Vláda brzdí přednostní nákup půdy

Zemědělci, kteří hospodaří na státní zemědělské půdě, zatím přednostní právo na její odkup nezískají. Vláda totiž minulý týden odložila rozhodnutí o příslušných novelách zákonů, které to měly umožnit. Podle premiéra Petra Nečase mají být tyto novely ještě prozkoumány z hlediska evropského práva. Prezident Agrární komory ČR Jan Veleba však takové rozhodnutí hodnotí krajně negativně a uvedl, že se komora pokusí přesvědčit premiéra, aby vláda záležitosti kolem půdy neblokovala.

"Existují pochybnosti o kompatibilitě s evropským právem," řekl po jednání kabinetu premiér o novelách. Ty měly zajistit prodej zemědělských pozemků subjektům, které hospodaří na minimální výměře deseti hektarů nejméně po tři roky, a měly sjednotit podmínky pro převody zemědělské půdy na farmáře, a především zamezit tomu, aby pozemky přednostně získávali nezemědělci. Plnění nových podmínek ze strany zemědělců by pak měl podle návrhu kontrolovat Pozemkový fond (PF) ve spolupráci s ministerstvem zemědělství.
Podle předkládací zprávy k materiálu byl však návrh předkládán v rozporu s ministerstvem financí. To požaduje novely zcela přizpůsobit devizovému zákonu, který ruší omezení pro nabývání zemědělské půdy. Obdobné připomínky uplatnil také úřad vlády, který navíc žádá revizi většiny ustanovení zákona jako celku. Ministerstvo i fond však protiargumentovaly specifičností režimu prodeje státní půdy. Koncepce přednostního prodeje pouze českým občanům za specifických podmínek byla schválena už v roce 1999 a nikdy prý nebyla zpochybněna. Obsáhlejší novelu nelze podle ministerstva navíc akceptovat, neboť by nebyla v souladu s listopadovým usnesením vlády. Kabinet totiž koncem loňského listopadu přijal novelu devizového zákona, která prodej půdy cizincům umožňuje a zároveň uložil ministerstvu zemědělství, aby připravilo legislativní změny upřednostňující při budoucím nákupu půdy na ní již hospodařící farmáře.
„Znám stanovisko resortního ministra, který chce, aby půdu dostali naši zemědělci. Proto rozhodnutí vlády hodnotím krajně negativně a domnívám, že to je to práce poradců pana premiéra,“ uvedl pro náš týdeník Veleba. Současně konstatoval, že na to, jakým způsoben naložit se státní půdou, už panuje minimálně tříletá shoda všech nevládních organizací. „A přesto to vždy skončí takto,“ uzavřel prezident s poukazem na to, že ve většině nových členských zemí unie se tento problém na rozdíl od nás řeší. Komora také odeslala minulý týden dopis premiérovi s žádostí o jednání, jehož předmětem má být pozice vlády jako celku k reformě společné zemědělské politiky unie. „A při této příležitosti se ho pokusíme přesvědčit, aby záležitosti kolem půdy vláda neblokovala,“ řekl Veleba.
Vládní novelu devizového zákona, která umožní cizincům nakupovat u nás zemědělskou půdu včetně lesů, minulý týden sněmovna propustila do závěrečného čtení. Zákaz prodeje půdy cizincům vyjednaný při vstupu naší země do EU skončí letos v květnu. Sousední Slovensko, které si sedmiletý zákaz nákupu půdy zahraničními fyzickými osobami při vstupu do unie také vyjednalo, požádalo na rozdíl od České republiky o prodloužení omezení. Stejný postup jako náš východní soused zvolily také Maďarsko, Litva a Lotyšsko. Celková výměra zemědělské půdy u nás je 4,25 milionu hektarů, z toho 262 tisíc představuje státní půda ve správě pozemkového fondu, z toho převoditelných je 148 tisíc hektarů.