Pokud jde o obsah cizorodých látek, je možné hodnotit zdravotní nezávadnost surovin, krmiv a potravin živočišného původu až na ojedinělé výjimky jako příznivou,“ poznamenal Jiří Drápal ze Státní veterinární správy (SVS). Poukázal přitom na výsledky monitoringu těchto látek, který SVS každoročně realizuje v souladu s našimi veterinárními předpisy i směrnicí Evropské unie. Pro představu: V loňském roce provedla SVS celkem 171 265 vyšetření, obsah sledovaných látek vyšší, než připouští limit, zjistila v 860 případech, což představuje 0,5 %.
Loňská aféra s dioxiny vedla podle Drápala EU v oblasti cizorodých látek k vyhlášení dvou základních principů. Jde jednak o princip předběžné opatrnosti, kdy se ke každé nové látce, jejíž zdravotní nezávadnost není ověřena, přistupuje velmi obezřetně. Druhým principem je kontrola celého potravního řetězce „od stáje ke stolu,“ tedy od hospodářského zvířete, jeho krmiva, napájecí vody, vyprodukovaných surovin (mléka, vajec, masa) po hotovou potravinu, která je určena již přímo spotřebiteli. Těmto zásadám zmíněný monitoring, který SVS v podstatě systematicky dělá od roku 1985, plně odpovídá.
Jak Drápal konstatoval, v loňském roce byly v krmných obilovinách, minerálních krmných doplňcích i kompletních krmivech prokázány nadlimitní hodnoty těžkých kovů (arzénu, kadmia, olova a rtuti) pouze ojediněle. Stejně jako v uplynulých letech nebyly ani loni u jatečných zvířat stanoveny nepovolené hormonální látky. Orgány jatečných zvířat obsahovaly více těžkých kovů než jejich maso. Nadlimitní hodnoty polychlorovaných bifenylů (PCB) registrovala SVS ojediněle ve vepřovém mase. Kontaminace pocházela ze starých nátěrových hmot a asfaltů ve stájích. V jednom případě byla prokázána jednoznačná souvislost mezi obsahem PCB v krmivu a zvýšeným obsahem této látky ve vepřovém mase. Nadlimitní hodnoty obsahu olova, arzenu, rtuti, kadmia a také chlorovaných uhlovodíků byly ojediněle zjištěny v orgánech a také i v mase zvěře a sladkovodních ryb z některých lokalit. Zdrojem by mohlo být i uvolnění znečišťujících látek ze skládek zatopených při povodních. Pokud jde o PCB, zjišťuje SVS nejen celkový obsah, ale také kontaminaci jednotlivými kongenery (typy PCB lišící se počtem a polohou atomů chloru v molekule). Podle zastoupení určitých kongenerů je schopna stanovit, zda jde o akutní nový zdroj PCB, nebo o starou zátěž z prostředí. Drápal také upozornil, že obsah dusitanů a dusičnanů v napájecích vodách je daleko vyšší u vod z vlastních studní farem než z veřejných vodovodních zdrojů.
Při ohlédnutí za výsledky monitoringů od počátku devadesátých let je možné podle Drápala konstatovat, že obsah PCB i sledovaných těžkých kovů se snižuje. Markantní je to zejména u PCB, kde byly většinou radikálně odstraněny všechny zdroje ve stájích. Podobná je situace u rtuti, která se do potravního řetězce dostávala zejména z dříve používaných mořidel. Obsah olova poklesl v souvislosti s přechodem na bezolovnatý benzín. Kontaminace arzénem a kadmiem je dána hlavně průmyslovými emisemi a její snížení souvisí s celkovým zlepšením životního prostředí.
