Čeští zemědělci zjišťují, že ani Evropská unie nepřináší pevná pravidla dotací, jak by si přáli. I nadále se u nás podmínky mění za pochodu, přitom někdy nelze mluvit jen o kosmetických úpravách. Některé přijaté nebo chystané změny reagují na věci, které se ukázaly jako nedomyšlené či nedostatečně předepsané. Sotva se nový systém u zemědělské veřejnosti i státní administrativy během příštích dvou let usadí, čekají všechny od roku 2007 opět změny. O tom, jak budou převratné, rozhodne do značné míry sama Česká republika.
Oproti letošku jako jediná nedozná v nadcházejícím roce žádných změn platba na plochu hrazená z prostředků unie, tzv. SAPS. Jen minimální úpravy slibuje ministerstvo zemědělství u národních podpůrných programů. Zato se poměrně výrazné novinky chystají u doplňkových přímých plateb financovaných z českého rozpočtu, stále se dolaďuje Horizontální plán rozvoje venkova. Čerstvé zásahy do operačního programu zaskočily zemědělce, kteří se žádostí o dotaci na nákup traktoru chtěli počkat na příští rok a teď zjišťují, že už nedostanou šanci. (Pozn.: Přehled o novinkách v dotacích na příští rok jsme přinesli v minulém čísle Zemědělce.)
Další převrat v dotacích, na kterém se již nyní pracuje, čeká zemědělce za dva roky. Možná ale rozsah změn zmírní pokračování ve zjednodušených platbách na plochu až do roku 2008, které české ministerstvo zemědělství zvažuje. „Na jednotnou platbu na podnik, tzv. SPS, musíme přejít nejpozději v roce 2009. V letech 2007 a 2008 bychom mohli uplatnit systém, který by se příliš nelišil od současného, ale už by se do něj promítly principy SPS, aby pak přechod byl hladký,“ uvedl ministr zemědělství Jaroslav Palas na nedávném semináři v Praze, pořádaném naším vydavatelstvím.
Od roku 2007 má začít fungovat nový Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD), který naváže na nynější Horizontální plán rozvoje venkova a operační program. Navíc obsáhne zcela nové podpory více orientované na venkov, i když zemědělství si v chystaném nástroji zřejmě udrží hlavní slovo. Více podpor bude souviset s poradenstvím, nové budou platby v rámci soustavy Natura 2000, fond také více myslí na oblast lesnictví a klade větší důraz na životní prostředí. Program sleduje tři hlavní cíle: podporou restrukturalizace zvýšit konkurenceschopnost agrárního sektoru, podpořit péči o krajinu a zvýšit kvalitu života na venkově tím, že si zemědělci zajistí příjmy i z jiných oblastí a nabízených dotací využijí i jiní obyvatelé venkova. EAFRD má rovněž podporovat vznik a rozvoj velmi malých venkovských podniků, turistický ruch, služby pro venkovské obyvatelstvo, obnovu a rozvoj vesnice.
„Nový fond přinese podstatné zjednodušení v čerpání podpor. Bude také hodně záležet na tom, jak si naše republika postaví svůj národní strategický plán. Dostáváme tu velký prostor,“ říká tajemník Agrární komory ČR Jan Záhorka, který je členem týmu, připomínkujícího směrnici k EAFRD předloženou Evropskou komisí členským zemím.
Česká strana během podzimního kola jednání v Bruselu uplatnila různé námitky. Otevřela kupříkladu otázku podpory malých a středních podniků, někdy i mikropodniků, o nichž návrh budoucího podpůrného fondu často hovoří a naší struktuře zrovna nevyhovuje. Na toto téma se také mezi původními a novými členy unie nejostřeji diskutovalo. Evropská komise obhajuje příspěvky na investice zvyšující přidanou hodnotu zemědělské a lesnické prvovýroby pro nejmenší podniky tím, že mají horší přístup ke kapitálu, přitom mohou mnohem více přispět k rozvoji venkova než velké podniky. K tomuto bodu se ale komise zřejmě ještě vrátí.
„Program jako celek je velmi pozitivní. O řadě podmínek si přitom rozhodneme sami a bude na nás, jak šikovně si národní dokument napíšeme,“ konstatuje Tomáš Zídek z Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky, pověřeného tvorbou národního strategického plánu. VÚZE již také vyzvalo nevládní organizace, aby zformulovaly největší problémy a zapojily se do pracovních týmů.
Nový fond podle ministra Palase zjednoduší finanční pravidla, kontrolu a řízení programů rozvoje venkova. „Zatím je ale velice těžké odhadnout finanční dopad na Českou republiku, protože nejsou známé objemy peněz, které budou moci jednotlivé státy využívat,“ uvedl.
Rozpočet EAFRD na období 2007 až 2013 má být podle návrhu Evropské komise 88,7 milionu eur. Není ale jisté, zda se o tom podaří přesvědčit členské státy, když řada z nich – hlavně čistí plátci – trvá na úsporách.