08.02.2008 | 10:02
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Vítaný i kritizovaný energetický balíček

Balíček opatření, jejichž prostřednictvím chce splnit v energetice do roku 2020 cíle, které přijala v březnu 2007, schválila dvacátého třetího ledna Evropská komise. Do uvedeného roku chce snížit emise skleníkových plynů o 20 procent a dosáhnout toho, aby 20 procent energie bylo z obnovitelných zdrojů.

Z uvedených 20 procent obnovitelných zdrojů připadá deset procentních bodů na biopaliva do pohonných hmot. Pokud by se k unii připadali i další velcí světoví znečišťovatelé, zamýšlí komise v emisích jít až na třicetiprocentní snížení. Opatření ještě musí schválit Evropská rada a posoudit Evropský parlament.
Důvodem tohoto kroku unie jsou podle Ladislava Míka, ředitele ochrany přírodních zdrojů v generálním ředitelství pro životní prostředí Evropské komise (DG Envi), obavy o zabezpečení plynulosti dodávek ropy a zemního plynu, narůstající ceny energií i přes liberalizaci trhu s nimi a také diskuse o klimatických změnách a jejich příčinách. Unie chce také podpořit žádoucí inovace. Jejím záměrem je dosáhnout v oblasti používání obnovitelných zdrojů a hlavně snížování emisí skleníkových plynů vedoucího postavení na světě. Míko přitom vyzvedl tři pilíře, na nichž energetická politika unie stojí. Jde o udržitelnost, zabezpečení dodávek a konkureceschopnost. Balíček také počítá s možností poutání a ukládání oxidů uhlíku do zemských geologických vrstev. První projekty této zatím velmi nákladné technologie (CCS, carbon capture and storage) se v unii rozbíhají.
Co řeší směrnice
Důležitou součástí balíčku je návrh směrnice o obnovitelných zdrojích energie. Podle Jana Pánka z generálního ředitelství pro uhlí a dopravu směrnice mimo jiné stanoví závaznécíle pro obnovitelné energie pro jednotlivé členské státy, včetně desetiprocentního podílu biopaliv, zavádí záruky původu, tj. certifikování obnovitelných zdrojů elektřiny a tepla, umožňuje spolupráci mezi členksými státy v této oblasti, zlepšuje přístup energie z obnovitelných zdrojů do přenosové soustavy.
O emisích trochu jinak Součástí energetického balíčku je návrh nového způsobu přidělování povolenek na vypouštění emisí skleníkových plynů a na obchodování s jejich emisemi. Zatímco nyní žádá o celkový příděl povolenek daný členský stát, který je pak bezplatně rozdělí podnikům, od roku 2013 by se mělo přejít na centralizovaný systém – povolenky by přiděloval přímo Brusel. Emisní povolenky by podniky v sektoru energetiky neměly od roku 3013 dostávat zdarma, ale měly by si je kupovat v aukcích. Na tento systém by měly přejít do roku 2020 všechny podniky. . Nově by se v systému povolenek měla ocitout i další odvětví, kromě oxidu uhličitého by se povolenky měly týkat i oxidu dusného (rajského plynu) a dalších plynů se skleníkovým efektem. Komise také zvažuje ochranu podniků mimo energetiku, které budou muset povolenky kupovat, před zahraniční konkurencí. Šlo by buď o cla, nebo by si dovozci museli na importované zboží koupit emisní povolenky. Cílem je snížit tímto způsobem v uvedených sektorech množství vypouštěných skleníkových plynů o 21 procent. I v zemědělství a jiných sektorech, které do obchodování s emisemi nejsou a zatím nebudou zahrnuty, se podle návrhu komise musí množství vypouštěných emisí plynů se skleníkovým efektem snížit do roku 2020 o deset procent.
Podíl obnovitelných zdrojů energie musí růst Obnovitelné zdroje se dnes v Evropské unii jako celku podílejí na získávání energie jen asi ze sedmi procent. Tento podíl není ve všech státech stejný. Jak uvádí Evropská komise ve svém sdělení Evropské radě a parlamentu, větrnná energie pokrývá dnes v Dánsku asi pětinu spotřeby elektrické energie, ve Španělsku osm procent a v Německu šest procent. Komise předpokládá, že se sníží pořizovací náklady na další zařízení, jako jsou třeba fotovoltaické články, které využívají energii ze slunce, přílivové elektrárny apod. Komise připomíná, že ve Švédsku funguje asi 185 tisíc geotermálních čerpadel a Německo i Rakousko využívají solární vytápění. Pokud by se stejně chovaly i ostatní státy, mohl by podle Bruselu podíl obnovitelných zdrojů energie používané pro vytápění či chlazení dosáhnout až 50 procent. Obnovitelným zdrojem jsou i biopaliva do motorových směsí. Podíl biolihu v benzínu dosahuje ve Švédsku čtyři procenta a podíl bionafty na německém trhu s motorovou naftou činí šest procent. Biopaliva v pohonných hmotách by podle balíčku měla v unii, a to ve všech členských státech, dosáhnout deseti procent.
Rozhodovaly i zásluhy Jak Miko upozornil, požadovaných 20 procent obnovitelných zdrojů v roce 2020 je průměr na celou unii. Pokud chce Brusel dosáhnout zmíněného cíle v obnovitelných zdrojích, musí jejich podíl ve výrobě energie zvýšit ze současných 8,5 procenta o 11,5 procentních bodů. Balíček předepisuje každému členskému státu, co musí v tomto směru udělat. Podle Míka přitom přihlíží nejen k jeho ekonomickým možnostem daným hrubým domácím produktem na obyvatele, ale také k dosavadní míře úsilí, které v dané oblasti již vyvinul.
