Škody v rostlinné výrobě se po letošních záplavách na začátku června vyšplhaly k částce přibližně 1,1 miliardy korun. Výrazné škody přitom zaznamenali pěstitelé zeleniny. Na bližší podrobnosti jsme se zeptali předsedy Zelinářské unie Čech a Moravy Jaroslava Zemana.
Jak velké plochy byly poškozeny? Celkem bylo zaplaveno zhruba 980 hektarů polí, což je asi 12 procent ploch se zeleninou. Nejvíce postižen byly přitom pěstitelé na Nymbursku, Litoměřicku a Mělnicku.
Seznam škod zřejmě ještě rozšíří 100 až 120 hektarů polí s ranými bramborami. Dá se konstatovat., že bezesporu bude chybět zelený hrášek na zpracování, méně bude rovněž kedluben, které byly před sklizní, a květáku. Z ranějších plodin to je mrkev, ředkvičky, zničeny byl i špenáty. Největší poškozenou plochu nahlásila firma Agrokomplex Ohře z Bohušovic nad Ohří, která měla pod vodou 260 hektarů zeleniny, přičemž celkem měl zaplaveno 780 hektarů zemědělské půdy. Podnik se totiž nezabývá pouze pěstováním zeleniny, ale má i další rostlinnou výrobu a chov dojnic. Takže kromě škod na zelenině a dalších rostlinných komoditách se záplavy negativně projevily i v živočišné výrobě.
Museli jsme přesunout 300 dojnic, přičemž jejich užitkovost ze dne na den spadla o tisíc litrů mléka. Propad tržeb podniku v důsledku záplav je čtvrtinový.
Záplavy byly tragédií pro podniky, které postihly. Řada z nich měla problém, že je postihla velká voda. Nejsou jen Bohušovice nad Ohří. Velké škody má také například pěstitel Otakar Trojáček z Litoměřicka. Záplavy mu zničily 140 hektarů polí se zeleninou.
Jak jste finančně vyčíslili škody? Ztrátu na tržbách předběžně odhadujeme na 190 milionů korun, protože zelenina je zničená a nebude ji možno sklidit. Další peníze bude zelináře stát úprava zatopených polí.
Všechno je pojištěno na kroupy, málo na vodu. Koho by napadlo, že budou záplavy.
Účet za letošní povodně se přitom ještě zvýší. Voda se totiž přelila přes různé hráze a silnice a bude ji teď problém dostat z polí pryč. Museli jsme nasadit čerpadla a kopat různé kanály, což s sebou nese velké náklady. Navíc se tím poničí pole. Když je do podzimu dáme dohromady, abychom na nich mohli příští rok opět pěstovat zeleninu, tak budeme rádi.
Projeví se to podle vás v cenách zeleniny?
To se zatím nedá zcela jasně říct. My bychom vyšší ceny uvítali, ale je silný tlak obchodních řetězců na co nejnižší ceny. Záplavy, které poničily zhruba 12 procent polí se zeleninou, však na nabídku zeleniny na pultech tuzemských obchodů nebudou mít vliv. Obchodníci zeleninu bez problémů dovezou ze zahraničí. Navíc tento výpadek je rozdělen do produkce během tří měsíců. Zákazník ho tak nepocítí.
V České se přitom letos zelenina pěstuje na necelých 9500 hektarech půdy. Letošní rok se pro zelináře nevyvíjí příznivě. Kvůli nezvykle dlouhé zimě vysadili na jaře zeleninu s několikatýdenním zpožděním, takže měli vyšší náklady na skladování připravené sadby. Další ránu jim nyní zasadily záplavy, proti kterým se většina pěstitelů zeleniny nepojistila. Byly pojištěni na kroupy a podobně, ale nikdo nepředpokládal, že od roku 2002 nás postihne třetí povodeň. Proti tomuto riziku se pojistila jen zhruba desetina pěstitelů. Kromě toho v roce 2002 jsme měli výhodnější pojistné podmínky.
Sklizeň zeleniny v České republice se loni podle údajů Českého statistického úřadu meziročně snížila o 16 procent na 233 tisíc tun. Důvodem tohoto poklesu bylo především sucho, které v minulém roce postihlo některé oblasti.
