Počet českých potravinářských výrobků, které mohou užívat některé ze tří druhů chráněných označení EU, by se mohl v příštích letech zvýšit ze současných 33 na 40 až 50. Novinářům to řekl Miroslav Koberna z Potravinářské komory ČR. Ucházet se v Bruselu o značku garantující jedinečnost či zeměpisný původ výrobku do budoucna plánují například tuzemští chmelaři či pěstitelé máku.
"My bohužel nemáme takový sortiment mléčných a masných výrobků, jako mají jižní nebo západní země, ale určitě tu máme produkty, které si to zaslouží, ať už jsou to některé rybářské či ovocnářské produkty," uvedl Koberna. Zaregistrování specifických výrobků je podle něj i jednou z cest, jak obejít nesmyslná nařízení Evropské komise, jako bylo třeba vynucené přejmenování pomazánkového másla. Tomu se čeští mlékaři snažili předejít žádostí o zařazení výrobku na seznam tradičních produktů, ale neúspěšně. "Čeští chmelaři se v současné době snaží vytvořit definici, kterou by mohli argumentovat při budoucí podání žádosti o zeměpisnou ochrannou známku pro český chmel," uvedl Michal Kovařík ze Svazu pěstitelů chmele České republiky. Již od roku 2007 přitom figuruje na seznamu a může používat chráněné označení původu (PDO) žatecký chmel.
EU rozlišuje tři druhy registrací: chráněné zeměpisné označení (PGI), chráněné označení původu (PDO) a tradiční zaručenou specialitu (TSG). První dvě jmenované známky zaručují, že se výrobek částečně nebo zcela vyrábí v určité zeměpisné oblasti. Zaručené speciality jsou zase výrobky, které mohou prokázat tradiční způsob výroby a složení.*
