Státní veterinární správa ČR (SVS) počítá v letošním roce s finančním příspěvkem od Evropské unie na veterinární programy za rok 2008 zhruba ve výši 117 milionů korun. Vloni byly pro příspěvek Evropskou komisí schváleny programy tlumení salmonel v reprodukčních hejnech drůbeže (příspěvek 13 milionů korun), tlumení salmonel u nosnic produkujících konzumní vejce (příspěvek 26 milionů korun), sledování ptačí chřipky u drůbeže a volně žijících ptáků (1 milion 690 tisíc korun), vakcinace lišek proti vzteklině (příspěvek 13 milionů korun), monitoring a eradikace BSE (příspěvek 30 milionů 888 tisíc) a na provedení nouzové vakcinace proti katarální horečce ovcí (příspěvek 32 milionů 500 tisíc korun). Informoval o tom mluvčí Státní veterinární správy ČR Josef Duben.
Pro rok 2010 žádá SVS Brusel o kofinancování na pět skupin programů - programy tlumení salmonel v chovech drůbeže, program na sledování ptačí chřipky, program na monitoring a eradikaci BSE, program na monitoring a vakcinaci proti katarální horečce ovcí a program na monitoring nákaz u ryb. „Předpokládáme, že prostředky získané z Bruselu budou představovat zhruba stejný podíl z celkových vynaložených prostředků, jako tomu bylo v uplynulých letech,“ řekl Duben
Evropská unie se podílí na financování zejména preventivních akcí, jako jsou vakcinace či ozdravné programy. Má zájem, aby se nákazová situace ve všech členských zemích zlepšovala. Česká republika by v tomto ohledu mohla být vzorem, jsme země prostá řady onemocnění zvířat, a to právě díky prováděným ozdravným programům (například jsme prosti tuberkulózy skotu, leukózy skotu, brucelózy skotu a malých přežvýkavců, prosti vztekliny, dále se nevyskytuje klasický mor prasat, jsme prosti též Aujeszkyho choroby prasat). Snaha EU se projevuje i v připravované nové strategii zdraví zvířat, jejíž nosnou myšlenkou je, že prevence je lepší než léčba. Proto by v budoucnu měly být programy směrovány obecně na prevenci zavlečení nákaz do chovů se zaměřením především na biologickou bezpečnost chovů, sanitační programy, a na welfare (tj. pohodu) zvířat, doplnil Duben.
Z evropských peněz lze podle mluvčího veterinárního dozoru obdržet do 50 % vynaložených přímých nákladů. Příspěvek lze čerpat na vakcinaci, laboratorní vyšetřování, utracení zvířat, asanační práce, nikoli na platy, ubytování, stravování a dopravu. Všechny tyto vynaložené náklady musí být podloženy účetními doklady, které je třeba na požádání předložit kontrolním orgánům Evropské komise. Akce, na které byl schválen příspěvek Evropskou unií, musí probíhat přesně podle schváleného programu, a to jak z časového, tak z finančního hlediska.
