Menu
e-shop
I přesto, že zemědělství v České republice nemá na růžích ustláno, je u nás řada úspěšných zemědělských podniků. Akciová společnost Agropodnik Hodonín je však mezi nimi přece jen unikátní. Nejen tím, že od svého vzniku v roce 1992 vykazuje každoročně zisk a má nebývalý rozsah výroby, ale především tím, že veškerá činnost podniku splňuje od počátku letošního roku podmínky mezinárodně uznávaných certifikátů.
Zhruba půl roku po tom, co byl v roce 2002 přijat zákon o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC), který podnikům ukládá do roku 2007 získat integrované povolení k provozu, o něj vedení Agropodniku Hodonín (AP) zažádalo. Na počátku loňského roku jej pak podnik také získal. Podle výkonného ředitele a předsedy představenstva společnosti Jana Fibingra to však byl jen začátek.
„Činnost společnosti je výrazně specializovaná a koncentrovaná. Vyrábíme značné objemy vajec, drůbežího, vepřového masa i ovoce a tyto koncentrace se pochopitelně mohou dostat do střetu se životním prostředím. Přesto se podniku podařilo integrované povolení získat. Uvědomili jsme si však, že tlak obchodníků a obchodních řetězců na prokazování kvality produkce v příštích letech poroste a tuto kvalitu bude třeba jasně prokázat. Proto padlo rozhodnutí zavést v podniku systém kritických bodů HCCP a následně zahájit certifikační řízení k získání ISO 9001,“ vysvětluje. Podnik však provádí ještě další činnosti, kterých se týká jiná certifikace, takže požádal i o certifikát ISO 14001. A vzhledem k šíři aktivit společnosti zvolili v tuzemských podmínkách netradiční cestu: Místo, aby do certifikačního řízení přihlásili jednotlivé provozy či jen určitou část výroby, rozhodli se pro certifikaci podniku jako celku. Podařilo se a od února má společnost propůjčeny certifikáty HCCP, ISO 9001 i ISO 14001.
Nic není zadarmo
Opatření, která tomu předcházela, však znamenala nejen poměrně vysoké náklady, ale především vyšší nároky na řídící systém i na samotné technické pracovníky. Snaha získat certifikáty před ně totiž postavila řadu složitých a nových úkolů. Samotné řízení prováděla v Agropodniku Hodonín společnost BVQI s mezinárodní působností, jejíž centrála sídlí ve Velké Británii. „Běžně Londýn rozhoduje po splnění všech podmínek o zmíněných certifikátech do čtrnácti dní, v našem případě to trvalo zhruba pět týdnů. Důvod byl prostý. V Anglii prostě nevěřili, že je možné, aby zemědělská organizace z východního bloku s naším typem produkce podmínky skutečně splnila. Takže souhlas vydali teprve po důkladném přezkoumání všech dokumentů,“ říká Fibingr. „Jsem rád, že jsme dokázali, že naše zemědělství je schopno vyhovět i těm nejnáročnějším mezinárodním podmínkám. Z naší strany je to navíc významný signál k obchodníkům, zpracovatelům i samotným spotřebitelům, že naše produkty jsou zcela dosledovatelné, kontrolované a kvalitní,“ dodává.
Nejobtížnější na celém procesu bylo vytvořit systém práce techniků a následných kontrol.
Jedna věc je totiž certifikáty získat, ale druhá, podstatnější je pak dokázat celý systém udržet v chodu. Certifikáty má podnik pouze propůjčeny a každé dva roky musí certifikaci obhajovat. Když se mu to nepodaří, ztrácí ji. Podnik si proto vytváří systém vlastních auditů – v případě AP Hodonín se například vzájemně kontrolují ředitelé jednotlivých závodů. „Vše musí být stoprocentně doloženo a veškeré procesy jsou důkladně dokumentovány od vstupu suroviny až po konečný produkt, který podnik opouští,“ říká ředitel.
