Od počátku příštího roku začne platit nová evropská směrnice upravující podmínky chovu prasnic. Podle ministra zemědělství Petra Bendla však nedostatek vepřového ani jeho výrazné zdražení nehrozí. Situace, která letos nastala u vajec, tak podle něj nebude. Chovatelé však odhadují, že vepřové může podražit o deset až 20 procent.
Ministerstvo zemědělství předpokládá, že čeští chovatelé předpis splní. „V současné době je již tato směrnice implementována u 94 procent chovů prasnic,“ uvedl ministr. Splnit by ji měli i nejvýznamnější dovozci vepřového a selat do České republiky, jimiž jsou Německo a Dánsko. Německo se na dovozech vepřového do země podílí více než z poloviny.
Prezident Agrární komory ČR Jan Veleba uvedl, že nová vyhláška přinese chovatelům další starosti a náklady. „V tomto případě to však nelze srovnávat s tím, co bylo u slepic, kde se musela nahradit celá technologie. Teď se musí zrušit samotky, ve kterých prasnice byly od 28. dne březosti. To je jen část technologie a vzhledem k tomu, že jde o železné kovové skládačky, tak to není zdaleka tak náročné jako modernizace chovů nosnic,“ řekl Veleba s tím, že pokud budou prasnice ve skupinách, sníží se zřejmě počet odchovaných selat. Vlivem nového ustájení může dojít k většímu zmetání. „Když se spočítají vícenáklady a menší užitkovost prasnice, povede to ke snížení výroby,“ podotkl. Veleba míní, že ekonomický rozdíl bude minimálně deset procent. K tomu se ještě přidají drahá selata. Dovozci podle něj využili toho, že na trhu nejsou selata a od začátku roku se zvýšila cena selat o 25 euro. „Takže toto přinese zdražení vepřového masa,“ prohlásil prezident Agrární komory ČR. Ředitel Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě Jan Stibal se domnívá, že razantní růst cen nenastane, přesto však vepřové nejspíše podraží, a to až o pětinu. Změny v chovech, které směrnice EU požaduje, představují totiž pro farmáře náklady navíc. „Ty náklady, které do chovu navíc vloží, se budou snažit pokrýt, jinak se dostanou do ztráty,“ podotkl. Podle Stibala se dá navíc očekávat snížení počtu chovaných prasat v Evropě, což by se také odrazilo do růstu cen.
Hlavní změna vyplývající ze směrnice se týká březích prasnic, které se od ledna 2013 budou muset během období, které začíná čtyři týdny po zapuštění a končí jeden týden před očekávaným porodem, chovaly ve skupinách. Dnes je možné chovat je také odděleně. Větší prostor má zvířatům přinést větší welfare. Implementace této směrnice běží od roku 2008. Čeští zemědělci na přípravu na nové podmínky dostali prostřednictvím Programu rozvoje venkova celkem 1,4 miliardy korun. Na konci minulého roku pak bylo schváleno již 691 projektů. Podařilo se rovněž notifikovat podporu na ozdravení chovů prasat, na níž bylo vyčleněno 326 milionů korun.
Podle Bendla však chovatelé podporu dostatečně nevyužívají. Ministerstvo proto zvažuje, zda i dále upadající obor dotovat a nezaměřit se více na podporu chovů drůbeže či hovězí, která by mohla být ekonomicky výhodnější.
Stibal upozornil, že vepřové představuje zhruba polovinu spotřebovaného masa, zatímco hovězí zhruba 12 procent. „Proč podporovat minority, když většina má nějaký zásadní problém,“ poznamenal s tím, že státu chybí koncepce v potravinové soběstačnosti. Agrární organizace dlouhodobě upozorňují na to, že je neméně důležitá než soběstačnost energetická.
Stavy prasat v České republice loni klesly na nejnižší hodnotu od roku 1921, odkdy se sledují. Ke konci roku 2011 jich tuzemští zemědělci chovali 1,49 milionu, což bylo zhruba o pětinu meziročně méně. Stavy prasnic jsou na třetině počtu z roku 2001. a to asi 112 tisících. Soběstačnost ve vepřovém se tak stále snižuje. Vloni se ho v ČR vyrobilo 263 tisíc tun. Roční spotřeba vepřového masa se v ČR v posledních letech drží kolem 40 kilogramů na osobu.
