Vláda by měla kůrovcové kalamity řešit rychleji

Agrární komora ČR vyzvala vládu v demisi, aby prosadila mimořádná řešení kalamitní kůrovcové situace. V legislativě by měl kabinet premiéra Andreje Babiše vyřešit parametry, kdy by se mohl vyhlásit stav nouze kvůli kalamitě, měly by se uvolnit peníze na opravy a údržbu silnic poškozených zatížením při přepravě kůrovcového dřeva. Stát by také měl zjednodušit odběry vody za účelem kropení dřevní hmoty na takzvaných mokrých skládkách či odsouhlasit dotace pro využití dřeva na energetické účely. To bude stát nad rámec národních i evropských dotací a rozpočtu krajů 1,2 miliardy korun, uvedla komora v tiskové zprávě.

I v lesnicko-dřevařském sektoru chybí pracovní síly, a proto je nutné zjednodušit pravidla pro udělování dlouhodobých víz pracovníkům ze třetích zemí. Vzhledem k aktuální situaci v lesích nelze zároveň připustit vytváření bezzásahových území a ponechávání pro kůrovce atraktivního dříví v porostu bez asanace. Pro boj s kůrovcem je důležitá také pravidelná kontrola a čistota lesa, uvedla komora. Kůrovec se podle komory v posledních letech přemnožil kvůli změnám klimatu, zejména pak kvůli opakujícímu se suchu. Porosty jsou pak i přes péči lesníků poškozovány větrnými a sněhovými kalamitami. Tuto situaci je třeba podle prezidenta komory Zdeňka Jandejska očekávat i v budoucnu a nebude mít pouze regionální charakter.
Ministerstvo zemědělství se podle Jandejska situaci věnuje, zapojit by se však měly i resorty průmyslu a obchodu, životního prostředí, dopravy a pro místní rozvoj. Komora předložila vládě ČR soupis potřebných opatření a ráda by jednala o jejich bezodkladném zavedení do praxe. Zdůrazňuje nejen časovou naléhavost jejich přijetí, ale i adekvátní finanční podporu pro její zvládnutí. Podle komory by měl stát vypracovat dlouhodobou strategii, oborové sdružení také požaduje reformu fungování státní správy lesů a větší osvětu veřejnosti.
Ministr zemědělství v demisi Jiří Milek informoval na začátku února novináře, že za prioritu považuje novelizace stávajících lesnických vyhlášek, které lesním hospodářům příliš svazují ruce. Změnit by se podle něj měla například druhová skladba, kterou vyhláška určuje při výsadbě nového lesa. Stávající úprava už totiž neodpovídá tomu, co je pro lesy v ohrožených oblastech vhodné.*