Úrodu obilí, řepky i brambor na Vysočině poškozují deště. Ve čtyřech okresech kraje se zemědělcům zatím podařilo sklidit obilí jen ze sedmi procent osetých ploch, řepku mají pod střechou asi ze 16 procent. Vytrvalé deště snižují kvalitu zralých plodin, a tím i vyhlídky zemědělců na dobré ceny, řekla ředitelka havlíčkobrodské agrární komory Marie Brodinová s tím, že přílišná vláha nesvědčí ani bramborovým polím.
"Opakuje se loňský rok. Před žněmi přišlo velmi deštivé počasí, což znamená pro zemědělce špatné vyhlídky," uvedla Brodinová. Zralé zrní v klasech začíná klíčit, zvyšuje se nebezpečí výskytu plísní. "Je obava, že nebudou splněny požadavky pro potravinářské obilí," podotkla. Obiloviny se na Vysočině pěstují na 145 tisících hektarů. Průměrný výnos se zatím pohyboval na úrovni loňských 4,3 tuny z hektaru.
Deště poškozují také řepku olejnou, která v kraji zaujímá 33 tisíc hektarů polí. Letošní výnos se pohybuje kolem tří tun z hektaru, proti loňskému roku je vyšší o 0,2 tuny. Farmáři se obávají, že při vysychání mokrých porostů budou praskat plody a vypadávat semena. "To jsou pro zemědělce obrovské ztráty, řepka je velmi nákladová plodina," uvedla Brodinová.
Pěstitelé brambor na Vysočině očekávali, že po dlouhém suchu vláha pomůže alespoň pozdním odrůdám. "Ale vody přišlo neúměrně mnoho, v posledních dnech spadlo prakticky 100 milimetrů srážek. Je otázka, jak se porosty budou vyvíjet," řekl tajemník Ústředního bramborářského svazu Josef Králíček. Odhaduje, že deště poškodí kvalitu hlíz - například mohou být duté.
