19.11.2010 | 11:11
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Vlastnosti zrna a jeho krmná hodnota

Pšeničné zrno je zkrmováno především skupinou monogastrických zvířat a to drůbeží a prasaty. Přes výše uvedený vysoký podíl zrna pšenice využívaný v krmivářství je obtížné stanovit krmnou hodnotu jedním nebo několika málo kritérii. Klasifikace odrůd pšenice do tříd E, A, B a C podle vhodnosti pro pekařské využití může být jen velmi orientačním a v některých případech i zavádějícím kritériem pro posuzování vhodnosti pro krmivářské využití. Odrůdy řazené do skupiny C jako nevhodné pro výrobu kynutých těst nemusí být vždy vhodné pro krmení monogastrických zvířat.

K posuzování krmné hodnoty obilovin se využívá několik analýz a testů, ke kterým patří ukazatelé biologické hodnoty bílkovin a to:
– biologická hodnota bílkovin (BHB),
– netto využití dusíku (NPU),
– koeficient bilanční stravitelnosti (KBSb),
– bílkovinný produkční poměr (PER),
dále pak aminokyselinové složení včetně Chemického skóre (CS) a Indexu esenciálních aminokyselin (EAAI) a hodnocení vzorků po stránce energetické – Brutto energie (BE).
Jediným kritériem s vyšší výpovědní hodnotou tak stále zůstává krmný test (přírůstky, případně kvalita produkce) na cílových zvířatech, který je využíván např. k označování odrůd ‘s krmnou kvalitou’ v katalogu firmy Selgen, a. s.
S cílem posoudit možnost využití jednotlivých kritérií včetně ukazatelů pekařské jakosti k odhadu krmné jakosti pšenice byl prováděn výzkum v období 2004 až 2008, z něhož vyplynuly některé dílčí poznatky. V pokusech použité dihaploidní linie pšenice, které vznikly z křížení Šárka x UH 410, se lišily přítomností či absencí tzv. žitné translokace 1B/1R. Jako kontroly sloužily odrůdy Šárka a Nela. Před krmnými testy na laboratorních potkanech, kuřecích brojlerech a prasatech ve výkrmu byly u vzorků stanoveny ukazatele pekařské kvality a další znaky:
– obsah N-látek (%),
– obsah mokrého lepku (%),
– gluten index – GI,
– Zelenyho sedimentace (ml),
– obsah bezdusíkatých látek výtažkových – BNLV (g/kg),
– obsah vlákniny (g/kg),
– obsah tuku (g/kg),
– obsah popelovin (g/kg),
– tvrdost zrna (PSI).

Odhad krmné jakosti zrna pšenice pro zvířata

V průběhu projektu byly provedeny tři tříleté typy krmných testů s laboratorními potkany, kuřaty a prasaty odhadující krmnou hodnotu zkoušených materiálů (DH linií – kříženci Šárka x UH 410) s obdobným genetickým pozadím s dominantní genetickou odlišností v přítomnosti, resp. absenci ‘žitné’ translokace 1B/1R, jejímž nositelem v rámci křížení byl šlechtitelský materiál ‘UH 410’.
Vedle individuálních rozdílů chemicko-technologických vlastností testovaných materiálů to byla rovněž přítomnost 1B/1R translokace průkazně zvyšující obsah celkových bílkovin, celkový obsah i podíl albumino-globulinové složky a hodnotu relativní viskozity a naopak snižovala celkový podíl BNLV. Posun bílkovinné skladby směrem k albumino-globulinové frakci u materiálů s ‘žitnou’ translokací se logicky odrazil v horších technologických ukazatelích GI a Zelenyho sedimentace. O něco vyšší obsah esenciálních aminokyselin, detekovaný u těchto materiálů, nebyl statisticky průkazný. Rozdíly v dalších hodnocených parametrech (BE, hrubá vláknina, tuk) byly jak mezi jednotlivými DH liniemi, tak mezi skupinami ‘s žitnou’ a ‘bez žitné’ translokace minimální a statisticky neprůkazné.
Jedním z nejvýznamnějších faktorů, jenž modifikoval většinu chemicko-technologických vlastností zrna i výsledné ukazatele krmných testů, byl průběh ročníku. Při srovnání výsledků krmných testů na laboratorních potkanech a kuřatech lze např. zaznamenat významný nárůst hodnoty PER. V ročníku 2006 v případě krmných testů na prasatech již tato dominance zaznamenána nebyla. Vysvětlení tohoto jevu je obtížné. U chemicko--technologických parametrů zrna byl v tomto ročníku především zaznamenán významný pokles obsahu popelovin, snížení gliadinové, ale i albumino-globulinové složky a významný nárůst viskozity a gluteninů. Zdá se tak, že albumino-globulinová složka, resp. celková nutriční bílkovinná hodnota zrna nebyla v tomto případě rozhodujícím činitelem vyšší efektivity přírůstku na jednotku bílkovin (PER) a spíše se zde jednalo o lepší využitelnost energetické složky zrna, případně snížení úrovně antinutričních faktorů (např. mykotoxinů), jež bohužel nebyly předmětem rozborů.

