Vláda asi odmítne zrušení zákona

Vláda se patrně zastane zákona o významné tržní síle, který v minulosti prosadila ČSSD a který upravuje vztahy obchodních řetězců a jejich dodavatelů. Kabinet při středečním jednání patrně nebude souhlasit s návrhem Františka Laudáta a Jaroslava Plachého na úplné zrušení normy

Vláda se v předběžném stanovisku zákona vyslovuje pro zachování zákona a jeho novelizaci s odkazem na poznatky Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. "Pozice obchodních řetězců vůči dodavatelům je natolik silná, že obchodní řetězce prakticky diktují obchodní podmínky a dodavatelé nemají žádnou možnost prosadit své oprávněné požadavky," uvádí.
Předkladatelé naopak tvrdí, že dopady zákona jsou podle názorů většiny účastníků trhu záporné. V důvodové zprávě píšou, že norma je byrokratickou zátěží pro dodavatele i odběratele a vytváří faktické nejistoty účastníků trhu. Autoři také zpochybňují slučitelnost nynějšího zákona s evropskou legislativou. Kabinet v návrhu stanoviska ale říká, že Evropská komise normu za diskriminační nepokládá.
Vláda v něm zároveň nesouhlasí s tím, že omezení prodeje za nižší než nákupní cenu je nepřiměřeným zásahem do svobodného trhu a výdajů domácností. "Tyto praktiky by mohly být likvidační pro výrobce, čímž by mohlo dojít k vážnému narušení stability trhu i k negativním sociálním dopadům," píše se v předběžném stanovisku.
Nedostatky současného zákona chce vláda vyřešit novelou nebo zcela novým zákonem. O poslanecké normě rozhodne bez ohledu na její stanovisko Parlament.
Zákon ukládá především obchodním řetězcům, aby poskytovaly dodavatelům své všeobecné obchodní podmínky, které musejí obsahovat cenové podmínky i údaje o snižování cen. Norma stanovuje, že za zboží musí být zaplaceno nejpozději do 30 dnů od dodání. Řetězce také nemohou prodávat zboží za nižší cenu, než za jakou ho nakoupily, což se nemá vztahovat na rychle se kazící či sezonní výrobky. Řetězcům hrozí za zneužití tržní síly pokuta až deset milionů korun nebo trest v hodnotě deseti procent z obratu.
Farmáři i výrobci potravin v minulosti kritizovali zejména cenový nátlak obchodních řetězců, kdy jsou prý nuceni dodávat zboží na hranici výrobních nákladů. Nelíbilo se jim ani vybírání poplatků ze strany řetězců například za umístění zboží na lukrativní místo v obchodě či na reklamních letácích obchodníků.