Nejkvalitnější zemědělskou půdu by nově nemělo být možné využívat ke stavbě velkých logistických a nákupních center ani fotovoltaických elektráren. Vyplývá to z novely zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, kterou se má ve středu zabývat vláda. Novela by měla přispět i k zavedením takzvané agrovoltaiky, její konkrétní podobu by měl upravovat prováděcí právní předpis, který vytvoří Ministerstvo životního prostředí (MŽP) společně s Ministerstvem zemědělství.
Produkčně nejkvalitnější zemědělská půda v Česku je zařazená do první a druhé třídy ochrany podle takzvané bonitované půdní ekologické jednotky. Právě na tomto typu půdy by na základě novely platil zákaz výstavby obchodních a logistických center s rozlohou nad jeden hektar a fotovoltaických elektráren. Zařízení na získávání solární energie by se na zemědělské půdě směla stavět jen jako agrovoltaická.
Pokud územní plán počítá do budoucna s využitím nejkvalitnější půdy například pro stavbu skladovacích hal, muselo by být stavební povolení na tento záměr vydané do pěti let od platnosti novely. Přechodné ustanovení má v této době umožnit odebrání půdy ze zemědělského půdního fondu. Po uplynutí lhůty už nemá být možné půdu první a druhé třídy pro tyto záměry z fondu odebrat, i kdyby byly pro účely obchodu nebo skladování určené v územním plánu.
Se zákazem výstavby velkých obchodních a logistických center nesouhlasí například ministerstvo pro místní rozvoj, podle kterého zákon nezohledňuje lokální specifika a omezoval by tak rozvoj obcí. Podle MŽP novela neomezuje stavbu menších prodejen či lokálních skladů. Vyplývá to z vypořádání připomínek k novele.*
