Venkov čeká na rozpočet

Přestože bruselský summit Evropské rady neschválil navržený finanční výhled pro roky 2007 až 2013, zabývala se rada zemědělských ministrů a po ní i Evropská komise Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EAFRD) připravovaným pro toto období. Jejich úpravy se sice do pravidel fondu promítnou, na vypracování potřebných programů však budou členské státy potřebovat vědět, s jakým balíkem prostředků budou moci konkrétně počítat. To, zda se využije celé programové období a do jisté míry i konečná podoba rozvoje venkova, záleží tedy ve velké míře na schopnosti hlav států a vlád dojít v dohledné době k dohodě o dalším financování unie.

Úpravy ministrů
Hlavní změny z dílny ministrů zemědělství členských zemí:
 Změna v rozdělení prostředků — nově stanovené minimální podíly financování jednotlivých os:
— deset procent pro zlepšení konkurenceschopnosti a lesnictví (osa 1) a pro diverzifikační opatření (osa 3) místo původně stanovených 15 procent,
— podíl 25 procent pro osu 2 (péče o půdu). Pro programy pro francouzské zámořské departementy byl podíl pro osu 2 stanoven na deset procent.
 Ose Leader zůstává pět procent. Pro deset nových členských států je průměrný podíl pro tuto osu 2,5 procenta.
 Zrušila se rezerva pro osu Leader pro konec programového období (2011 až 2013) rovnající se třem procentům rozpočtu pro rozvoj venkova.
 Pokud jde o velikost firem oprávněných získat podpory pro zpracování a marketing zemědělských a lesnických výrobků, zůstává omezení na mikropodniky jen v případě lesnictví. Opatření přinášející přidanou hodnotu zemědělským a lesnickým produktům budou omezena maximálním podílem podpory. Pro Azory, Madeiru, Kanárské ostrovy, francouzské zámořské departementy a malé ostrovy v Egejském moři není stanoven žádný limit. Opatření budou moci využívat mikro, malé a střední podniky, a to až do 250 zaměstnanců nebo ročního obratu 50 milionů eur. (Původně měly mít nárok jen malé firmy s nejvýše 50 zaměstnanci a obratem do deseti milionů eur.) Požádat mohou i větší firmy, a to až do 750 zaměstnanců nebo s obratem nižším než 200 milionů eur. U nich se však maximální podíl subvence sníží o polovinu.
 Zprávy o čerpání prostředků nebudou členské sáty ani komise předkládat každý rok, ale jen jednou za dva roky, poprvé v roce 2010 (místo 2008 a 2009). Závěrečnou zprávu předloží v roce 2014 (zahrne celkem tři zprávy).
 Prémie pro mladé farmáře se zvýší z 40 tisíc eur na 55 tisíc eur. Doba odkladu pro mladé farmáře byla stanovena v souladu se standardy společenství na 36 měsíců.
 Daň z přidané hodnoty se pro příjemce podpory, který není plátcem DPH, stane odpočitatelnou položkou.
 Roční rozdělení zdrojů fondu si členské táty budou moci přizpůsobit podle své situace, priorit a kritérií.
 Vzroste podíl podpory v nejvzdálenějších regionech a v méně vhodných oblastech (LFA).
 Evropská komise předloží návrh budoucího platebního systému a definice LFA, které by měly platit od roku 2010. Do roku 2010 se bude používat dnešní definice LFA daná nařízením č. 1257/1999.
 Úroveň podpor pro zalesnění vzroste na 70 procent mimo LFA (o 30 procentních bodů proti původnímu návrhu) a na 80 procent v LFA (také o 30 procentních bodů). V nejvzdálenějších regionech se zvýší o deset procentních bodů (na 85 procent). Maximální částka pro ztrátu příjmu se zvyšuje na 700 eur na hektar.
 Přechodná opatření pro polozásobitelské farmy a producentské skupiny budou pokračovat až do konce roku 2013 (místo do konce roku 2008).
Stanovisko komise
Počátkem června se otázkou další podpory rozvoje venkova i stanoviskem rady ministrů zemědělství zabývala Evropská komise. Přitom zdůraznila důležitost podpory rozvoje venkova, který tvoří 90 procent teritoria unie. Od nového fondu komise očekává posílení ekonomického růstu těchto oblastí a vytvoření nových pracovních míst, a to v souladu se strategiemi přijatými v Lisabonu (podle ní se má unie stát konkurenceschopnou znalostní ekonomikou) a Göteborgu (posílení udržitelného rozvoje). Komisařka pro zemědělství a rozvoj venkova Mariann Fischerová Boelová k tomu připomněla, že členské státy si mohou zvolit opatření podle své situace a priorit. Pravidla pro rozvoj venkova by měla komise přijmout letos na podzim. Detailní programy by měly členské státy dokončit v první polovině příštího roku. Podle komise budou členské státy při přípravě svých národních strategií rozvoje venkova vycházet ze šesti základních linií společenství. Ty mají pomoci:
 identifikovat oblasti, v nichž podpora EU pro rozvoj venkova vytvoří největší přidanou hodnotu,
 spojit hlavní priority EU (strategie z Lisabonu a Göteborgu),
 zajistit jednotu s ostatními politikami unie, zejména kohezní a životního prostředí,
 spojit implementaci nové na trh orientované společné zemědělské politiky a nezbytné restrukturalizace v nových i starých členských státech.
Hlavní linie společenství:
— zlepšení konkurenceschopnosti zemědělského a lesnického sektoru,
— zlepšení životního prostředí a krajiny,
— zlepšení kvality života ve venkovských oblastech a potřebná diverzifikace,
— vybudování místních kapacit pro zaměstnanost a diverzifikaci činností,
— převod priorit do programů,
— vzájemné doplňování mezi jednotlivými nástroji a politikami unie.
Představy Bruselu
Komise i nadále trvá na postupném přesunu prostředků z podpory zemědělství na opatření pro rozvoj venkova. V roce 2006 poskytne členským státům na tento účel 11 miliard eur. Z toho by ČR měla čerpat 259,2 milionu eur. Pro celé období 2007 až 2013 komise navrhovala 88,75 miliardy eur plus dalších 8,4 miliardy eur z přímých zemědělských plateb. Na summitu (který nakonec žádnou podobu finančního výhledu neschválil) se již mluvilo o snížení na 74 miliard eur. Pokud nebude finanční výhled pro roky 2007 až 2013 schválen do konce letošního roku, hrozí zpoždění. Programy členských států totiž musí komise dostat k posouzení v průběhu první poloviny příštího roku, aby se podle nich mohlo jet již od začátku roku 2007.
Mezi příklady investic, které by komise na venkově přivítala, je třeba šíření širokopásmového internetu, pomoc malým, zvláště potravinářským podnikům, podpora tradičních řemesel, budování školek a jeslí, investice pro venkovskou turistiku, do ochrany životního prostředí, krajinorvorby či diverzifikace aktivit na venkově.