Státní veterinární správa (SVS) měla vloni obavy ze zavlečení moru malých přežvýkavců, nodulární dermatitidy skotu a z propuknutí nákazy afrického moru prasat (AMP) v chovech. Nic z toho se nestalo, správa se zabývala především likvidací nákazy AMP u divočáků na Zlínsku, řekl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád. Letos podle něj hrozí i kvůli postupné změně klimatu zavlečení dříve exotických chorob, jako je západonilská horečka, nebo výskyt krevních parazitů, kteří se mohou objevit u psů i hospodářských zvířat.
Vloni se podle Semeráda veterináři obávali moru malých přežvýkavců, který zabíjí ovce a kozy, protože nákaza byla potvrzena v Bulharsku u hranic s Tureckem. Další nebezpečnou nemocí, jejímuž šíření se povedlo evropským úřadům prozatím zabránit, je virová nákaza tzv. lumpy skin disease neboli nodulární dermatitida skotu. Byla potvrzena na Balkáně, díky využívání vakcíny z Jižní Afriky se šíření choroby dostalo pod kontrolu.
Letos hrozí potenciálně nemoci, které přenáší hmyz a které se v ČR v minulosti nevyskytovaly. Příkladem je západonilská horečka, kterou se v Řecku, Itálii, Chorvatsku, Maďarsku a dalších evropských zemí nakazilo už přes 1000 lidí. Vloni pak byla potvrzena u muže v břeclavské nemocnici. "V momentě, kdy se vyskytne, může záhy přijít nákaza," dodal ředitel.
V roce 2018 se veterináři zaměřovali na chorobu, kterou je postižen východ Evropy a v některých lokalitách i západní země - africký mor prasat. Nemoc přenášejí také divoká prasata, v ČR se loni objevila na Zlínsku. Stát podle Semeráda vyplatil na zástřelném prasat myslivcům kolem 125 milionů korun, dalších 30 milionů korun náleželo jako náhrady zemědělcům, myslivcům, ale i krajskému úřadu za instalace pachových a elektrických ohradníků. Veterináři kvůli chorobě školili veřejnost. Za posledních 18 měsíců podle Semeráda uspořádali kolem 800 různých akcí, včetně mezinárodních seminářů. Protože se nemoc ze zamořené oblasti nerozšířila, čeští veterináři předávali evropským kolegům své zkušenosti.*