Krmné testy a jejich výsledky

Koncepce krmných testů byla především zaměřena na zhodnocení proteinové složky a její využití v celkovém přírůstku, což znamenalo přípravu proteinově a energeticky shodných krmných směsí.
Zatímco u laboratorních potkanů z důvodu silnějšího projevu kvality proteinu byla výživa spíše deficitní (suboptimální) a dusík v krmné dávce byl výhradně tvořen pšenicí, u krmných testů podle ÚKZÚZ na kuřatech a prasatech odpovídal krmný test reálnému výkrmu s tlakem na vysoký přírůstek a podílem pšeničného proteinu 35, resp. 40 %. Tato skutečnost se logicky odrazila u obou posledních skupin (kuřata, prasata) ve výrazně nižší průkaznosti a rozdílech mezi přírůstky, resp. hodnotami indexu PER.
Z orientačního korelačního vyhodnocení parametrů PER mezi všemi skupinami, vycházejícího z transformovaných dat z důvodu eliminace efektu ročníku a rozdílnosti v ročníkovém průběhu krmných testů, se potvrdila vyšší korelace (tab. 1) pouze mezi krmnými kategoriemi potkan vs. prase (korelační koeficient = 0,47). I přes tuto nižší hodnotu korelace, jež pravděpodobně odpovídá rozdílnému systému založení krmných testů, podobnosti linií v hodnocených znacích, jejich potenciální specifické variabilitě v rámci ročníků i vlastní variabilitě zvířat v rámci opakování, se potvrzuje vyšší vazba získaných výsledků u laboratorních potkanů k výsledkům získaným u prasat. Nelze však počítat s využitím potkanů pro predikci krmné hodnoty pro drůbež vzhledem k téměř nulové korelační závislosti.
Ze šlechtitelského pohledu a doporučení kritérií pro šlechtění pšenice na vysokou krmnou jakost jsou významné především korelační vazby snadno a levně detekovatelných základních chemicko-technologických parametrů zrna k finálním krmným parametrům (přírůstek; PER).
Zjištěné korelace těchto parametrů nejsou příliš vysoké (tab. 2, 3), což vyplývá z komplexnosti krmných ukazatelů a mnoha faktorů působících na finální závislost (efekt ročníku, variabilita pokusných zvířat, různé interakce jednotlivých komponent zrna manifestující se ve finálním krmném ukazateli). Přesto je podle těchto výsledků možné detekovat trendy chemického složení zrna pšenice, jež budou vhodnější pro její celkovou krmnou kvalitu. Z výsledků je rovněž jasné, že se nebude jednat o jeden klíčový znak, ale o větší komplex ukazatelů. Pro materiály pšenice s vysokou krmnou hodnotou tak bude výhodnější nižší podíl celkových dusíkatých látek s vyšším podílem albumino-globulinové frakce a nižším podílem lepkových bílkovin. Negativně byl pro krmnou jakost hodnocen vyšší obsah gliadinů.
Jako velmi zajímavý a zároveň výhodný ukazatel z pohledu ročníkové stability se rovněž jevila negativní korelace pekařského parametru Zelenyho sedimentace k oběma krmným parametrům (přírůstek, PER). Tato skutečnost logicky vyplývá ze zjištění, že nízký podíl lepkových bílkovin velmi pravděpodobně negativně ovlivňuje hodnotu Zelenyho sedimentace. Často diskutovaný vliv relativní viskozity na krmnou jakost se v případě krmných testů na potkanech a prasatech nepotvrdil a byla spíše kladně korelována s indexem PER i přírůstkem. Vysvětlit tento jev lze i její silnější kladnou vazbou k obsahu albumino-globulinové složky zrna v rámci testovaného souboru.
V případě krmných testů na kuřatech, kde byl součástí krmné dávky preparát na odbourávání neškrobových polysacharidů, se lze pouze omezit na konstatování, že ani v tomto případě nebyl zjištěn negativní efekt nárůstu viskozity na krmné parametry. Podobný případ kladné vazby k albumino-globulinové složce byl nalezen i u hrubé vlákniny, jež byla v regresních modelech kladně korelována k vyšší hodnotě přírůstku a PER.
Samostatnou kapitolou jsou obsahy esenciálních a neesenciálních aminokyselin (AK).

