Grüne Woche je nejen velká hlavně potravinářský výstava, ale také důležité místo pro jednání, setkávání i hledání nových trendů. Jednou z letošních ústředních myšlenek zeleného týdne i jeho slavnostního zahájení byla snaha oživit venkov — udržet na něm lidi, zejména mladé, rozšířit pracovní možnosti, přilákat turisty.
Zatímco loni se na Grüne Woche loučil po desetiletém působení ve funkci komisař Franz Fischler, letos se představila jeho nástupkyně komisařka Mariann Fischer—Boelová, odpovědná již jen za zemědělství a rozvoj venkova (oblast rybolovu je v nové komisi samostatná a má ji na starosti komisař Joe Borg). Na bedrech nové zemědělské komisařky leží dokončení reformy společné zemědělské politiky, kterou prosadil Fischler. "Ukazuje se, že téměř 90 procent přímých plateb se oddělilo od výroby," poznamenala k reformě komisařka. Předností Evropy je podle ní bezpečnost potravin, trvale udržitelná produkce. "To ale už nestačí. Potřebujeme zemědělství, které uspěje na trhu," prohlásila. Fischer—Boelové je zřejmé, že je také nutné pomoci venkovu jako celku opatřeními na podporu jeho struktury a kultury, zajistit pro lidi na venkově nová pracovní místa a nové zdroje příjmů. Uvedla, že na venkově dnes žije více než polovina obyvatelstva Evropské unie a v některých zemích více než třicet procent z nich pracuje právě v zemědělství. Je proto třeba, aby tito lidé měli přiměřené možnosti. Jak poznamenala, prostředky na rozvoj venkova pro další finanční období nebyly zatím stanoveny. "Doufám, že se nebudou krátit," dodala.
O tom, že je nutné pomoci venkovu a přinést na něj nové pracovní příležitosti je přesvědčen i Gerd Sonnleitner, prezident Německého zemědělského svazu: "Je nutné, aby se nastartoval motor zemědělství, musí se do něj investovat, musí se do něj dostat mladí lidé. Musíme uspět na mezinárodních trzích. To vše je nutné, aby se zabezpečil trvale udržitelný rozvoj zemědělství. Je zapotřebí, aby zemědělci měli pocit, že jsou ve své zemi vítáni." I on se obává, aby reforma cukerního režimu nepoškodila farmáře i cukrovary. "Obhajujte a udržte první i druhý pilíř společné zemědělské politiky, zasaďte se o to, aby reforma cukerního režimu byla přiměřená a nedošlo k destrukci toho, co efektivně regulovalo trh," obrátil se na novou zemědělskou komisařku a dodal: "Je to důležité pro perspektivu mnoha lidí, zaměstnanců, podniků i zemědělců." Mariann Fischer—Boelovou přitom vyzval, aby sebevědomě a ofenzivně šla do jednání se Světovou obchodní organizací WTO. Nejde přitom jen o jednání o cukru. Zemědělci a potravináři Evropské unie se snaží zajistit vysoké standardy ochrany zvířat, spotřebitele i kvality potravin, a to často za nemalých nákladů. Je však nutné prosazovat stejné požadavky i v rámci WTO. Další bolestí, na kterou Sonnleitner poukázal, je prodej potravin pod cenou. Cenovou válku by podle něj měla vystřídat válka požitkářů. O nákupu potravin by se pak spotřebitel rozhodoval nikoliv na základě nízké ceny, ale v očekávání kulinářského požitku, který mu vybraná potraviny poskytne.
O problému odcházení mladých lidí z venkova do měst a o tom, že zemědělství se postupně stává doménou starší generace mluvil ve svém projevu i český ministr zemědělství Jaroslav Palas. Česká republika podle něj nenabízí Evropě jen bohatou škálu kvalitních potravin, ale je také místem, kde pramení mnoho evropských řek. Z naší péče o životní prostředí a o kulturní krajinu tak vlastně nemají užitek jen občané ČR, ale i dalších země Evropy. Nutnost udržitelného zemědělství i spotřeby zdůraznila i Renata Künastová, federální ministryně pro ochranu spotřebitele, potraviny a zemědělství. Připomněla, že mnohé globální problémy jsou spojeny se zemědělstvím a potravinářstvím.
