Vlastníci nestátních lesů, Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL), jsou nadále proti vyhlášení Národního parku Křivoklátsko, jak ho zamýšlí Ministerstvo životního prostředí (MŽP). Stanovisko se nezměnilo ani po jednání na ministerstvu, které se uskutečnilo minulý týden. Záměr podle vlastníků nestátních lesů nezohledňuje objektivně ani dosavadní vývoj ani stav území, které je i v Mezinárodní síti modelových lesů. Vznik národního parku je motivován politickým zadáním bez ohledu na skutečné zájmy ochrany přírody, uvedl dnes v tiskové zprávě SVOL ředitel lesní správy Zbiroh Robin Ambrož.
Ministerstvo odůvodňuje záměr ochranou části Křivoklátska, kde je nebývale pestrý a k tomu největší lesní komplex ve vnitrozemí ČR s velkou rozmanitostí přírody. Podle návrhu ministerstva má zamýšlený Nároní park Křivoklátsko zabírat 116 kilometrů čtverečních, tedy 16 procent současné chráněné krajinné oblasti. Proti vyhlášení parku dlouhodobě bojují i místní obce, ve svazku se jich 28, což představuje přibližně 15 000 obyvatel. Petici proti národnímu parku podepsalo přes 11.300 lidí.
"Březnový kulatý stůl na MŽP byl de facto prvním oficiálním jednáním v této věci s naší organizací zastupující nestátní vlastníky lesů v ČR. Naše pochybnosti a obavy stran vyhlášení národního parku toto jednání ale nevyvrátilo," uvedl předseda SVOL Jiří Svoboda.
Dosavadní dlouhodobá péče podle SVOL jednoznačně přispěla k vysokému zastoupení dřevin přirozené skladby a ochrana lesních ekosystémů je zde po desetiletí odpovídajícím způsobem zajištěná. Vlastníci lesů upozornili na to, že jen díky dosavadnímu přístupu mohly být zařazeny rozsáhlé části území do evropské soustavy Natura 2000, a to jak z hlediska četnosti chráněných přírodních stanovišť, tak i druhů flóry a fauny. Současnou formu ochrany považují za dostatečnou, podle nich zajišťuje plnění komplexu společenských funkcí lesa s důrazem na funkce ochrany přírody.
Zástupci SVOL též vyjádřili obavy ze zavedení dosud převažujícího konzervačního přístupu k národním parkům a takzvaného bezzásahového režimu, který podle nich převážně nevede k dosažení cíle ochrany, ale často právě naopak k překotné a velkoplošné destrukci lesních ekosystémů. Jako riziko vidí i šíření kůrovce, a to i do okolních oblastí. Podle stanoviska přinese zřízení národního parku i zvýšení turistické návštěvnosti, což naopak nejcennějším částem oblasti neprospěje.*