Ne každé biopalivo bude vyhovovat Brusel nehledí na všechna biopaliva stejně. Po roce 2020 se budou započítávat do povinného podílu jen taková, která splní základní stanovená kritéria. Jde zejména o to, že v průběhu celé jejich výroby (tedy například počínaje zasetím zrna) se musí nejméně o 35 procent uvolnit méně emisí skleníkových plynů, než při přípravě klasické srovnatelné fosilní pohonné hmoty. Výroba biopaliv ale přitom nesmí ohrozit doposud nedotčené lesy, biodiverzní pastviny, chráněné přírodní oblasti, mokřady, souvisle zalesněná území apod. (Poznámka redakce: Logickým měřítkem vhodnosti by samozřejmě také bylo přihlédnutí k energetické bilanci, tj. k množství energie, které je pro výrobu daného biopaliva nutné a k energii, které poskytuje.) I podle v návrhu uvedeného měřítka vhodnosti, tj. snížit emeise při výrobě nejméně o 35 procent ve srovnání s přípravou klasického paliva, je zřejmé, že bioetanol z pšenice produkovaný klasickým způsobem požadavky komise nesplní. Ve srovnání s výrobou benzínu se při jeho produkci totiž snižují emise typických skleníkových plynů jen o 21 procent. O něco lépe je na tom bioetanol z cukrové řepy (45 procent snížení emisí typických skleníkových plynů), z cukrové třtiny (74 procent), bionafta z řepkového oleje (44 procent), ze slunečnicového oleje (58 procent), z odpadních živočišných tuků a olejů (83 procent). Naopak naopak velké naděje nedává ani bionafta z palmového oleje – emise typických skleníkových plynů zmenšuje jen o 32 procent. Daleko nadějněji vyhlížejí biopaliva druhé generace. Například etanol z pšeničné slámy představuje úsporu asi 87 procent emisí, z odpadního dřeba 80 procent, bionafta získávaná z odpadního dřeva Fischer-Tropschovou reakcí 95 procent a stejnou hodnotu by měl dosahovat i dimetyleter z odpadního dřeva.
Kolik to bude stát? Evropská komise ujišťuje, že dosažení 20procentního podílu energií z obnovitelných zdrojů si vyžádá průměrné dodatečné roční náklady kolem 18 miliard eur. Tyto náklady je třeba porovnat s cenami dovážené ropy. Pokud by se zvedly, pak by balíček podle Bruselu přinesl naopak úspory.
Ekologové balíček vítají
Ekologové návrh komise vítají. Jak upřesnil tiskový mluvčí ministerstva životního prostředí Jakub Kašpar požadovaná cílová úroveň obnovitelných zdrojů na výrobě energie ve výši 13 procent v roce 2020 se příliš neliší od českého návrhu (mělo jít o 12,45 procenta). „Velmi podporujeme snahu Evropské komise, aby celý balíček byl projednán v Evropské radě a Evropském parlamentu tak, aby mohl být přijat ještě v současném funkčním období Evropského parlamentu,“ poznamenal ministr životního prostředí a vicepremiér Martin Bursík. Je pravděpodobné, že závěrečná jednání o balíčku proběhnou v době našeho předsednictví v první polovině roku 2009.
Podnikatelé varují
Svaz průmyslu a dopravy sice souhlasí s nutností revize evropského systému obchodování s povolenkami na vypouštění oxidu uhličitého, upozorňuje však, že navržená změna „není zárukou zlepšení a pro průmysl Evropy přinese mnohem větší zatížení.“ Za nejkritičtější považuje svaz ryze administrativní přístup komise ke stanovení limitu povolených emisí, jejich automatické krácení bez ohledu na specifické podmínky jednotlivých zemí nebo odvětví. Svaz nepokládá za pravděpodobné, že se evropský systém povolenek stane celosvětovým. To znamená, že ekonomika unie bude vystavena nerovným konkurenčním podmínkám. Podnikatelé se obávají, že „v letech 2013 až 2020 by mohlo dojít k výraznému zrychlení růstu cen energie, a to v řádu desítek, pravděpodobněji stovek procent.“ Do cen energie se promítnou také náklady na získání povolenek. Pokud se povolenky budou přidělovat jen na základě aukcí, pak může dojít k zastavování produkce fosilních zdrojů, a tím k útlumu celkové výroby elektrické energie. Upřednostní se výstavba plynových zdrojů, což zvýší závislost na Rusku.
Připomínky mají také zástupci zemědělců Představitelům evropských zemědělců z organizací COPA/COGECA se nelíbí, že minimální podíl biopaliv v pohonných hmotách stanovila komise pro každý stát na stejné úrovni deseti procent. Upozorňují, že členské země, které nebudou mít dostatečné zdroje pro výrobu biopaliv, si je budou muset opatřit v zahraničí, a to kdekoliv, kde je dostanou za trochu výhodnou cenu. Přestože by podle vedení COPA/COGECA pro potřeby unie postačily domácí zdroje, je z uvedeného důvodu zřejmé, že se zmíněný cíl podaří dosáhnout jen kombinací domácí produkce s dovozem ze třetích zemí. Je proto třeba, aby se biopaliva ze třetích zemí vyráběla za stejných podmínek a byly na ně kladeny totožné požadavky jako na biopaliva z unie. Pokud má produkce biopaliv přinést zemědělcům prospěch a na venkov pracovní místa, pak je třeba trh unie ochránit před dovozem výrobků produkovaných za ekologicky nevhodných podmínek a prodávaných za dumpingové ceny.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down