Venkovní výstava Národního zemědělského muzea v Ostravě představí nejnovější českou památku UNESCO – Národní hřebčín Kladruby nad Labem. Expozice Starokladrubský kůň – historie dvorního hřebčína Kladruby nad Labem prostřednictvím 22 panelů ukazuje kromě samotného plemene také historii hřebčína a tamní komponovanou krajinu, zapsanou v roce 2019 na Seznam světového dědictví UNESCO. Výstava je před muzeem volně přístupná a veřejnost si ji může prohlédnout ode dneška. ČTK to řekla mluvčí muzea Jitka Taussiková.
"Naše muzeum si nyní návštěvníci prohlédnout nemohou, proto se alespoň snažíme nabídnout jim zážitek formou venkovní výstavy," řekl ředitel Národního zemědělského muzea Ostrava Ivan Berger. Dodal, že dnes výstavu neveřejně zahájili starokladrubští koně, které ve službě používají ostravští strážníci.
Ostravská městská policie pořídila první dva koně tohoto plemene v roce 1997. Díky skvělým vlastnostem se osvědčili pro výkon služby. Jejich předností jsou především důstojný vzhled, klidná a vyrovnaná povaha, všestrannost a také výskyt běloušů v plemeni. Ostrava má ve znaku bílého koně. K dnešnímu dni je ve stavu ostravské městské policie 12 policejních koní, z toho je šest vraníků a šest běloušů. Využívají se především v zalesněných částech města.
Hřebčín v Kladrubech byl v roce 1579 povýšen na císařský dvorní hřebčín. To znamenalo impulz pro chov starokladrubského koně, který byl určen pro ceremoniální účely. Zároveň se začala psát i historie jedinečné krajiny v okolí hřebčína. Unikátní kompozice plná pastvin, symetrických cest, alejí a slepých ramen Labe je jedinečným příkladem prostředí, které po několik staletí sloužilo pro chov a výcvik koní určených výhradně pro službu panovnickému rodu. Od 10. července 2019 je Krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem zapsána do Seznamu světového dědictví UNESCO.*