Získat certifikát pochopitelně také něco stojí. „ První peníze vydá podnik za samotnou žádost a smlouvu o certifikaci, v našem případě šlo téměř o půl milionu korun. Záleží na tom, kolik certifikací podnik dělá. Vlastní náklady potom závisejí na výchozí úrovni procesů a na tom, co všechno je třeba provést, aby podnik vyhověl podmínkám. Když musí investovat do nových technických zařízení a úprav, je to finančně nejnáročnější. Když však společnost řeší pouze „štábní“, administrativní opatření, pro vytvoření funkčních systémů, stojí to méně, samozřejmě pokud je podnik provádí vlastními silami a nikoli jen prostřednictvím najaté firmy,“ konstatuje.
Hodonínskou společnost posunula v řadě oblastí kupředu už předchozí příprava na získání integrovaného povolení, zejména u welfare zvířat, či ochrany životního prostředí. V rámci další certifikace pak podnik řešil jen některá technická opatření, zejména u finalizace výrobků, které jdou přímo do obchodní sítě, například vaječných melanží, či jablek.
Jde spíš o cenu
než o kvalitu
Kdyby dnes jakýkoli podnik podstupoval celý certifikační proces pouze kvůli svému dobrému jménu, byly by to pravděpodobně vyhozené peníze. I když má jméno firmy svoji váhu a cenu, v dnešním obchodním styku jde většinou více než o kvalitu o cenu. Na tento přístup zatím naráží i Agropodnik Hodonín. Certifikovaný výrobek by měl mít výborné uplatnění na trhu a přinášet podniku výrazný obchodní efekt, zatím to ale moc neplatí. „Podařilo se nám proniknout z hlediska kvality do té nejnáročnější kategorie u jablek i vajec. Jenže v době, kdy na náš trh běžně přicházejí např. laciná vejce, byť s neznámou dobou čerstvosti a bůh ví odkud, tak obchodníky nějaká certifikovaná produkce nezajímá. A to přesto, že jde o rizikovost pro spotřebitele i pro zpracovatele, který z neprověřených surovin vyrábí,“ soudí Fibingr. Je však přesvědčen, že situace se v dohledné době změní a zpracovatelé i obchod začnou hledat kvalitní produkci. Začít ale teprve pak shánět certifikát bude už pro zemědělce pozdě a šanci budou mít pouze ti připravení. „V příštích letech bude klást trh i legislativa na prvovýrobu velmi silně nároky a je pravděpodobné, že se řada podniků dostane do problémů, protože nebude rychle schopna splnit podmínky integrovaného povolení a deklaraci kvality produkce. Jsou to investičně náročná opatření a někde s tím ještě ani nezačali. Dá se proto předpokládat, že někteří producenti mohou „odpadat“ a vznikne poptávka po certifikované surovině. A myslím také, že i mezi spotřebiteli se zvýší zájem o výrobky, které budou prokazatelně v té nejvyšší kvalitativní třídě. Věřím že v této době budeme mít díky certifikátům dobrou pozici,“ říká.
Záběr je široký
Agropodnik Hodonín dnes tvoří tři výrobní závody. První zaměřený na chov drůbeže produkuje ročně 45 milionů vajec a odchová kolem 200 tisíc kuřic, především pro vlastní potřebu, ale část jde i jiným cizím odběratelům. Užitkovost na jednu slepici zde dosahuje 330 kusů vajec, přičemž spotřeba krmiva na jedno vejce činí 130 gramů krmné směsi. Současně tento závod vysoce intenzitně vyrábí přes 1800 tun kuřecího masa ročně a přímo na trh dodává vaječné melanže.
