich výsadby po svátcích do volné půdy na zahradě. Jsou především vhodné k osazování misek a košíčků v kombinaci s jarním osením. Při výběru rostlin je třeba se vyvarovat exotických květin, například anturie a orchideje.

Doplňkový materiál
Při tvorbě jarní dekoracích je doplňkový materiál nepostradatelný, ale je pro všechny dostupný, nachází se ve volné přírodě. Větvičky a proutky odlišných velikostí, tvarů a barev se používají v bezlisté formě nebo přirychlené s rašícími lístky a květními poupaty. Do dekorací jsou vhodné například vrba, bříza, líska, dřín, borůvčí a janovec.
Dalším materiálem je kůra odlišné barvy a struktury, která je vhodným materiálem k polepení nevzhledných nádob pro budoucí aranžmá. Jejím použitím lze navodit přirozenější dojem celé dekorace. Stejným způsobem se dá použít i mech nebo lišejník. Je v vhodným krycím materiálem pro zakrytí zeminy u hrnkovaných květin.

Dekorační prvky
S Velikonocemi jsou neodmyslitelně spjaty vajíčka, která nemusí být vždy v podobě barvených nebo malovaných kraslic, aby se stala vhodnou dekorací. Naprasklé nebo pouze části skořápek, která symbolizují zrození nového života, se velice dobře vyjímají v jarních dekorací s květinami. Můžeme je použít pro vyplnění prostoru mezi jednotlivými květinami v sesazovaných dekoracích. Navlečenými vajíčky na drátku nebo provázku můžeme proplést kytici nebo je pouze nasunout na proutky, které jsou součástí aranžmá.
K barvení vajíček můžeme použít přírodní způsob barvení, například červenou barvu získáme odvarem ze slupek červené cibule a octa nebo šťávy z červeného zelí a řepy, hnědou barvu z odvaru dubové kůry, tmavě zelenou vodu ze špenátu nebo mladého žita, modrou odvarem z olšové kůry, červenou až fialovou ze šťávy z borůvek.
K dalšímu doplňkovému materiálu patří nejrůznější figurky s velikonoční tématikou z nejrůznějších materiálů. Dekorace mohou být doplněny stuhami, provázky, pedikem, ale i peřím.

Nádoby na aranžmá
Nedílnou součástí každého aranžmá, nejen velikonočního, jsou nádoby. Při jejich výběru hraje velkou roly prostředí, do kterého budeme dekoraci umisťovat. Zejména v nově vznikajících interiérech, kde převládajícím materiálem je sklo a kov, nebude harmonicky působit proutěný košíček s mašlemi. Do těchto interiérů zvolíme plechové, keramické nebo skleněné nádoby.
Většina ošatek a košíků z různých přírodních materiálů je uvnitř opatřena nepropustnou fólií, což nám umožní do jejich středu umístit vodou nasáklou aranžovací hmotu k vytvoření vypichovaného aranžmá, nebo do nich sesazovat jednotlivé hrnkové rostliny. Záleží jen na vkusu, zda při tvorbě velikonočních aranžmá se použijí pouze přírodní materiály nebo se budou kombinovat s ostatními.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2023 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down