Vezmou i porostlé obilí

Obilí přebývá v tuzemsku obvykle kolem 600 až 800 tisíc tun a platí to i pro sklizeň jiných let, nemusí jít přímo o rekordní úrodu v roce 2004. Tento argument mimo jiné použilo ministerstvo zemědělství při obhajobě záměru na výstavbu státních sil, který nakonec ve vládě neprosadilo. Resort tehdy v materiálu odůvodňujícím potřebu vybudovat státní obilní sklady také uváděl, že lze počítat s každoroční produkcí obilí blížící se osmi milionům tun. Z toho nabídky na intervenční nákup, pro který nová sila ve vlastnictví státu měla sloužit, odhadovat na milion tun.

Pokud by se rozjel program biopaliv z pera MZe, který je stále jen na papíře, mělo by se v letech 2007 až 2010 spotřebovat pro pohonné hmoty v dopravě 631 až 1345 tisíc hektolitrů bioetanolu, vyrobeného z pšenice z plochy zhruba 36 až 78 tisíc hektarů. Pro bioetanol z cukrovky předpokládá MZe využití až 15 tisíc hektarů.
Zemědělci nešetří kritikou na adresu vlády, že neustále oddaluje rozhodnutí, jak nastartovat používání biopaliv v dopravě. Než trable s nadprodukcí pěstitele po letošních žních spíš asi zajímá, jestli se dá na biolíh zužitkovat obilí s horší kvalitou.
„Co vím, tak lihovary nekvalitní obilí na výrobu bioetanolu nebudou chtít. Podle našich krmivářů se dá obilí porostlé do 15 procent zapracovat do krmných směsí, v Německu údajně do 20 procent,“ uvedl místopředseda komoditní rady agrární komory pro obilí Josef Kubiš. Potíže podle něho budou mít především zemědělci, kteří nemají živočišnou výrobu a jsou odkázáni na prodej obilí.
Lihovar společnosti Ethanol Energy ve Vrdech, který má zahájit výrobu koncem října, bude podle agronoma Milana Fraňka zpracovávat méně kvalitní obilí. „V těchto dnech si necháváme zpracovat vzorky porostlých pšenic od jednotlivých zemědělců. Pro nás je stěžejní obsah škrobu. Když i porostlé obilí bude mít 65 procent škrobu v sušině, zaplatíme za něj stanovenou cenu 2800 korun za tunu,“ řekl Franěk. Připustil, že s nabídkami pěstitelů na dodávky obilí do Vrd to zatím není příliš žhavé. „Až se začne kouřit z komína, tak se zájemci ozvou,“ předpokládá.
Podle předsedy odbytového družstva Bioetanol sever Otakara Šaška je spíš štěstí, že vzhledem k letošní úrodě obilí plánované kapacity na biolíh zatím nejedou. „Když se odsud nyní krmná pšenice vozí do Německa za 2950 korun za tunu, tak asi mnozí dají přednost takovému obchodu, než prodat tunu za 2600 či 2700 korun,“ uvědomuje si. Němci navíc podle něho mají zájem uzavřít dlouhodobé smlouvy na dodávky obilí na biolíh za cenu 2950 korun.
„Ani při normální sklizni tady nebude tolik obilí, aby stačilo všem lihovarům, o jejichž výstavbě se mluví. Investorům a bankám, které jim půjčují, musí být jasné, že peníze vrátí jen ten, kdo bude mít zajištěnou surovinu,“ uvedl Šašek. Jak dodal, odbytovému družstvu již nabídla jedna investorská skupina 33procentní podíl v lihovaru, když dokáže zajistit dlouhodobě dodávky 150 tisíc tun obilí ročně. „Nemuseli bychom vkládat žádný kapitál, ani ručit za úvěry,“ poznamenal předseda.
I prostřednictvím inzerce v našem týdeníku shání obilí pro výrobu bioetanolu společnost ZZN v Děčíně, která má zásobovat Průmyslový lihovar v Trmicích u Ústí nad Labem. Výroba v něm má začít v srpnu příštího roku, takže děčínský výkup poptává pšenici, tritikale a kukuřici z příští sklizně. Zatímco v Trmicích už začaly stavební práce, v Litvínově, kde už měla běžet výstavba nového lihovaru, se nic neděje. O výrobě bioetanolu uvažuje také Setuza. Podle MZe již začala výstavba obilního lihovaru v Hustopečích.

Tuzemská sklizeň obilí celkem
Rok Sklizeň (t)
2000 6 454 237
2001 7 337 589
2002 6 770 829
2003 5 762 396
2004 8 783 801
2005 7 659 851
Pramen: ČSÚ