Přímé platby či produkční kvóty, které by měly být přiznány českým zemědělcům po vstupu do EU se nejspíš nepodaří vyjednat v té výši, kterou ČR požaduje. Připouští to Návrh dalšího postupu jednání o přistoupení ČR k EU v dosud otevřených kapitolách, který minulý týden schválila vláda.
Dokument, který má Agroweb k dispozici shrnuje dosavadní výsledky agrárního vyjednávání a naznačuje jeho další strategii, doslova uvádí, že v žádném případě nelze od EU očekávat, že by českým zemědělcům přiznala plnou výši přímých plateb od data vstupu, ale nabídne jen určitý náběhový harmonogram jejich postupného zvyšování. Tento, i když ve své podstatě diskriminující přístup, ale „nemusí vzhledem k určité stálé komparativní nákladové výhodě české zemědělské produkce, a při přijetí dalších opatření, být zábranou dalšího rozvoje českého zemědělství a udržení jeho konkurenceschopnosti,“ uvádí se v materiálu. Z něj je také zřejmé, že se pravděpodobně nepodaří prosadit například požadavek na mléčnou kvótu ve výši 3,1 miliardy kilogramů, či kvótu 230 000 kusů skotu bez tržní produkce mléka. Vláda nicméně vymezila priority, na kterých budou vyjednavači trvat. Mezi ně patří plodiny pěstované na orné půdě, mléko, skot, cukr, škrob a víno. Velmi intenzívní jednání budou vedena rovněž o přadných rostlinách, ovcích a kozách a dále o sušené píci, ovoci a zelenině.
Nejpalčivější problémy současného českého zemědělství však podle materiálu souvisejí s vnitřní situací v ČR, kterou by měla vláda řešit ještě v předvstupním období prostřednictvím řady legislativních i nelegislativních opatření. Zásadní roli v této souvislosti hraje půda. Vláda chce proto domácí zemědělce co nejdříve zvýhodnit při jejím nákupu i nájmu. Do 31. října 2002 předloží ministerstvo vládě návrh materiálu, který bude řešit rozšíření činnosti PGRLF o poskytování dlouhodobých hypotečních úvěrů na nákup zemědělské půdy a v průběhu II. čtvrtletí 2003 pak návrh právní úpravy, která by zpřísnila podmínky nabývání zemědělské půdy a eliminovala její spekulativní nákupy, což by mělo zkomplikovat zahraničním farmářům nákup zemědělské půdy v tuzemsku i poté, co ČR vstoupí do unie. Druhým krokem bude právní norma, která stanoví minimální délku výpovědní lhůty u smluv na pronajatou půdu. Lhůta má trvat tři, pět či deset let. Návrh tohoto opatření bude předložen vládě do 30. listopadu 2002. Dokument také důrazně apeluje na to, aby Pozemkový fond maximálně zvýšil nabídku státní půdy na prodej a aby ministerstvo zemědělství zefektivnilo podporu odbytových organizací.
Při samotném vyjednávání počítá schválený dokument s tím, že ČR bude i nadále striktně odmítat navrhované desetileté přechodné období a bude usilovat o to, aby o výši přímých plateb po roce 2006 mohla spolurozhodovat již jako plnoprávný členský stát. Zároveň bude jednat o možnosti dorovnat výši plateb českým zemědělcům z vnitřních zdrojů až do úrovně v EU.