Obsah aminokyselin

V regresních modelech byla řada esenciálních, ale i neesenciálních AK zařazena jako nejvýznamnější složky ovlivňující krmnou hodnotu. V případě suboptimálních krmných dávek u potkanů měl především obsah lyzinu významný vliv na hodnotu PER. V případě krmných parametrů u drůbeže a prasat však jejich význam klesal, resp. v případě metioninu a některých dalších esenciálních aminokyselin (např. LEU, ILEU) byly zjištěné korelace dokonce statisticky průkazně negativní.
Důvod lze především hledat ve skladbě krmné dávky s pouze 35–40 % podílu realizované pšeničné bílkoviny. Zdá se tedy, že obě tyto skupiny aminokyselin nebyly v krmné dávce limitující složkou. Jejich další přímý těsný vztah k nějakému negativně vyhodnocenému parametru zrna však nebyl zjištěn a důvodem tohoto působení tak bude zřejmě mnohem interakčně složitější kombinace dalších parametrů zrna.
Experimentální práce se uskutečnily s finanční podporou výzkumných záměrů MZE0002700604 Udržitelné systémy pěstování zemědělských plodin pro produkci kvalitních a bezpečných potravin, krmiv a surovin a MSM č. 604 607 0901 Setrvalé zemědělství, kvalita zemědělské produkce, přírodní a krajinné zdroje.

 

Klíčové informace

– Zrno pšenice je standardně hodnoceno z pohledu pekařské kvality, což nekoresponduje s krmnou hodnotou a odrůdy řazené do jakostní třídy C nejsou vždy kvalitními krmnými odrůdami.
– Krmná hodnota se nejpřesněji stanoví pomocí krmných testů. V krmných testech byl potvrzen vztah mezi hodnocením krmné jakosti na laboratorních potkanech a na prasatech (korelační koeficient = 0,47).
– Z nepřímých ukazatelů jsou krmivářsky výhodnější pšenice s nižším obsahem N-látek s vyšším podílem albumino-globulinové frakce a s nižším zastoupením lepkových bílkovin.
– Byl prokázán negativní vztah mezi hodnotami Zelenyho sedimentace na jedné straně a indexem PER a přírůstkem na straně druhé.
– Na hodnotu indexu PER měl z aminokyselin významný vliv především obsah lyzinu
.

 

Ing. Zdeněk Stehno, CSc.
Ing. Václav Dvořáček, Ph.D
.
Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., Praha
Oddělení genové banky
Doc. Ing. Alois Kodeš, CSc.
Česká zemědělská univerzita v Praze
Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů,
Katedra mikrobiologie, výživy a dietetiky

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down