Ceny jatečných prasat snad mají nejhorší za sebou a po několikaměsíčním pádu se začínají zotavovat. Cenové výkyvy budou trh s vepřovým masem podle odborníků doprovázet i nadále. Neměly by být ale tak extrémní, jako při dvou posledních krizích. K ustálení ceny by bezpochyby přispělo, kdyby ve výkrmu pokračovali jen dobří producenti obchodující na základě dlouhodobých smluv s odběrateli.
Po Novém roce se propad farmářských cen jatečných prasat zastavil. Nepotvrdily se předpovědi, že poptávka na trhu po vepřovém výrazně poklesne, tak jako každoročně v tomto období. Oživení nákupních cen hlásí burzy i statistika. V minulém týdnu stoupla podle ČSÚ průměrná nákupní cena živých prasat v první jakostní třídě na 26,39 Kč/kg proti 25,21 Kč v předchozím týdnu. Státní zemědělský intervenční fond uvádí ve svém denním šetření u sledovaných podniků za úterý 14. ledna cenu 28,52 Kč/kg, zatímco ještě ve středu 8. ledna to bylo 26,84 koruny. Odbytové družstvo Agropork prodávalo minulý týden kilogram živého prasete za 29 korun.
„V brzké době by se nákupní cena mohla přiblížit 32 až 33 korunám za kilogram prasat v živém. To bude hranice, která ještě umožní vývozy,“ očekává ředitel odbytového družstva Centrum Miroslav Ušatý. „Momentálně je na trhu nabídka prasat o něco nižší než poptávka, kterou posilují vývozci,“ řekl Ušatý minulý týden při diskusi u kulatého stolu pořádané náším týdeníkem (záznam z besedy připravujeme pro příští číslo Zemědělce – pozn. red.).
Během prvního čtvrtletí má osm vývozních firem vybraných Státním zemědělským intervenčním fondem exportovat se státní subvencí 4000 tun jatečných prasat a 396 tun selat. Fond na podporu vývozu vyčlenil 35,5 milionu korun. Ke zmírnění převisu nabídky nad poptávkou přispěli ještě v předvánočním období samotní producenti prasat a zpracovatelé. „Během listopadu a prosince vyvezli bez podpory státu 9500 tun zvířat i masa v přepočtu na živou hmotnost za průměrnou cenu 32,14 Kč/kg. Za celý rok činil vývoz 29 tisíc tun,“ porovnal Jan Pellar, ředitel odboru marketingu a obchodu MZe. Nezklamala však Evropská unie, která vždy briskně využije otevření smluvní bezcelní kvóty na dovoz vepřového do ČR. „Již 11. ledna unie svůj limit naplnila,“ oznámil Pellar. Posteskl si, že česká strana má naopak potíž, aby z vyjednané kvóty čerpala alespoň nějaké procento.
Dovozy však podle místopředsedy Agroporku Jaroslava Míla nemají výrazný vliv na vývoj tuzemské ceny. „Musíme s nimi počítat a zvykli jsme si na ně,“ řekl. Pozdě však podle něho nastoupil subvencovaný vývoz a tak v období před koncem roku, kdy spotřebitelé nejvíce nakupují, prodávali chovatelé za nízké ceny. „Teď mám trochu obavu z toho, aby současné vývozy nevyhnaly cenu na českém trhu tak vysoko, aby se chov prasat nestal ekonomicky zajímavý pro ty, kteří by ho nikdy neměli dělat,“ poznamenal Míl.
Podle Petra Poskočila, ředitele firmy Zimbo Czechia provozující maloobchodní síť Novák maso-uzeniny, se nelze chovatelům divit, že se vrhnou na výkrm prasat, pokud z toho mají profit. „Je samozřejmé, že když si prvovýrobci prosadí vysokou cenu, jen tím do odvětví přilákají další zájemce. Jestliže si chovatel nevybuduje dlouhodobý vztah se svým zpracovatelem nebo přímo obchodníkem, nic se v extrémních výkyvech cen nezmění,“ míní Poskočil a tvrdí, že ze strany zemědělců není k pevným vazbám vůle. Sám jim nabízí uzavření dlouhodobých smluv obsahujících množství a cenové hranice, podobně jako je to podle něho běžné v chovatelsky vyspělých zemích. „Už tři roky se o to snažíme, ovšem bez odezvy,“ zalitoval.
Předseda Svazu zpracovatelů masa Ladislav Steinhauser je přesvědčen, že by bylo možné stabilizovat cenu jatečné suroviny, aby její skoky nahoru či dolů byly co nejmenší. Příští tři roky by měla být cenová křivka zploštělá, očekává Ušatý a vychází z předpokladu, že stavy prasnic nebudou dramaticky stoupat, ani klesat.
Roční cenové výkyvy nejsou nic neznámého rovněž pro německé či nizozemské producenty, poukázal předseda Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě Jaroslav Hajda: „Jsou smířeni s tím, že jednou vydělají, dva roky budou průměrné a pak zase prodělají. My už s tím počítáme také.“ Pro řadu našich producentů však nebude podle Hajdy jednoduché vyrobit kvalitní jatečnou surovinu za přijatelné náklady srovnatelné s konkurenty v Evropské unii. „S tužkou v ruce by si měl každý náš chovatel propočítat, jak na tom je a vyvodit z toho pro svou budoucnost jednoznačné závěry. To se však bohužel neděje,“ konstatoval.
Po přistoupení k EU se naši producenti prasat podle Pellara určitě dostanou do tlaku především ze strany chovatelsky nejvyspělejších členů evropské patnáctky. „Tradice a vyspělost českého chovu prasat by se měla lehčeji vyrovnat s konkurencí nových členských zemí,“ domnívá se. Jaroslav Míl naopak nevidí hrozbu ani tak v dovozu ze států současné EU, jako je pro něj spíš nečitelné Polsko a Maďarsko. Dobří chovatelé se podle Steinhausera v unii vůbec nemusí bát a ti špatní zkrátka skončí. „A co se týká jatek - v okamžiku, kdy mi prvovýrobce nedodá prasata ve stejné kvalitě a ceně jako z Německa nebo Dánska, potřebné maso koupím venku a dovezu,“ upozornil zpracovatel.