Rozhodující podíl na obratu firmy má však druhý závod s produkcí vepřového masa. V uzavřeném obratu stáda na jednom místě zde chovají zhruba 30 tisíc kusů prasat všech kategorií. Tento závod ročně vyrobí v živém přibližně 4300 tun vepřového. Proces výroby je na všech stupních řízený počítači. Systém tekutého krmení u všech kategorií umožňuje plně automatizovaný provoz proces bez dotyku lidské ruky. Závod vykazuje na výrobu jednoho kilogramu vepřového masa včetně selat, prasnic a kanců spotřebu krmiva pod 2,9 kg. Jako první v republice zde od roku 1994 začali využívat ke krmení prasat drcenou vlhkou kukuřici, kterou skladují v železobetonových silech o celkové kapacitě 6000 tun přímo na závodě.
„Sklízíme kukuřici o vlhkosti kolem 32 procent, ihned ji podrtíme a dopravíme do sil. Postupně pak kukuřici vyskladňujeme a tato tvoří až 50 procent krmné dávky ve výkrmu a 30 procent u prasnic. Tento způsob má efekt zejména v tom, že dodávající podnik dostane kukuřici o čtyři týdny dříve z pole. Tím se pozemek uvolní pro následné setí například pšenice, na což při normálním termínu sklizně je již pozdě. Další, neméně významný efekt spočívá v úsporách nákladů za sušení zrna, což je nejenom výrazná ekonomická ale i ekologická výhoda“, vysvětluje ředitel.
Těžiště třetího závodu 03 Bzenec spočívá ve výrobě jablek, jejich skladování a tržní úpravě. Jablka jsou pěstována na 62 ha. Jedná se o nové moderní výsadby – štíhlá vřetena, jejichž samozřejmostí je kapková závlaha s možností přihnojování. Výroba jablek je plně certifikována systémem HACCP a ISO a taká veškerá plocha je od letošního roku zařazena do Integrovaného systému pěstování ovoce. Vyrobená jablka jsou skladována přímo na závodě v temperovaném skladu o kapacitě 2100 tun s možností řízené atmosféry. Nezbytnou součástí skladu je i třídící a balící centrum. Veškerou takto vyrobenou a skladovanou produkci prodává AP Hodonín prostřednictvím odbytové organizace CZ FRUIT. Převážná část produkce jablek je přímo expedována do rozhodujících obchodních řetězců a část produkce je určena na výrobu kojenecké výživy pro společnost Nutricia Deva a.s
Půda je základ
Vzhledem k tomu, že Agropodnik Hodonín nehospodařil v minulosti kromě sadů vlastně na žádné zemědělské půdě, vstoupil majetkově v letech 2002 a 2003 do dvou klasických zemědělských firem. Nejprve koupil rozhodovací podíl v akciové společnosti Zera a.s. Ratíškovice, která hospodařila na výměře zhruba 3300 ha zemědělské půdy a s níž měl podnik kooperační výrobu organického hnojiva. Další akvizicí byl absolutní rozhodovací majetkový podíl ve VSV Vracov hospodařící na výměře 2200 ha. Tím se zvýšila výměra zemědělské půdy v užívání, resp. pod kontrolou Agropodniku, na celkových téměř 5500 hektarů. „Kromě propojení výrob za úspěch pokládám, že se nám obě společnosti, které předtím rozhodně nebyly v dobrém ekonomickém stavu, podařilo dostat z výrobní i ekonomické krize. Obě již hospodaří na ziskové úrovni s dobrými předpoklady dalšího rozvoje,“ říká ředitel. Dodává, že hlavním důvodem nákupu majetkových podílů byla snaha „o propojení úzce specializované firmy s rozsáhlou živočišnou produkcí na rostlinou produkci a hospodaření na půdě“. Bez tohoto kroku by podle něj šlo o promarněnou šanci. Obě dceřiné společnosti nicméně nejsou orientovány pouze na zajištění krmivové základny pro Agropodnik, ale uplatňují se i na trhu zejména s hovězím masem, mlékem, drůbežím masem, zeleným hráškem, cibulí, ovocem a produkcí vinic. Ekonomicko-výrobní uskupení Agropodniku Hodonín se dvěma velkými zemědělskými dceřinými společnostmi v současné době zaměstnává přes 350 pracovníků a ročním obratem výrazně překračuje půl miliardy korun.
