Vinaři symbolicky zamykají vinice

Na jižní Moravě začíná období, kdy vinaři symbolicky zamykají vinice s dozrávajícími hrozny. Slavnost takzvaného zarážení hory je předzvěstí blížící se sklizně, často poutá zájem turistů. Sobotu si pro zarážení hory vybrali třeba ve Strážnici na Hodonínsku nebo Bořeticích. Další obce následují začátkem září.

odle ředitele Vinařského fondu ČR Jaroslava Machovce obnovování vinařský tradic, mezi které patří i zarážení hory, zažívá v posledních letech renesanci. "Ukazuje se tím, že si začínáme uvědomovat význam a odkaz našich předků," uvedl Machovec. Vinařství se podle něj zejména na Moravě budovalo po staletí a je dnes na vysoké úrovni. "Za každou sklenkou jiskřivého vína jsou hodiny a hodiny práce ve vinohradu a ve sklepích, což se i přes významnou pomoc techniky za ta staletí, kdy se na přelomu srpna a září zaráží hora, téměř nezměnilo," uvedl Machovec.
Tradice zarážení hor má kořeny ve středověku, kdy museli vinaři ochránit zrající hrozny až do vinobraní, a to jak právními prostředky, tak i modlitbou ke svatým patronům. Po obřadu, při němž se "zarážala hora viničná" nesměl do vinohradu nikdo kromě majitele a takzvaných hotařů, kteří hlídali víno před zloději a špačky. Porušení zákazu se přísně trestalo. Hrozen si směli pro osvěžení v horkém dni utrhnout jen nemocní lidé, případně těhotné ženy.
Dnešní folklorní pojetí většinou zahrnuje vztyčení opentlené májky, dozdobené kyticí květů a révovým věncem. Například v Prušánkách na Hodonínsku se zarážení hory slaví už 200 let. Obec si tento zvyk připomíná první víkend v září vztyčením hory, symbolu, který vypadá podobně jako májka. Na její vrchol místní dávají kytici ze sedmi druhů polního kvítí, modrý a bílý hrozen a po láhvi červeného a bílého vína.