Víme, kolik a čeho máme jíst?

Brusel požaduje uvádět na obalech potravin stále více informací. Mimo jiné i obsah živin. Aby však spotřebitel mohl tento údaj využít, potřebuje také znát, kolik těchto látek by měl denně s potravou přijmout. Doporučené denní dávky pro bílkoviny zveřejňuje Evropský úřad pro bezpečnost potravin.

Doporučený denní příjem je množství živiny, které většina lidí v populaci potřebuje pro dobrý zdravotní stav. Závisí na věku a pohlaví. Panel Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) pro dietní výrobky, výživu a alergie stanovil v nedávných dnech doporučené denní dávky bílkovin (proteinů) pro dospělé, kojence a děti a také pro těhotné a kojící ženy. Podobně před časem určil doporučené dávky dalších živin.
Doporučené denní dávky bílkovin Doporučené denní dávky bílkovin stanovili odborníci v panelu takto:
• - dospělí (včetně starších lidí): 0,83 g/kg tělesné hmotnosti za den,
• kojenci, děti a adolescenti: 0,83 až 1,31 g/kg tělesné hmotnosti za den v závislosti na věku,
• těhotné ženy: dodatečná dávka 1 g, 9 g a 28 g za den pro první, druhý a třetí trimestr,
• kojící ženy: dodatečná dávka 19 g na den během prvních šesti měsíců laktace a potom 13 g na den.
Panel také posuzoval některé údaje o zdraví, které mohou souviset s příjmem bílkovin. Jde zejména o stav kostí, tělesnou hmotnost, svalovou hmotu, zdravotní stav ledvin. Údaje, které však měl k dispozici, nebyly podle něj pro stanovení nějakého závěru dostačující.
Podle národních průzkumů mají dospělí Evropané průměrný příjem bílkovin často zhruba na uvedené doporučené hodnotě 0,83 g/kg tělesné hmotnosti, nebo dokonce nad ní. U mužů se podle podkladů panelu pohybuje denní příjem mezi 67 a 114 gramů a u žen dosahuje 59 až 102 gramů.
V denní dávce Evropanů jsou bílkoviny živočišného i rostlinného původu. Hlavním zdrojem bílkovin pro dospělé Evropany je maso a masné výrobky, na druhém místě pak obiloviny a výrobky z nich a až na třetím mléko a mléčné výrobky.
Sacharidy a vláknina Sacharidy (včetně škrobu z brambor či těstovin) by měly zajišťovat od 45 do 60 procent z celkového příjmu energie pro děti i dospělé. Konzumace nápojů s vysokým obsahem cukrů (myšleno jednoduchých sacharidů a disacharidů, jako je glukóza či sacharóza) zvyšuje riziko zubního kazu a také růst hmotnosti. Podle odborníků z panelu ale nejsou dostatečné podklady pro obecné stanovení maximálního příjmu cukrů. Tento údaj by se měl s ohledem na rozdílné vzorce spotřeby potravin v různých zemích unie určovat na národní úrovni.
Pro normální funkci střev u dospělých doporučuje panel denní příjem 25 gramů vlákniny. Ukazuje se, že vyšší dávky vlákniny jsou zdraví prospěšné – například údajně snižují riziko srdečních chorob či diabetu druhého typu a také pomáhají regulovat růst hmotnosti.
Tuky a voda Denní dávka tuků by měla uhradit 20 až 35 procent celkového energetického příjmu. U kojenců a malých dětí se musí zohlednit jejich specifické potřeby dané vývojem. Je zřejmé, že vyšší podíl nasycených tuků a tuků s trans-mastnými kyselinami zvyšuje v krvi hladinu cholesterolu a může přispět k rozvoji srdečních chorob. Tvůrci národních výživových politik by proto měli podle panelu zvážit omezení těchto látek ve svých doporučeních a jejich nahrazení tuky s mono- a polynenasycenými mastnými kyselinami. Riziko srdečních chorob dospělých může podle odborníků z panelu snížit denní příjem 250 miligramů omega-3-masných kyselin s dlouhým řetězcem.
Přestože voda se nepočítá mezi živiny, její role v organismu je neméně důležitá. Přiměřený denní příjem vody pro ženy stanovil panel na dva litry, pro muže ještě půl litru přidal.