06.06.2019 | 08:06
Autor:
Kategorie:

Státní zemědělský intervenční fond neproplatí nenárokové dotace holdingu Agrofert

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) neproplatí nenárokové dotace holdingu Agrofert od února 2017, kdy jej premiér Andrej Babiš vložil do svěřenských fondů kvůli platnosti novely o střetu zájmů. Od té doby fond již proplatil projekty za 63 milionů korun. Stejný způsob zvolí fond i podniků firmy Agrotrade, kterou vlastní rodina ministra zemědělství Miroslava Tomana, a to od 2. srpna 2018. Na tiskové konferenci ke druhé předběžné auditní zprávě Evropské komise, kterou ČR obdržela k lednovému auditu, to řekl ředitel SZIF Martin Šebestyán s tím, že jde o opatření z důvodu předběžné opatrnosti, ale právní stanovisko fondu je jiné.

Ministr Toman odmítl, že by se zpráva týkala jeho střetu zájmů kvůli projektům firmy Agrotrade. To samé konstatoval i Šebestyán. "Ve zprávě není explicitně konstatován střet zájmů pana ministra Tomana," řekl.

Česko bylo podle něj požádáno, aby vysvětlilo a doložilo postupy. Dodal také, že první bilaterální jednání mezi českými úřady a DG Agri, ředitelstvím pro zemědělství a rozvoj venkova, navrhuje komise na 28. ledna 2020. Podle něj je to standardní postup – šest měsíců po obdržení české verze zprávy.

Podle Tomana ovšem předběžná auditní zpráva obsahuje chyby a ministerstvo ji nezveřejní. "Evropská komise se v návrhu auditu odkazuje na paragrafy, které v legislativě neexistují," řekl Toman. Považuje to za slabinu, která celý text činí podle něj nedůvěryhodným.

Tomana soudí, že zpráva je útokem na české zemědělství. Proto chce, aby české úřady udělaly důkladnou analýzu, aby české zemědělství nebylo poškozeno jako celek.

Šebestyán dodal, že fond od roku 2013 řešil zhruba 45 auditů na společnou zemědělskou politiku, což je asi sedm až osm auditů na rok. Ročně proplácí kolem 40 miliard korun. Část peněz, které musel unii za nesprávné postupy vracet, byla přitom v řádu promile. Podle šéfa fondu musí nejdřív zaznít finální závěr šetření a poté se uvidí, jaký bude osud zmíněných 63 milionů korun. Pokud je Evropská komise vyloučí z financování, je fond oprávněn je po firmě vymáhat. Možností je smírčí řízení, případně soudní pře, dodal.

Z fondu bylo Agrofertu od roku 2012 do letošního dubna vyplaceno zhruba 6,52 miliardy korun. První předběžnou zprávu zveřejnila média předminulý pátek, podle ní má Babiš na Agrofert dál vliv a současně jako předseda vlády ovlivňuje i použití unijních peněz. Česku podle ní hrozí, že by mohlo vracet do rozpočtu EU kolem 450 milionů korun dotací, které Agrofert čerpal. Nárokových dotací se zpráva netýká.

Holding vnímá oba návrhy auditů komise jako velmi pochybné a neprofesionální. Unijní auditoři se v jeho firmách nebyli podívat a holding neměl možnost se vyjádřit, uvedl tiskový mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka.

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down